My lidé se uvnitř dmeme pýchou co se naší inteligence týče a pak se to snadno může stát i předmětem sebe-hodnocení až sebe-znehodnovení. Ko ví zdali je to oprávněné vůči schopnostem ostatních druhů. Svého času jsme podobně jako řada zvířat ještě nyní, měli dobré intuitivní vlastnosti vivinutou mimmiku a pozorovací chcopnosti. Dnes mnohým stačí dohlédnout od klávesnice k monitoru a pokud by někde měli pokomunikovat třeba s koněm jak to zvládávali běžně indiáni a ještě lépe Mongolové byli bychom dost vykolejeni neli zraněni od zvířete propadajícího panice jak těžké je těm "divokým lidem" rozumět. Metody měření inteligence jistě mají své opodstatnění a né nadarmo je tento aspekt rozložen podle jakési Gausovi křivky. Jen bývám opatrný v hodnocení kvality lidských potencí podle inteligence. Ta sama o sobě nám třeba nenapoví jaké je počasí venku a co za změnu se v něm chystá. Na to my potřebujem ještě vzdělání a přístroje... Ta zdánlivě "hloupá" zvířátka v tom ale mnohdy mají pozoruhodný přehled.

Jakpak se profesionálové dívají třeba na chování těch populárních "rosniček"?

Nemáte někdo informace, zda se něco podobného chystá i s metanem?