od xeno » 18. 10. 2019 11:48
O podivných zimách
Častokrát jsem slýchal od našich občanů jak nás letošní mírná zima šetřila. Nemuseli jsme
tolik topit, ale hlavně jsme byli ušetřeni mnohdy namáhavého úklidu sněhu. Málo kdo však asi
zná jak mírné či dokonce žádné zimy byly v dobách i dávno minulých. Jen zcela náhodou jsem
objevil v Zemědělských novinách z počátku sedmdesátých let minulého století tento zajímavý
článek nazvaný „ O podivných zimách“ :
„ „ Jak zapsal starý análista, při roku 1129 bylo v Čechách tak teplo, jako někde v dalekých
jižních krajích a po sněhu nebo ledu nebylo za celý zimní čas ani památky. Také zima roku
1186 se podobala spíše předletí, protože již na počátku února byly stromy v plném květu, na
počátku května nastaly žně a na vinicích se počalo sklízet počátkem září. Nejitak tomu bylo i
v roce 1331, kdy na venkově sedláci 6.ledna o svátku Tří králů byli na polích v pilné práci
s orbou i setím.
Rok 1420, jenž byl tak bohatý na vnitropolitické události a znamenal počátek husitských
bouří, byl nadmíru teplý. Po zimě nebylo téměř památky: na začátku března již všude kvetly
stromy, v dubnu byla v plném květu réva na vinicích a než měsíc došel do svého konce, na
stromech dozrála velká úroda třešní. Podobná pohoda nastala potom v roce 1479. Tehdy, mimo
deštivého a větrného povětří, se neukázala ani vločka sněhu a v březnu bylo všechno již
v plném květu.Velmi mírná zima byla roku 1551, kdy trocha ledu i sníh byly naprostou
vzácností, leda vysoko v horách. Ale zato vydatně pršelo, takže vznikaly záplavy a mnohé
řeky a potoky vystoupily ze svých břehů.
Podivuhodně teplá zima byla též roku 1561. Na Štědrý den bylo všude v kraji zeleno,zelenaly
se louky, kvetly fialky a sněženky, dokonce i bez. Teprve v březnu příštího roku začal vát ostrý
severák a přinesl s sebou na několik dnů mrazivé počasí.Další zima, skoro tropická, byla
v roce 1722. Jak se píše v dochované zprávě, bylo v lednu již takové horko, že lidé nechávali
přes den i v noci otevřeny dveře a okna jako v nejparnějším létě.
Také ke konci druhé poloviny 18. století byly zimy po několika let velmi mírné anebo se
neprojevovaly ani ledem ani sněhem. Jak zapsal v r.1777 milčický starosta a vesnický písmák
F.J.Valák, „skrze celý měsíc leden a únor zima trvala dosti divná, nebo ani tuze nemrzlo, ani
příliš teplo nebylo, bez rukavic tu celou zimu jak v stodole, tak v lese pracovat se mohlo…“
Dne 14.února tohoto roku se ukázaly na nebi dvě podivné duhy stojícím sloupům podobné,
které trvaly až do západu slunce. Rok 1783 přinesl zase teplou zimu i záplavy.O pět let později
, roku 1788,byla opět velmi mírná zima a před koncem února již sedláci všude na polích seli a
orali. A takové to zimy byly i v roce 1790,1792 a rok 1794 měl tak mírnou zimu že jak napsal
písmák do svých Pamětí: „ zdála se, jako by všechny obyčejné zimy a mrazy naši zemi českou
opustily a někam daleko do Rusie a Siberie zajdouce, na nás zapomněly…“
Na opravdovou zimu byl také chudý rok 1796. O vánocích byla ještě všude tráva, takže lze
vyhánět dobytek na pastvu. Zima roku 1798 byla zase velmi mírná. V polovině března se na
polích pracovalo, potom se krátce ochladilo a zase přišlo teplé a deštivé počasí. Neúměrně
mírná zima přišla opět roku 1806. Bylo víc dešťů než zimy a sněhu. Práce na polích nastaly již
v první polovině února.
Takových mírných zim by se dalo spočítat i v běhu minulého století dost, a proto
nepravidelnosti počasí nejsou vlastně žádnou výjimečností a jsou to jevy, jichž byli svědky i
naši dávní i nedávní předkové.““
Jan Tripes - kronikář
Obecní
zpravodaj
Číslo 25
Květen 2014