Ještě k aktuální diskuzi oceán vs. kontinent. Ono je to všechno složitější. Třeba JZ situace v prosinci 2018 byly ok, ty přinesly hodně srážek do západní poloviny našeho území (z východu zněl křik, ale to je jasné). Jenže pak může být taky JZ situace, kdy sedí tlaková níže nad Britskými ostrovy, několik týdnů jsme v teplém sektoru a téměř úplně na sucho. Příklad? Část ledna a únor 2014. Naopak mám při čtení diskuze a zatracování kontinentu pořád před očima únor 2005. ČHMÚ má na svých stránkách archivovanou typizaci synoptických situací, odkaz:
http://portal.chmi.cz/historicka-data/p ... h-situaci#Při pohledu na únor 2005 je vidět, že jsme se nacházeli v převážně kontinentálním proudění. To ale bylo dynamické, přestože vše začalo také strašidelnou TV koncem ledna, která by dnes třeba byla brána jako předzvěst zakonzervované situace, trvající měsíce - jsme zkrátka ovlivněni negativními zkušenostmi z předchozích let. Ale není to žádná dávná historie, už beru příklad z 21. století, a nebylo to tak. Ten měsíc se blýskl krásnými srážkovými úhrny (viz měsíční srážková data ČHMÚ), a byl teplotně podprůměrný. I když uznávám, že tam byla taky Wc (západní cyklonální, tj. oceánská) situace, která se na té srážkové bilanci taky podepsala, byl to prostě téměř celý měsíc pod nadvládou kontinentu. Na sníh v nížinách a velkých městech si z něj osobně pamatuju. Ne v kuse, ale často. Srážkově bohatý byl na horách i v nížinách, na západě, uprostřed i na východě. A jelikož u nás ve výzkumu říkáme "jeden výsledek, žádný výsledek", tak dalším příkladem budiž ještě nedávnější únor 2013, byť v trochu menším měřítku. Konec pohádky, o které v žádném případě netvrdím, že do ní na jisto směřujeme
. Píšu to proto, že házet flintu do žita a dělit černobíle synoptiku na kontinent a oceán je dost zjednodušující. A myslím, že za hádku to rozhodně nestojí, když záleží ještě na dalších okolnostech.
Osobní údaje z profilu mi bohužel zmizely. Bydliště Litvínov, nadmořská výška 340 m.n.m