Odepisovat zimu ani ne 10.11 je celkem zajímavý jev, takový trend. No co... Zalednění jak bylo mizerné v půlce září ted rychle roste. Nějaká situace nad střední evropou je ted pro zimu vlastně nepodstatná. Ale budeme ji furt omývat.

Jenomže ta situace tu je již neskutečně dlouho proto je to neustále zminováno.

To já věřím v celkem chladnou zimu, ne pořád, ale chladné vpády se podle mého budou vracet. Proč si to myslím? Atlantik je evidentně slabý, aby prosadil dlouho trvající zonál do naší oblasti. Proto bude asi rozhodující očekávané ochlazení východní Evropy. To vygeneruje mohutnou TV, která se posune na západ a dál na západ vytlačí TN. Kolem ní pronikne studený vzduch i do středu Evropy. Tak by to snad mohlo být. Otázkou jsou srážky, u nich si moc jistý nejsem. Snad by mohly jít níže Středomořím a pak se stočit na sever, ale to už je opravdu jen věštění z koule.

Pokud se bude obnovovat situace, kdy níže v Atlantiku zablokované rozsáhlou výší nad Evropou budou hnát teplý vzduch podél SZ pobřeží celé Evropy až za polární kruh do úrovně Uralu, tak se nějaká silná výše na východě, která by měla zimní potenciál zchladit zbytek Evropy, asi sama od sebe těžko vytvoří.
Letos bych (pokud nějaká zajímavá zimní situace má nastat) tipnul na variantu, kdy se nejprve Arktida naakumuluje zimou (a zalednění se zlepší na relativně solidní úroveň) - a ta konsolidace zimy v Arktidě bude znamenat pro rozsáhlé oblasti pevniny zpočátku teplo; a později dojde k rozpadu polárního vortexu. Při troše štěstí (pokud budeme na správné straně meridionálního proudění) se vzniknuvší studená bublina může dostat k nám v plné síle. Také se ale může zima vyblít v Americe a na Dálném Severu a přes nás se bude opět jen pumpovat teplý vzduch do Arktidy.
Každopádně bych tipoval, že se vzorce počasí budou opakovat - určitý mód bude dominantní, jen je otázka, kdy nastane změna a jak bude vypadat.

Mam dendrologicke okenko. Poslednich 10 let, jsem zjistil, ze podle sousedovyho sadu s jablonema se da zbruba odhadovat, jaka zima bude. Posledni tri roky byly ty stromy zeleny az do pulky prosince a potom neochotne shodily listy. Letos jsou uz napul zluty a cast listi uz je dole. Myslim si, ze by zima nemusela byt az tak spatna. Spis ale prumerna, ne nejak vyjimecne studena. Ale jestli bude snih nebo jen ruska sucha kosa to vi buh..

EDIT: Dotaz ohledne vody jsem cekal. Ne, problem to neni. Vsechny stromy maji automatickou zalivku...

A zkoušel ses té jabloně zeptat, kolik měla letos vody? Nechci podceňovat sousedovu jabloň, já jenom, že možná ty listy už nemá hlavně kvůli suchu.

aahazi, rozumím, ale řekl bych, že zrovna letošní zima má potenciál překvapit. Nicméně je pravda, že vyhlídky do dalších let jsou mizerné.

Vortex nevypadá vůbec zdravě a modely už hází nějaké náznaky. Ta výše se snad na konci měsíce konečně pohne správným směrem Teďka nastává klíčové období.

Modely naznačují, že by se mělo ke konci listopadu ochladit. Dokonce je tam náznak vysokého tlaku nad severním pólem. Je pravda, že pokud bude převládat tenhle zablokovaný mód, tak se ta přetočená TV najednou převrátí a začne tu foukat studený polák od SV. Ovšem mám obavy, že jediné co se stane, že se nasune stratus a bude to 14 dní v kuse 0-4 stupně, zataženo a mordor. Takže jediná změna bude, že se ochladí, ale charakter počasí typu slabý vítr a sucho se nezmění.

Můžete mě říct proč si svoje osobní spory, neřešíte přes SZ a sviníte fórum? Promazáno....

Opäť po niekoľkých rokoch som sem zablúdil a zistil, že si už nepamätám svoj "nick". Musel som sa žiaľ znova zaregistrovať.
Neplánujem tu držať dlhú prednášku. Prečítal som si niekoľko príspevkov a vidím, že čitateľov trápi stúpajúci trend teplôt vzduchu prakticky po celý rok (oproti dlhodobému priemeru).
Prvou základnou otázkou pre nás je, kde sa momentálne nachádzame z pohľadu dĺžky trvania súčasného interglaciálu?
Trvanie jednotlivých interglaciálov je rozdielne, ale sumárne ako to v minulom desaťročí pekne sumarizoval kolega Cílek, je to od 12 do 18 tis. rokov. Všeobecne je potom nutné spoľahlivo zadatovať koniec pleistocénu a začiatok súčasného holocénu, t.j. pretrvávajúci interglaciál. Najspolahlivejšie sú tu výsledky geologických výskumov Japoncov u sfingy pri Gíze, vŕtanie do ľadovca v Grónsku, do morských sedimentov celosvetovo a porovnanie so záznamami z indických Véd, ktoré sú starobylé hoci v sanskrte. Ďalšie dáta pre zjednodušenie kótujem pre rok 2020 AD Gregoriánskeho kalendára. Podľa spomenutých výskumov výsledky ukazujú, že vzhľadom na fakt, že astrofyzikálne parametre naznačujú skôr dlhší interglaciál, máme, či mali by sme mať za sebou 2/3 holocénu. Pre poslednú tretinu sú navyše typické prudké náhle klimatické výkyvy, takže to neveští nič príjemné. Navyše prirodzené cykly zmien zvýrazňuje a predlžuje svojou činnosťou človek, takže teplotné kladné odchýlky od normálu (1951-1990) sú čoraz väčšie. Ľudia milujú čísla a pocit istoty, takže málo komu stačí tvrdenie, že doba ľadová skončila pred takmer 11 000 rokmi. Podľa Véd by to bolo údajne presne 13 028 rokov od "veľkej potopy", ktorá ukončila trvalé zaľadnenie.
Toto by znamenalo že, "hokejovo povedané", začala posledná tretina. Pre klimatické pomery sa pozrime na hlavné činitele formujúce teplotné pomery pre roky 1800 až 2100. Toto 300 ročné obdobie by malo zahŕňať piaty až tridsiaty tretí slnečný cyklus, a momentálne (pre rok 2020) by sa pomaly rozbiehal 25 cyklus. Takže pre súčasnosť - zimu roku 2019 platí, že slnečné škvrny sú na, alebo blízko totálneho minima, čo by bol pre ochladenie pozitívny faktor. Potom je tu už tri storočia trvajúce priemyselné znečisťovanie ovzdušia ľudskou činnosťou, ktorého pôsobenie na teploty ovzdušia ešte zvýrazňuje veľmi dlhodobo fungujúca "pamäť" oceánov. Takže súčasné ohrievanie atmosféry len v menšej miere je dôsledok priemyselného znečisťovania dnešných dní, vo väčšej skôr uvoľňovanie metánu a iných plynov do atmosféry za predošle storočia od začiatku priemyselných aktivít v masovom merítku. Posledným kľúčovým faktorom na klímu, za nami sledované obdobie 19. až 21. storočia je vulkanická činnosť. Tu sme to zjednodušili pre čitateľa len na kľúčové katastrofické udalosti, ktoré výraznejšie prehovorili do ochladenia zemskej atmosféry o takmer 1 a viac C° v globále. V 19. storočí takéto udalosti boli Tambora v r. 1815 a Krakatau v r. 1883, (VEI 7 a 6), v 20. storočí v r. 1912 Katmai s Novaruptou a r. 1991 Pinatubo, (VEI 6 a 5). Podľa počítačovej simulácie najväčšie vulkanické udalosti by mali nastať v júli 2021 a v marci 2100. Podľa týchto faktorov, spolu so skutočnosťou, že začína (od r. 2020) 120 ročný cyklus ochladzovania planéty, možno predpokladať, že v tomto storočí bude časté striedanie extrémnych zím. To znamená, že približne rovnako častá bude absencia zimy ako v Strednej Európe NEzima 2013/2014 bez mrazov a snehu v nížinách, ako aj ničivé zimy ako napr. 1928/29 alebo 2021/2022. [color=#FF0000]
Takýto je súčasný stav ľudského poznania a naša vedecká obec len uvíta ak ho niekto posunie svojím empirickým bádaním ďalej.
s úctou[/color]
xyz

Tak nějak nevím proč na současnou zimu aplikovat dalekosáhlý výlet někam na konec intergalciálu, když je to pravděpodobně ještě několik tisíc let daleko nebo minimálně stovky let daleko nebo taky desítky tisíc ....
Navíc na konci k tomu napsat, že může být vlastně jakkoliv ......
Možná, že ta červená barva příspěvku má taky něco naznačit.....

Posledni zima 2017-2018 byla ve znameni Atlantiku a pomerne nadprumerna docela dlouho. V prosinci 2017 prinesli chladnejsi vlny do nizin i prvni ledove dny. Leden 2018 byl velmi nadprumerny, na mnoha stanicich ani nebyl ledovy den. V unoru 2018 se postupne vracelo pocasi k normalu, az podprumeru. Ale od pulky unora uz prumerne teploty rostou nahoru. Naprosty zvrat prisel koncem unora - arkticky vpad, T850 pod -20 dokonce, to nikdo v tuhle dobu necekal. Ve strednich polohach se dokonce vyskytli i arkticke dny, na Snezce Polske den s Tmax pod -20 dokonce. To se stane jenou za nekolik let, a na konci zimy je to znacne nepravdepodobne. Kvuli vetru nepadly rekordy Tmin v mrazovkach, jen Jeleni -28.8, zadny extrem. Prvni ledovy den byl v Klementinu az 24.02.2018, v Doksanech a celoplosne v CR az 25.02.2018. Prvni mrazovy den v Klementinu byl az 2.12.2017, na Libusi 26.11.2017, velmi pozde.

Brezen byl podprumerny, s ledovymi dny i v pulce. Anticiklonarni pocasi pokracovalo prez duben-zari a prineslo velmi suchy a nejteplejsi v historii letni plurok Duben-Zari (a s velkym naskokem od druheho mista). Padl v CR rekord poctu letnich a tropickych dni - Doksany 51 tropickych dni (kontrolni stanice dokonce 56), 114 letnich dni. Nejvc, co kdy v CR bylo ohledne letnich a tropickych dni. Na jiho-zapadnim Sovensku stanice Ziharec nedaleko Galanta 138 letnich dni, jestli to jeste nestouplo po zprave na CHMU. Rekordy absolutnich teplotnich maxim ale nepadly.

Antycyklonarni pocasi a minimum srazek trva. Cely rijen-listopad pod vlivem velke tlakove vyse a vzduch od jiho-vychodu. Slunecne pocasi trva, srazkovych epizod bylo minimum. I kdyz pod Gronske je ted nize obrovska. A ke vsi smule oslabeny a meandrujici Jet-Stream a antycyklonarni pocasi je i v predpovedi. Jenze ted uz nemusi tlakova vyse prinaset teplo - v zime vyse mohutni nad Sibiri, nad Evropskym Ruskem a uz je postpne videt ve stredu vyse, jak se rapidne ochlazuje. Misto tepla zacina vyse rozsevat zimu a sucho, zase na nic. Jiz v prvni pulce listopau daleko na vychode na Sibiri byly teploty velmi podprumerne, tlakova vyse sili da a dal. Chladna anomalie na sibiri a silici vliv vyse muze v zime prinest extremni mraz, napodobne jako v vednu 2006 a v unoru 2012. Treba se po dlouhe dobe objevi i arkticky den v Klementinu (naposled v 30.12.1996), nebo -40 v mrazovkach, mozna i absolutni rekord pro CR, nebot v mrazovkach se meri kratce. Jesli vubec, a kdy a jak silne silici Sibirska vyse uderi, to tezko odhadovat. Ale ani zima typu 1956 a 1929 neni vyloucena. Navic silici suho je ten nejvetsi hnus.

TommyAst - pěkně jsi to napsal. Normální listopady dříve znamenaly ve většině případech jeden frontální systém za druhým. Tohle je pro nás úplně něco jiného a nakonec to může opravdu znamenat to, že se sem protluče sibiř na delší dobu.Jak už jsem psal dříve asi nemá moc cenu dělat závěry ohledně nadcházející zimy na základě statistik teplot v říjnu a v listopadu. Vše je zkrátka jinak.

Re: Jaká bude zima 2018/2019
Jaká že bude zima?Tak podle mého pohledu bude katastrofální bohužel.Sucho kam se podíváš, snad jenom Morava by mohla dostat příděl od Středozemního moře.Atlantik je pod pokličkou sladké vody, alespoň v oblastech které nás ovlivňují a je jenom otázka zda to bude trvat další 3 roky anebo dalších 30 let.Daleko na východě promrzlá Sibiř dává šanci na posunutou TV daleko na východ a silné profuky od jihu a později holomráz od V.

Co si myslíte o stavu vzduchových hmot na západě Sibiře? Nezkoumal jsem nakolik je to odchýleno od normálu, ale zdá se mi, že v západní části Sibiře až někam po Ural je nadprůměrně velká masa studeného vzduchu. Přízemní teploty jsou zde -30°C. Je to běžné, že je to již takto začátkem zimy takto daleko západně? Zdá se mi, že ne a odhaduji, že letošní zima nějaký ten Sibiřský vpád přinese. Ale nečekám od toho nic moc jiného než holomrazy. Nicméně pokud to přijde ve "vhodný čas" budou z toho arktické dny.