MRAZOVE KOTLINI VE SKANDINAVII, ZEJMENA SYNOPTICKE STANICEVe Skandinavii je hustota stanic zejmena na severu zdaleka nedostacujici, pro pokryti vsech mrazovych kotlin. Hlavne sever Skandinavie v zime ztraci radiacni chod (Slunce ani nemusi vychazet)
Advekcni chod je zcela dominantni. Rozdil mezi udolim a malym kopcem je casto i 20 °C, rozdil vyskovy 300 m. I kdyz mrazovky, ve kterych je skoro kazdou zimu -50 °C nejsou pokryty, stanice v udolich v horskych oblastech davaji dobre vysledky.
Vetsinu Skandinavskych stanic lze najit na Ogimetu.
V Norsku je na severu asi nejznamejsi mrazovka
Karasjohka 129 m, stanice je v udoli reky.
Teplotni rekordy pro celou Evropu i Skandinavii byvaji v Karasjohk casto:
01065 Karasjok_Norway_69_28N_025_30E_129m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59O par desitek km dal od Karasjohka je stanice
Iskoras 591 m, ktera je ale na kopci, v nadmorske vysce 591m
01064 Iskoras_Ii_Norway_69_18_00N_025_20_47E_591m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Teplotni rozdil mezi Karasjohka a Iskoras je pri inverznich situacich obrovsky, 20 °C a vice. V Karasjohk byla -30 °C az -42 °C a na kopci -15 °C az -20 °C, vyjimecne i pod -25 °C, jenze vitr 10-20 m/s.
Rozdil je velice razntni, casto i prez 20 stupnu. Na severu Norska, oblast Finmark je dalsi mrazovka opodal
Asi 40 km od Karasjohka, v udoli reky Karasjohka, je jeste jedna mrazova kotlina, mozna jeste o trochu studenejsi, nez Karasjohka, a to
Cuovddatmohkki 286 m01057 Cuovddatmohkki_Norway_69_22N_024_26E_286m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Zapadne prez 100 km od Karasjohka a nedaleko od Alta (hlavni mesto Finmark), v udoli reky, je dalsi stanice a mrazova kotlina
Suolovuopmi Lulit 382 m010580 Suolovuopmi_Lulit_Norway_69_34N_023_32E_382m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59V oblasti
Finmark (sever Norska), v horach mensich nez Sumava, je rezervace a male mesto
Kautokeino. Tam hory blokuji teply vzduch z Atlantiku a v zime tam teplota klesa pod -35 °C, vyjimecne i pod -40 °C.
01047 Kautokeino_Norway_69_00N_023_02E_305m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Nedaleko Kautokeino, pobliz hranic s Finskem, pri jezere, je stanice
Sihcajavri (Jarvi je Finsky jezero). I tam muze teplota klesnout az k -40 °C.
01199 Sihcajavri_Norway_68_45N_023_32E_382m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Naopak na vychode Finmark, sever Skandinavie, pobliz hranic s Ruskem, je fjord nedaleko Kirkenes.
Daleko od oceanu v udoli je stanice
Nyrud 1 m.n.m. se jedna opet o mrazovou kotlinu. V zime tam teplota klesa k -35 °C az -40 °C.
01082 Nyrud_Norway_69_08N_029_14E_1m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Velka
reka Tana tvori Norsko-Finskkou hranici a pobliz mesta Tana Bru prechazi ve fjord a vleva se do oceanu. Je to blizko mori, ppsesto se jedna o mrazovou kotlinu, i kdyz slabsi. Teplota tam muze klesnout az k -35 °C, -30 °C je tam relativne casto, stanice
Tana Bru 32 m Stanice neni uplne v doliku.
01076 Tanabru_Norway_70_12N_028_09E_32m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Kousek od tud, pri nejsevernejsim bode Finska a vesnici Nuorgam (region Utsjoki), je take stanice, pri rece Tana
Utsjoki Nuorgam 22 m. Teplota tam za antycyklonalni situace klesa az k -35 °C, vyjimecne k -40.
02825 Utsjoki_Nuorgam_Finland_70_04_55N_027_53_47E_22m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Kousek od reky Tana, v udoli mensi reky, nedaleko vesnice Utsjoki, je dalsi stanice
Utsjoki Kevo Kevojarvi 76 m. V zime tam teplota klesa casto pod -35 °C, vyjimecne az k -40 °C. Jen cca 1 km daleko, o trochu vys, je dalsi stanice
Kevo 107 m. Je to jen o 31 m vys a rozdil za jasnych noci (v prosinci noc nonstop) je 2-5 °C.
02890 Utsjoki_Kevo_Kevojarvi_Finland_69_45_25N_027_00_43E_76m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902805 Kevo_Finland_69_45N_027_02E_107m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Asi 100 km jizne od Utsjoki je rovina a hodne jezer, velke jezero
Inari Jarvi, kde byva led az do cervna. Stanice jsou tam spis na rovine, nez v mrzovych kotlinach, pod -30 °C tam je casto, nekdy az k -37, vyjimecne az -40 °C. Nejmrazivejsi je
Inari Kaamen 156 mpri male lesnici Kaamen.
02702 Inari_Kaamanen_Finland_69_08N_027_16E_156m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902835 Inari_Nellim_Finland_68_51N_028_18E_123m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902827 Inari_Vayla_Finland_69_04N_027_30E_122m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Kousek od Sihcajavri, v hornatejsim terenu, je ne Finsku stanice
Enontekio Nakkala 377 m pobliz vesnice Nakkala, pri jezere v udoli. Teplota tam v zime klesa pod -35 °C a nekdy i pod -40 °C.
02726 Enontekio_Nakkala_Finland_68_36N_023_35E_377m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Dalsi mrazova kotlina je nizko v udoli,
pobliz setkani 3 hranic (NO-FI-SE), v horach velkych jako Sumava priblizne. Jedna se o male mesto a stanici
Kilpisjarvi 478m V zime tu teplota pri antycyklonarni situaci klesa -35 °C az -40 °C, nekdy i -42 °C je bezne zimni minimum. Nedaleko je stanice
na kopci Kilpisjarvi Saana 1007 m. Stanice na kopci je o 529 m vyse, byva tam v dobe mrazovych epizod o 15-20 °C tepleji, jenze k tomu vitr bezne 15-20 m/s, nekdy i vice a teplota nahore -10 °C az -25 °C, vyjimecne i -30 °C a vitr, zatimco v udoli je klidno. Nahore to muze byt podstatne horsi, pocitova teplota az pod -50 °C, ve vyjimecnych extremech i -70 °C. Udoli Kilpisjarvi je jedno z nejmrazivejsich mist v cele Skandinavii.
02801 Kilpisjarvi_Finland_69_03N_020_47E_478m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902701 Kilpisjarvi_Saana_Finland_69_03N_020_51E_1007m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Pri Svedsko-Finska hranici na severu jsou dalsi dve Svedske synopticke stanice. Je to v udoli, mhory kolem uz jsou o neco mensi. Take tam teplota klesa i pod -40 °C. Jedna se o stanice nedaleko Kilpisjarvi,
Karesuando A 330 m a stanice
Naimakka 402 m02081 Karesuando_A_Sweden_68_27N_022_26E_330m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902055 Naimakka_Sweden_68_41N_021_32E_402m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Dalsi stanice a male mesto, trochu jiho-vychodne, je
Muonio 253 m. Jedna se o mesto a stanici v udoli, v zime tam teplota klesa i k -42 °C.
02823 Muonio_Finland_67_58N_023_41E_253m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Pobliz Muonio je mensi vrchovina (velikost kopcu tak jako Ceske Stredohori, vyskove rozdily 500 m),Narodni park
[/n] a [b]v udoli pri jezere, severo-zapadne od mesta Kittila. Stanic je tam nekolik, v udoli pri jezere, i na kopci. Mnozstvi stanic ma svoje oduvodneni. Vzhledem k Orografii se jedna o jednnu z nejmrazovejsich kotlin v cele Skandinavii, melkou mrazovou kotlinu. Teplota dole klesa v zime bezne pod -35 °C, nekdy i pod -40 °C. V roce 1999 tu padl rekord pro cele Finsko -51.5 °C. Pri stejne Arkticke vlne Karasjohka v Norsku -51.2 °C. V mrazovych situacich se se stoupajici nadmorskou vyskou rychle otepluje, ale samotny vrchol je otevreny jako Milesovka (i podobna vyska) a vitr 10-20 m/s s teplotou -15 °C nebo i pod -20 °C, to je v zime bezna zalezitost. Klidne udoli je priznivejsi.
Ted ty stanice:
02764 Kittila_Lompolonvuoma_Finland_68_00N_024_13E_270m
Nejnizsi a nejmrazivejsihttp://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902824 Kittila_Kenttarova_Finland_67_59N_024_15E_347m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902882 Kittila_Matorova_Finland_68_00N_024_14E_340m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902821 Kittila_Sammaltunturi_Finland_67_58N_024_07E_565m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902820 Kittila_Laukukero_Finland_68_04N_024_02E_755m
Nejvyssi a nejvetrnejsihttp://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=592 stanice jsou pri mensim meste Kittila take v udoli, -40 °C tam take byva:
02860 Kittila_Kk_Finland_67_39_08N_024_54_06E_181m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902720 Kittila_Airport_Finland_67_41_46N_024_51_29E_196m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Severne od mesta Kittila mrazovka:
02717 Kittila_Pokka_Finland_68_10N_025_46E_272m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Pri jezere, docela nizko, ani ne tak v udoli, jako spis na rovine, ci v melkem udoli, na severu Finska, je mesto a stanice
Sodankyla 179 m. V zime tam teplota klesa k -40 °C, nekdy i nize. Dalsi 2 stanice
Savukoski 180 m a
Salla Naruska 213 m jsou na vychod od Sodankyla, Salla Naruska je jen par km od hranice s Ruskem. Vsechny 3 stanice jsou mrazove kotliny.
02836 Sodankyla_Finland_67_22N_026_39E_179m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902815 Savukoski_Kk_Finland_67_17N_028_11E_180m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902745 Salla_Naruska_Finland_67_10N_029_11E_213m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Kousek od Sodankyla je opet kopec (do hory to ma daleko, na kopci uz jsou ale jen zakrsle stromy). Vyska je okolo 300 m nad okolim. Na kopci je i synopticka stanice
Pelkosenniemi Pyhatunturi 491 m. Byva tam v mrazovych vlnach -15 °C az -25 °C, o 15-25 °C stupnu tepleji, avsak na kopci byva vitr.
02705 Pelkosenniemi_Pyhatunturi_Finland_67_01N_027_13E_491m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Rovaniemi je nejvetsi mesto v Laponsku, severni okraj mesta je na polarnim kruhu. Jsou tam hned 3 synopticke stanice. Vyskove rozdily mezi stanicemi jsou male, ale teplotni rozdil veliky. Mrazova kotlina pri jezere vychodne od mesta je
Rovaniemi Apukka 106 m a mrazova kotlina zapadne od mesta je
Rovaniemi Rautatieasema 85 m. V zime tam teplota klesa az k -40 °C. Synopticka stanice s 24 hod pozorovanim je vic na kopci ve meste
Rovaniemi 197 m, cca o 100 m vyse, byva tam o 5-10 °C tepleji.
02813 Rovaniemi_Apukka_Finland_66_35N_026_01E_106m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902847 Rovaniemi_Rautatieasema_Finland_66_30N_025_43E_85m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902845 Rovaniemi_Finland_66_34N_025_50E_197m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Sever Svedska je hornaty, pri Norske hranici. Hory jsou vetsi i vyssi nez Krkonose. Vzhledem k blokaci hor se teply vzduch od oceanu daleko nedostane a ve Svedsku je proto v udolich za anticyklonarni situace jasno a mrazivy vzduch z vychodu. To dela nektera Svedska mista nejchladnejsimi z cele Skandinavie za urcitych situaci. Nejsou to typicke melke mrazove kotliny. Hustota stanic je nizka a skutecne nejlepsi mrazove kotliny nejsou podchyceny. Ze Synoptickych stanic na severu Svedska je stanice
Nikkaluokta 467m, kde teplota casto klesa i pod -40 °C a spolecne s Karasjohka a Kittila se jedna o mista, kde padaji teplotni rekordy pro Skandinavii (ze SYNOP stanic). Jedna stanice je nedaleko severskeho mesta
Kiruna. Jedna se o stanici v horach
Nikkaluokta 467 m V teto stanici je asi ze Synoptickych stanic ve Skandinavii i EU nejcasteji pod -35 °C resp. pod -40 °C. Stanice
Kiruna Airport 452 m je vic na vychod a uz to neni v horach, neni to mrazova kotlina a za arktickych vpadu tam byva o 10-15 stupnu tepleji. Pobliz mrazove kotliny Nikkaluokta 467 m je na hore stanice
Tarfala 1145 m, kde je o 15-20 stupnu tepleji, nez dole v udoli, zato casto vitr 15-20 m/s pri tepotach -15 °C az -25 °C a vyjimecne i -30 °C, takze podminky jsou o dost horsi, nez v udoli. Pocitova teplota muze byt na kopci pod -50 °C a velmi vyjimecne i -70 °C.
02036 Nikkaluokta_Sweden_67_51N_019_02E_467m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902029 Tarfala_Sweden_67_55N_018_36E_1145m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5902044 Kiruna_Airport_Sweden_67_49N_020_20E_452m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Dalsi mrazova kotlina v horach ve Svedsku uz neni za polarnim kruhem, ale kousek za 65. rovnobezkou, tedy na urovni priblizne nejsevernejsiho bodu Baltskeho more (ale mnohem vic na zapad, nedaleko Norske hranice). Jedna se o stanici
Gielas 577 m. V zime tam teplota klesa v arktickych vlnach pod -30 °C i pod -35 °C, vyjimecne i pod -40 °C. Rekord pro zimu 2017-2018 je: 26.02.2018 Gielas -40.4 °C.
02110 Gielas_Sweden_65_20N_015_04E_577m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59V Norsku, okolo 62. rovnobezky, je oblast prez 500 km daleko od more, navic jsou tam hory prez 1500 m vysoke, a i udoli jsou 500-700 m vysoko. V udolich se kvuli orografii rozteka kontinentalni arkticky vzduch z vychodu, rozdily mezi udolim a kopcem byvaji i 290 stupnu a 5-10 stupnu mezi sousednimi udolimi. Jedna se o
oblast Hendmark - mesta Aidvall, Tynset, Tolga, Roros, Drevsjo.Narozdil od severu Skandinavie tu nenastava polarni noc, ale Slunce je v prosinci dost nizko nad obzorem (4-5 stupnu). -40 °C tu nebyva tak casto, jako v Kautokeino, Muonio, Karasjohka, Kilpisjarvi, Kittila, Nikkaluokta, ale teploty pod -30 °C a nekdy i pod -35 °C jsou tu v zime pomerne caste. Roros-Tynset-Tolga lezi v udoli pri rece, ale neni to uplne melke udoli, vitr se ne vzdy utisi. Asi nejsilnejsi mrazova kotlina je
Folldal Fredheim 694 m. Rekord z posledni doby je 28.02.2018 -42.0 °C a 01.03.2018 -41.8 °C. Bezne tu v zime teplota klesa pod -30 °C i pod -35 °C. Rozsahle udoli a reka, to je mesto a stanice
Tynset 482 m. V zime za anticyklonalni situace tu teplota klesa k -30 °C az -35. Avsak nedavno 01.03.2018 tady teplota klesla k -39.7 °C a tlak ve stredu vyse krekor pro celou Evropu za nekolik let 1061.0 hPa. Stanice
Roros 628 m je taky udoli uprostred kopcu, ale uz je to vyse polozene amrazy tam byvaji cca o 2-6 stupnu mensi, nez v Tynset. To same plati o
Drevsjo 672 m.
Koncem zimy 2018 se nad Skandinavii dostala tlakova vyse, se stredem prave nad touto oblasti, bylo jasno a klidno. Rekord tlaku byl v Tynset rano 28.02.2018 1061.0 hPa (ten den minimum -37.7 °C). Je to rekord tlaku pro Evropu od unora 2012, kdy namerili v Evropskem Rusku 01.02.2012 Hoseda-Hard avec 1067.2 hPa.
01265 Tynset_Ii_Norway_62_16N_010_46E_482m
01.03.2018 -39.7 °C a 28.02.2018 1061.0 hPahttp://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5901393 Drevsjo_Norway_61_53N_012_03E_672m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5901250 Folldal_Fredheim_Norway_62_07N_009_59E_694m
28.02.2018 -42.0 °C, 01.03.2018 -41.8 °Chttp://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=5901288 Roros_Norway_62_34N_011_23E_628m
http://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?l ... =23&min=59Mozna ze Roros meri dele, nez Tynset, ale rekord pro tuto oblast je pro Roros 13.01.1914 -50.3 °C (tak daleko GSOD ani nesaha).
I kdyz stanic v idealnich mrazovkach (nesynoptickych) moc neni a ani na yr.no se nedaji moc najit, v poslednich letech se take teplota priblizila k -50 °C v Norsku -
17.02.2011 Garggoluoppal -49.9 °C.
Jinak podle vseho v Norsku -50 °C ve 21 stoleti oficialne nebylo dosazeno, ale vetsinu roku by melo byt v tech mrazovkach na severu (Finmark, Troms), nebo v hornate oblasti Hendmark -50 °C.
Rekordni teploty pro Norsko podle geoclimat.org (vede jednoznacne Karasjohka)
01.01.1886 Karasjohka -51.4 °C
31.12.1885 Karasjohka -51.3 °C
28.01.1999 Karasjohka -51.2 °C
04.02.1881 Karasjohka -50.6 °C
13.01.1914 Roros -50.3 °C
27.01.1999 Kautokeino -50.3 °C
27.01.1999 Karasjohka -50.2 °C
11.01.1918 Karasjohka -50.0 °C
02.02.1966 Karasjohka -50.0 °C
17.02.2011 Garggoluoppal -49.9 °C
Rekord pro Svalbard + Jan Mayen podle geoclimat.org
28.03.1917 Gronfjorden (Ostrov Spicbergen) -49.4 °C
Dneska tam je jen obcas pod -20 °C, otpeluje se tam razantne (ostatne cela Arktida) a permafrost zacal tat na Spicberkach.
Svedsko podle geoclimat.org
13.12.1941 Malgovik -53.0 °C
02.02.1966 Vuoggatjalme -52.6 °C
Podle
http://www.mherrera.org/temp.htm pri Finskych hranicich Karesuando rekord -49 °C nebo dokonce -54 °C.
Finsko podle geoclimat.org
28.01.1999 Kittila-Pokka -51.5 °C
06.01.1985 Salla Naruskajarvi -50.4 °C
01.02.1966 Inari-Ivalo (presna stanice neznama) -48.6 °C
28.02.1971 Salla Tuntsa -46.0 °C
Podle
http://www.mherrera.org/temp.htm, Sodankyla -49.5 °C a unor 1862 dokonce -51.3 °C
Dale pro Norsko mame k dispozici na yr.no jak rekordy pro jednotlive mesice, tak pro jednotlive roky od roku 1991. Vidime, ze Karasjohka mela drive stanici s jinym nazvem, kde padaly ty uplne nejvetsi rekordy. Ale i novejsi stanice je v udoli, pri rece.
Koncem ledna 1999 byl v severni Skandinavii ectremni arkticky vpad, ve Stredni Evrope se nic extra nedelo. Rekord z novejsi doby pro Skandinavii drzi 3 severske mrazove kotliny -
28.01.1999 Karasjohka (Markannjarga) -51.2 °C, 28.01.1999 Kittila-Pokka -51.5 °C, 27.01.1999 Kautokeino -50.3 °C. Vzhledem k tomu, ze Skandinavske mrazove kotliny nejsou dobre pokryty, casto je Evropsky rekord pro dany rok prave v Alpach, nejcasteji v Italii, kde se stanice v mrazovkach rozrostly jako houby po desti. Ale i Kvilda Perla obcas porazi Norsko.
Norske rekordy:
https://www.yr.no/place/Norway/rekorder ... ulderekordhttps://www.yr.no/place/Norway/rekorder ... ulderekordZjistime, ze stanice Karasjohka se jmenovla driv
Karasjok (Ovlla-Pierguolbba), vc. roku 1999. Dnesni stanice se jmenuje
Karasjok (Markannjarga), pravdepodobne bude o trochu jine umistena. Dale letni minimalni rekordy jsou dosahovany ve stanici
Fannaraki, v Norskem kraji
Sogn og Fjordane, v Cervnu-Cervenci na severu totiz Slunce ani (temer) nezapada (Troms,Finmark). Stanici Fannaraki jsem nikde nevidel v extremech Ogimet, treba ani neni synopticka. V Norsku maji jen o malicko vetsi extremy, nez zvladla Kvilda-Perla. V Pripade mereni v letech 1929 a 1956 by Kvilda Perla porazila i Svalbard.
Z cele Evropy kompletne jsou minimalni rekordy samozrejme z Ruska, pri Uralu. Tam je ale hustota stanic jeste mnohem mensi, mrazovky nejsou zachyceny ani obyvatelnosti casto, natoz merenim.
Vubec nejnizsi znama teplota v Evrope byla dosazena pri situaci arktikeho vpadu na prelomu let 1978-1979. To byl vzduch nejsis chadnejsi nez v roce 1956, do CR se dostal jen na par hodin zavat. V Rusku rekord
-58.1 °C, i maxima pod -40 °C, a T850 pod -40 °C taky. Druhy rekord je s nahlymprichodem kapky studeneho vzduchu z Arktidy na Ural (T850 az pod -40 °C) 18-19.02.2010 (to i v CR byla docela zimni zima, ale nic extremniho), a to -57.0 °C.
Ruske rekordy (Evropska cast) podle geoclimat.org:
31.12.1978 Ust-Shchugor (Republique des Komis) -58.1 °C
19.02.2010 Hoseda-Hard -57.0 °C
??.01.1973 Ust-Shchugor -56.9 °C
09.02.1946 Petchora -56.0 °C