Ohledně skutečnosti, že i přes časté proudění ze S směrů zůstávají teploty průměrné - naprůměrné: 1. Ano od pol. března přišlo několik studených vpádů od S, nicméně nemyslím si, že by S směr převládal, jen se vyskytuje častěji než třeba v zimě. 2. až na výjimky se o žádný skutečně studený vpád nejednalo a pokud ano, tak na 1-2 dny. Ona se vždy hned nasouvala TV a proudění studeného vzduchu velmi rychle zesláblo až ustalo a naopak se měnilo na JZ -J - JV. Teplota ve výšce tím pádem byla opět rychle nadprůměrná. Hodně studený vpád byl jen na přelomu března/dubna a pak relativně vzhledem k roční době poč. minulého týdne (zde na SZ). Březen byl pak normální zejména díky své teplé první polovině (únorová synoptika, kterou vykompenzovaly ty 2 vpády chladného vzduchu v druhé půli měsíce). Duben (první pol.) pak mezi úplným počátkem a vpádem po Velikonocích byl ve znamení teplé advekce a TV a totéž chvíli i kolem pol. měsíce. pak ochlazení víceméně na normál (až na malé výjimky žádná vyloženě studená ani teplá synoptika) - byl proto zde dosti teplý (na Moravě možná normální). Květen pak také zatím převážně ve znamení teplotně spíše neutrální- jen přechodně chladnější synoptiky, až na ten výrazný vpád na zmrzlé, proto je zatím mírně podnormální ale podle mě se to ještě do konce měsíce skoro vyrovná a skončí v normálu (dřívějším). Jak víme v době, kdy je den delší než noc, se povrch při slunečném počasí rychle prohřívá, takže třeba květnový SV může být teplejší než třeba Z. Aby byly podnormální teploty delší dobu, tak je v letním pololetí (zejména pak koncem jara a v létě) potřeba vzduch spíše ze Z- SZ s velkou oblačností a srážkami. Studený může být i cyklonální S ale SV už bývá relativně teplý (cca od května). Od října-listopadu do března je to samozřejmě jinak. Při pokračování únorové synoptiky by už možná v dubnu nemuselo být nadprůměrně teplo, v květnu by pak už určitě nebylo.

tak už se to tady přece jen rozjelo, za mně ale není teda o čem psát. .. letošní květen překonává ostatní měsíce svým nudným počasím, snad až na ty ranní mrazíky, ale mě teda opravdu nudí. Snad se to brzy změní. O víkendu sice srážky, ale zřejmě i bez konvekce, i když čhmú si myslí opak a mají tam i bouřky.. ale trošku se nad tím pousmívám, nikde nevidím na bouřky podmínky. Samo, je to daleko, ale, už letošnímu květnu nevěřím vůbec nic. Zklamal mě. Sleduju tu bouři nad Srbskem.. tam mají žně, je podle družice moc pěkná.. tak podle infa se tam vyskytlo i tornádo, takže to bych zase nemusel.

Já se přikláním na stranu palinatora a tohle házení těchto cifer se mi moc nelíbí. Co to jako znamená, že nám tu chybí 1000mm? Vžijme se teoreticky do situace, že za těch posledních x let tedy napršelo o těch 1000 mm více a uvědomme si následující:
1) Kdyby bylo více srážek vegetace by více rostla než v suchých dobách a spotřebovala tedy více vody.
2) Kdyby bylo více srážek byl by vyšší výpar z půdy, protože jak je známo nejvíce se odpařuje ze svrchní vrstvy půdy.
3) Kdyby bylo více srážek a mnoho z nich spadlo ve velkém množství v krátkém období (konvektivní srážky) tak spousta této vody odteče.

Tímto příspěvkem nechci zlehčovat sucho, která jistě panuje i na JZ Čech. Ale nedá se prostě napsat "chybí nám tu 1000l vody na m2" to je blbost.

Další věc je samozřejmě s jakými průměry to porovnáváme. Nemůžeme si vybrat jednu nejvlhčí periodu a k ní vztahovat nějaké odchylky od průměru. Když už tak bych bral posledních 30 let, kde budou započítány i tyto poslední suché roky a tedy průměr bude o něco nižší a stejně tak tento "deficit".

Vegetační/zemědělské sucho by klidně vyřešilo "jen" 200 mm rovnoměrně rozložené během měsíce. Tam opravdu není potřeba aby napršelo +1000 mm. Samozřejmě spodní vody to jsou jiná kapitola, tam je to prostě o spoustě let než se doplní a také je samozřejmě nesmíme nadmíru čerpat. Což se právě děje. Dnes má spousta nových baráků 50 m vrty a jedou o sto šest.

Já jsem o víkendu pozoroval, že aspoň na Berounce se poslední srážková epizoda pozitivně projevila. Také menší lesní potoky na Křivoklátsku opět začaly téct.

Vyhlížím frontu ze soboty na neděli a doufám, že nepřejde úplně na sucho a budou na ní i bouřky.

Tak jsou to "pekna" cisla na prezentovani a jde to kdyz tak i obhajit, jak psal Ovar. Staci 10x 100mm deficit za rok a mame to Nic to nemeni na tom, ze sucho se prohlubuje, to by mel byt ten hlavni vystup tohoto cisla. Cislo samotne je jen dobre "promo", co pritahne pozornost, aby se neco zacalo resit. Jinak si myslim, ze i s timhle i s daleko vyssim cislem muzeme porad v klidu zit, kdyz se zavedou potrebna opatreni. Zmena krajiny je ale potom vec jina, s tim moc nenadelame...

Jeste k tomu kvetnu - v predpovedich uz se zacina oteplovat i na tech mistech, co sleduju, takze nakonec vse pojede ve starych (teplych) kolejich a kdyz se k tomu navic pridaji jiz ted rozpalene oblasti (JV Evropy), predni mista v historii si letosni kveten udrzi, to by bylo, aby ne Ja si kazdopadne radsi budu dal uzivat "nudnej" mesic, nez tady mit nad +35C uz ted, a to jeste nekolik dni v kuse. Za me teda vsem horam i cemukoliv ostatnimu, co nam brani v pruniku teto "kremace zaziva", jak tu napsal myslim Tomas.Malek, palec nahoru.

K suchu jen tolik. 1000mm deficit řekněme za 5 let tam kde roční normál je řekněme 800mm je stejný deficit jako mých 250mm deficitu taky za 5 let.
Pamatuji v 70-tých i 80-tých letech některé roky kdy tráva a vegetace byla naprosto spálená. Povrchové sucho bylo větší než nyní.
Taky to nechci zlehčovat ale největší sucho to není ani za padesát let natož za 500.
To je jako když v letech 2001 a 2002 spadlo za ty roky 1500 mm když mělo spadnout jen 1000 že by jako v roce 2003 nemuselo vůbec pršet a bylo by to ok?
A ono opravdu přišla kompenzace a spadlo jen 306mm
Nejvetší problém jsou teploty a s nima spojený výpar. Deficit srážek je ale není to v porovnání s růstem teplot nic mimořádného.
V 70-tých letech zimy nic moc ale mnohem chladnější léta. V 80-tých letech tuhé a sněhové zimy. Od let devadesátých až na vyjímky již jen horká léta a mizerné zimy.
Nevím co by ten vzestup teplot zastavilo. Docela jsem věřil na sluneční minimum to myslím mělo ovlivnit globální teploty a zejména pak teploty na severní polokouli od roku 2020.
Takže vlastně pořád ještě může.
Samozřejmě ta mediální masáž má lidi dotlačit k nějakému šetření vodou. Ale lidi dotlačí jedině cena vody třeba 500 korun vodné stočné za kubík. Že tolik stát nebude? No já pamatuji cenu v haléřích.

didid: Jenže sucho se nehodnotí jen ve vztahu ke spadlým srážkám (meteorologické sucho) a vlhkosti svrchního horizontu půdy (zemědělské sucho). Největším problémem je hydrologické sucho hodnocené na základě průtoků v tocích, odtoku z povodí a hladin na podzemních vrtech. V tomto hledisku se opravdu dostáváme na hodnoty, jaké jsme ještě nenaměřili. Extremita není v minimálních hodnotách, ale v době, po kterou se ty nízké hodnoty vyskytují. Zimy na hydrologické sucho nemají takový vliv, nejvíce se hydrologický koloběh točí v době aktivní vegetace. Vyšší teploty, více slunečního svitu, nižší vzdušná vlhkost...výrazně navyšují evapotranspiraci. Zvyšuje se i teplota povrchových vod, takže se rychleji odpařují. Šetření vodou doma v kohoutku bych efektivností přirovnal stavěním přehrad. Vody musí být dost primárně v půdě a pod ní.

Nemyslím že jsme v rozporu. Jen jsem komentoval to co slyšíme v médiích že je takový a takový deficit srážek a že to je hrůza. Já tvrdím že hrůza jsou ty rostoucí teploty a to pochopitelně zejména v teplé části roku.
Pokud jde o podzemní vody nevím do jaké míry ovlivňuje jejich stav množství spadlých srážek a do jaké míry spotřeba člověkem protože ani nevím jaký je poměr využití vody povrchové z nádrží /což je myslím příklad Prahy/ a podzemní vody která teče třeba mě z kohoutku /Vrutice/.
Mám taky studnu je hluboká asi 16m a je tam vody co pamatuju pořád stejně cca 2,5-3metry bez ohledu na to kolik naprší. Je to kopaná studna a dříve to byla jediná voda v baráku ovšem spotřeba tenkrát pochopitelně úplně jiná než dnes.
Teď už jen na zahradu na zalévání asi tak kubík týdně.

Já si myslím, že vliv na současný tristní stav podzemních vod má více faktorů. Jednak to jsou teplé a suché poslední roky, jednak zvýšený odběr podzemních vod člověkem. V posledních letech vzniklo mnoho nových studen u domů, jejichž vodu využívají lidé pro úsporu té kohoutkové, jejíž cena šla prudce nahoru. Používají ji na splachování, zalévání, napouští bazény. Známe to všichni. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že ještě víc této podzemní vody odebírá průmysl. Jedna nejmenovaná chemická továrna tady u nás si nechala vyhloubit v posledních desetiletích značné množství studen v okolí města. A nám ostatním zejména v létě pak vysychají studny. Věřím, že tak to chodí nejen u nás.
Jak z toho ven? Přírodě neporučíme, ale musíme doufat, že přijde vlhčí období a spodní voda se začne doplňovat. Co ovlivnit můžeme je odběr spodních vod. Proč kvalitní čistou vodu odebírá průmysl pro výrobu? Proč si třeba s podporou státu nemohou vybudovat záchytné nádrže, kde by zadržovali vodu při vyšších průtocích v časném jaře, nebo při větších srážkách? Samozřejmě, vyšší náklady, atd. Ale vše je podle mě o nastavení priorit a zákonných norem.
Nejsem příliš optimistou ohledně srážek o víkendu. Kdyby tu spadlo 10 mm, byl bych příjemně překvapen. Ten výběžek TV od jihu a JZ udělá své.

dididi - díval jsem se na to sucho v 70 - 80 letech. Nemyslím si, že bylo stejné nebo horší jak to současné. Subjektivně - žlutá tráva, suchá půda, na první pohled sucho. Jenže fakticky - v 70. 80. letech byly dvě suché periody, které trvaly pouze 3 roky, pak většinou přišel srážkově nadprůměrný měsíc, který doplnil deficit. V té době byly také teploty o více než 2C nižší jak v současnosti. Teploty se ale zvyšují po dobu posledních desítek let.

V současnosti máme 6. rok v řadě bez nadprůměrně srážkového roku. 2020 je zatím na 88%. To by se nezdálo jako tragédie, jenže za 6 let nepřišel žádný rok, který by těch pár % dorovnal. V kombinaci s vyšší teplotou je pak to 500 leté sucho reálné.

Aby skončilo současné sucho, musí se stát pouze jedna věc. Musí se zastavit globální oteplování. Jelikož teď potřebujeme každý rok srážkově nadnormální, aby se dorovnal jenom výpar, natož pak deficit z minulých let. Globální modely předpovídají pro ČR spíš dlouhodobě úbytek srážek.

No tak debatu o suchu bych uzavřel s tím že zde tedy není úplně shoda v názorech ale obecně myslím panuje shoda na tom že zásadní negativní vliv mají rostoucí teploty a asi také rostoucí spotřeba vody přičemž ve druhém případě je zcela zjevné že spotřeba i nadále poroste a velmi pravděpodobně porostou i nadále také teploty.
Kolik spadne v příštích měsících a letech srážek si netroufám odhadovat ale ve vlhčí období stále doufám i věřím.
Jinak k víkendové frontě. GFS má stále cca 10-20mm ovšem aladin který měl na půlnočním výstupu pro nás 12mm šel v 6 hod. na 4mm a nyní má čistou 0.
A stejně jako někteří další nečekám nic zázračného a myslím že alespon zde spadne max. do 5mm. Na vlně v sobotu odpoledne něco slušného nakape opět spíše na jihu a v části Moravy.

K diskuzi o suchu a jeho extrémnosti: Tak předně těžko budou existovat spolehlivé doklady o tom, kolik spadlo srážek, jaké byly teploty, jak byla nasycená půda, jak na tom byly vodní toky a hlavně podzemní vody za posledních 500 let, takže z tohoto pohledu psát o 500 letém suchu je samozřejmě nesmysl. Max. by se dalo napsat, že jde o největší sucho za desítky let, popř. od r. 1947 apod. Kromě teplot, srážek a odběru podzemních či povrchových vod hraje podstatnou roli také retence vody v krajině a struktura půdy a v tom je podle mě největší problém. Možná 50% plochy zemského povrchu v našich podmínkách je buď zastavěno, vyasfaltováno, oseto řepkou a kukuřicí pro bioplynky a dlouhodobě ošetřováno biocidy, takže půda je téměř bez života a vodu nevsakuje zdaleka tolik, jako dříve. Pak zde máme meliorace, napřímené vodní toky, málo remízků apod. Zlikvidovaly se drobné rybníky, mokřady a vše ze zpevněných ploch pouštíme do kanalizace. Děláme tedy vše pro to, aby voda z naší krajiny mizela způsobem, že při větších srážkách nás vyplaví či bez užitku odteče a pak chybí zásoby na sušší periody. Kdybychom měli krajinu jako před 70, 100 nebo ještě lépe 200 lety, tak by se voda tak rychle neztrácela při suchu ani by nepůsobila takové škody v případě nadbytku. Nejen, že v klimatu třeba 70. a 80. let to tolik nevadilo ale hlavně ta schopnost krajiny zadržovat vodu v té době ještě nebyla tak snížená jako nyní. Takovéto jevy se navíc plně projevují zpravidla až se zpožděním. Nyní se teprve sešly a naplno začaly projevovat veškeré ty negativní faktory (stav půdy, její zábor, přičemž život v ní se kromě toho ještě od těch 80 let výrazně zhoršoval a korunu tomu nasadily spekulanti kteří tu půdu skoupili z hubičku a pronajímají jí zemědělcům hospodařícím jen kvůli dotacím z EU, aniž by je stav půdy skutečně zajímal - nejdůležitější je pro obě skupiny rychle vydělat a pak mě to už nezajímá. Když do toho přišly rostoucí teploty a nižší srážky zejména ve vegetační době, tak teprve vidíme, jak jsme za poslední desítky let tu krajinu zmrvili. Jinými slovy k tomu abychom stav vody v krajině vrátili na úroveň před lety, možná by nás nespasilo ani těch 1000 mm navíc třeba v dalších 6 letech. Je potřeba hlavně něco udělat s naší krajinou, to je podle mě jediná možná cesta, jak to sucho skutečně zmírnit. Přehrady za 40 mld.nám v globálu moc nepomůžou, ty peníze je třeba využít jinak.

Co se týče pátku a zejména soboty, vidím to pro mou oblast se srážkami na tu bídu ještě relativně optimisticky, možná to nebude jen 5 ale třeba až 10 mm - takový megaúhrn tady od zimy ještě nebyl.

Včera jsem si stěžoval na příliš nízká ranní minima a hle, dnes už +7,9°C s tím, že ještě v 1 v noci bylo +15°C . A aktuální aladin hází na sobotní ráno minimum +19°C!
Škoda že tak nefungují i srážky, postěžovat si a šup .

Jinak jako zdravý kompromis je Trollovo slovo můj souhlasný názor. Sice ten kubík navíc by podle mě prakticky vyřešil ty nejnižší měřitelné prameny, ale díky roční průměrné teplotě +10°C by se povrchové sucho projevovalo pořád.