Ahoj tak včera jse zde psalo o povodních které by mohli býti příští týden a dnes je vše jinak no co naplat my s tím nic nenaděláme jen to že počasí a grafy se mění jak počasí ale nemohu si nevšimnout že jistá podoba s lonským rokem je na místě i když březen v loni byl mrazivý a beze srážek letos je alespon s nějakým ůhrnem a to 77mm a nemohu si také nevšimnout to že srážky opět budou pouze na balkáně a okolí a my budeme opět čekat až se milostivě uráčí nějaká ta přehánka nebo bouřka k nám.Budu doufat že letošní rok bude alespon o trochu srážkově lepší než ten lonský od prosince zde napršelo 277mm plus něco ve sněhu .

Uvedu na pravou míru jednu blbost která tady stále zaznívá a to že loni byl studený březen. Je to totální blbost! Mnozí z vás už zapomněli to že sice začal jako chladný a částečně jeho prní dny ovlivnila přesahující studená perioda z února , ovšem pak následovalo naprosto drastické oteplení kdy teploty T max explodovaly za týden až devět dní z -8°C na +18°C tedy o 26°C nahoru za týden což je jinak nejprudší oteplení které jsem vůbec kdy na jaře zaznamenal. První dekáda března pak byla teplotně extrémní a teploty přesahovaly +15°C v maximech se snad dostaly až k 19°C což je počátkem března dosti nehorázné a šlo o teplotní rekordy! Teprve okolo poloviny měsíce nastal další děsný zvrat a vrátili jsme se na teploty mírně pod nulou které vydržely jen několik dní. Zbytek měsíce bylo počasí v rámci normy. Obvykle +5 až +10°C a spíše deštivo, padal i sníh. Takže loňský březen byl šíleně rozkolísaný a bouřlivý ale určitě ne jako celek studený. Protože jak říkám v první polovině téměř +19°C!

Tomáš.Malek: ano lonský březen byl šíleně rozkolísaný a jako celek tedy nebyl studený. Ale jeho odchylka od normálu byla tuším alespon u mě -3,8 stupně a to už rozhodně podnormální hodnota je.
A pokud jde o teploty mírně pod 0 ve druhé polovině měsíce tak tuším že 21.3. bylo zde minimum -11,1 což bylo nejen rekordním minimem pro tento den ale také nejpozdější minimum pod -10 v historii mého měření od r.1971. Kromě toho byl v té době i nějaký ledový den což je rozhodně také v tuoto dobu již neobvyklé.
Takže ano nehorázně teplé i studené dny během března 2018 ale teplotně každopádně podnormální měsíc ovšem právě i díky současně vysokým teplotám nikoli nejstudenější v mé pozorovací řadě. Možná by se dal nazvat jako nejextrémnější právě z pohledu teplot i když tam bylo i nějaké sněžení při velmi nízských maximech na víc doprovázeno poměrně silným větrem kdy to bylo vyloženě lednové počasí.

Goodlike nu dobrá omlouvám se zato rouhání že si nevážím těch 277mm vím že jinde je to jiné ale upřímně řeknu že zde v této oblasti byli daleko lepší vláhové roky a sám to pozoruji v lese kde i v těch velkých letních teplech kde byl stín a takovéto bláto kde se držela voda tak dnes i po těch deštích jež zde byli tam momentálně tam není nic .A někdo to zde psal že již si ani nevybavuje noční déšt tam mohu říct anijá si to také nevybavuji bohužel .

Je to tak, vazne nema smysl se divat dal nez na ty 3 dny dopredu... skoda no. Snad bude lip. Od pulky dubna do konce kvetna jsem pryc, tak cekam, ze bude v CR chladneji a prset
Jinak nektere vazne zajimave prispevky

Ahoj.
Je to tady zase. Začne jaro, sucho, hic, všechny srážky vymazaný. Chce se mi blejt, velebnosti.
Nepřejte si vidět, jak tady kolem Jihlavy řádí kůrovec, nezůstane jedinej smrk. 90 procent lesů byly smrky, nebudou tady žádný lesy. Většina rostla ve svahu, neudrží se tam voda, teda ta trocha, co naprší. Nový stromky takhle nevzejdou.
Krajina mý milovaný Vysočiny se radikálně změnila.

kapr:
A co že je špatného na jezu na Labi? Pokud myslíme ten děčínskej stupeň. Já zrovna ekologický organizace úplně nemusím, protože pokud by se hledělo na ně, nepostaví se nikdy nic. Všichni chtějí všechno rušit a zakazovat, ale už neřeší, co s tím. To samý jako běžný lidi. Všichni by rádi dálnice a pracovní místa, ale nikdo je nechce mít za barákem, dokonce ani na hranici obce, případně v okolí. Chybí systémovej nadhled.
Dále mi přijde docela sprostý hodnotit práci předků, ať už je to 20, 40 nebo třeba 100 let zpět. Většina současníků nezná nebo nepamatuje kontext, v jakém se kdy co dělalo a většina současníků buď nedělá nic s přesahem do budoucna a nebo nemá dostatek sebereflexe na to přiznat si, že jednou někdo bude hodnotit je samé. V konkrétním případě by se mohlo stát, že za 30 let bude chtít někdo věšet za koule do průvanu toho, kdo začal (opětovně) vytvářet meandry a rozlivová území a jiné prvky pro zadržení vody v krajině. Bude argumentovat v novém kontextu příliš vysokou hladinou spodní vody, která bude kurvit kvalitu půdy a způsobovat další problémy.
Podle mého názoru by se měla společnost ubírat směrem trvale udržitelného zemědělství, energetiky i průmyslové výroby - tzn. tam, kde je to (nyní) efektivní, využívat zdroje přírodní, tam, kde je to zatím neefektivní, zůstat klidně u fosilu. Až pokročí výzkum a doba, poměry se opět změní. Nemám ale rád, když se všechno řeší uspěchaně. Dle mého názoru by staré věci a technologie měly přirozeně dožívat, aby nedocházelo k nadměrné produkci odpadu a k neefektivnímu využívání materiálů. Svět se mění, ať už zásluhou člověka nebo prostě přirozenými procesy. Měli bychom se umět přizpůsobit a přizpůsobit se relativně rychle. Techniku na to při troše snahy máme.
A mít cíl nějaké superčisté životní prostředí? Dřív se v podstatě žilo ve špíně a hnusu a lidi se stejně dožívali vysokého věku a to se topilo dřívím i uhlím. Řešit lodě na oceánech? Akorát vždy jeden ukazuje na druhého a vytváří dusné prostředí. Nasírání jeden druhého bude spíš příčinou předčasných úmrtí, než neodsířené komíny lodí nebo prastarých elektráren. Kde nefunguje mysl, tam nefunguje tělo.

Opět sorry za OT.

Troll:
A ty víš, co bude za 10, 20, 50 let? Stačí, že se všichni bojej stavět další jaderný zdroje, protože teď je přeci elektřiny dost a díky dotacím je vlastně i levná, díky nesmyslnejm lokálním přebytkům výroby z obnovitelnejch zdrojů, když se zrovna čirou náhodou sejdou vhodný podmínky.
Jinak jaký koncept VRTek máš na mysli, když se ti ten ze západní Evropy nelíbí? Modernizace koridorů proběhly (a probíhají) tak, jak bylo v našich podmínkách možné (navíc proč stavět koridory na vyšší rychlosti, když na ně v podstatě nemáme mašiny a jen tak mít nějaké zajímavé množství ani nebudem?). Ani dálnice, ani železniční koridory nejsou žádná levná věc a pochopitelně vést je co možná nejvíce v původní stopě je nejlevnější. Další věc jsou nároky na údržbu. Už jen udržovat zatíženej koridor provozuschopnej je věc náročná a drahá, oproti lokálce s traťovou rychlostí 50, kde si těžkej nákladní vlak koleje rovná sám před sebou svojí vahou. Navíc si nejsem jistej, že by vysokorychlostní tratě byly věc, která by nás měla nejvíce pálit. Naše zemička je malá, takže jestli se člověk dostane z Prahy do Brna za 2 hodiny nebo za hodinu, je už docela jedno. Nakonec nejekologičtější je nejezdit nikam. Ideální je mít práci v místě bydliště (a to teď nemyslim nějakej pragocentrismus) a nikam nespěchat.
"Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest".

Toto vlákno stejně končí, proč tedy neuhnout z tématu.
Palinator: Myslím, že se mýlíš. Železnici potřebujeme modernizovat už jen z toho důvodu, aby byla konkurence schopná vůči silniční dopravě. Ony ty lokálky s 50 km/hod. jsou v současnosti spíš jen retro raritou. Alespoň u nás v nich moc lidí nejezdí. Do Jesenice u Rakovníka vzdálené 22 km jede téměř tři čtvrtě hodiny. Nedivím se lidem, že jezdí raději auty nebo autobusem. Dnešní doba je uspěchaná, s tím nic nenaděláme. Musíme se přizpůsobit, stejně jako tomu suchu. No a výstavba dálnic je také důležitá. Bez jejich dokončení budou silniční zácpy stále častější. Při popojíždění se navíc spálí víc paliva než při plynulé jízdě. A tak bych mohl pokračovat.

Ale vždyť já toto nepopírám. Jen tvrdím, že VRT v současnosti spíše nepotřebujeme. To, že se má železnice modernizovat, to zcela jistě. Stavět dálnice rovněž. Jen říkám, že maximální traťová rychlost 160 km/h pro naše poměry stačí. Je pravda, že už třeba máme úsek, kde se bude jezdit zkušebně 200 km/h.
Lokálky rozhodně žádnou retro raritou nejsou, naopak tvoří značnou část našich tratí. A tyto se obvykle modernizace ani nedočkají, protože v podstatě nejsou potřeba a jezdí se na nich tak nějak ze setrvačnosti. Navíc zavřít trať je docela problematické, protože se na ní pak provoz vrací jen velice obtížně. Zbývá tak udržovat je pouze s minimálními náklady, což je právě ten rozdíl oproti našim koridorům, nedejbože VRT.
Domnívám se, že by se měly vynaložit prostředky co se týče železnice hlavně do zkapacitnění stávajících koridorů, do rozumné maximalizace traťových rychlostí a do zrychlení využitelných zaústěných tratí, aby železnice mohla ve smyslu přepravy osob více fungovat jako síť. Poukazuji jen na to, že je to všechno otázka peněz. A mnoha peněz. A v době, kdy jsme i při ekonomickým růstu zbytečně napnutí s rozpočtem, je asi nesmysl předpokládat, že někdy budou na masové investice do dopravní infrastruktury prostředky. Stačí jen, jak se nyní šaškuje s ekologizací všeho možnýho. Stačí, když se někdo chytne regulace emisí jako třeba v Německu a tím pádem bude tlak na likvidaci starých dieselových lokomotiv a motorových vozů a katastrofa na české železnici začne. Na druhou stranu je docela trapný, že se díky liberalizace železnice jezdí s dieselama po elektrifikovaných tratí. Dříve prakticky nemyslitelné, dnes běžné.