Protože mnoho posledních příspěvků je právě o tomto a jinam se to moc nehodí.
Já ještě přidám pár perliček z mé meteo kariery a taky reakci na ty vaše příspěvky.
Mě počasí chytlo díky tomu že táta si počasí pár let zapisoval a já jeho záznamy našel. Bylo to z let 1945-1948 a nebyla to kompletní řada.
A tak jsem si první záznamy dělal v zimě 1969/70 a od r. 1972 zaznamenávám do dnes i když je tam pubertální pauza v letech 1976-77 a pak ještě chybí 2 roky kdy jsem byl na vojně podzim 1979-1981.
Koho to chytne tak to má zkrátka na celý život. A člověku po tak dlouhé době ani nedojde že to počasí se tolik změnilo a že už není zdaleka tak zajímavé a pestré jako kdysi. A nejde jen o bídné zimy.
Největší nepřítel mé záliby je moje žena. Když např. přijde návštěva a někdo se zmíní o počasí chytá se za hlavu a komentuje to slovy cituji,, to zas bude do bezvědomí". Ale lidi mé vyprávění mají rádi. Jak vzpomínky na tuhé zimy či extrémní počasí tak povídání o meteorologii obecně.
Jindy se mě ptá třeba jak bude následující den aby věděla jak se obléci a nezapomene dodat že k tomu nepotřebuje zdůvodnění. Když jí řeknu např. to záleží jestli se udělá mlha či NO okomentuje to slovy ,,to jsem se toho dozvěděla".
Před pár lety dovolená okolo 10. října na Ischii já si nastudoval jaké počasí nás asi čeká. 2 dny po našem příjezdu se hotel zcela vylidnil. Jen mi a nějací manželé z Prahy. A ten pražák byl amaterský meteorolog. Manželka upadala do mdlob a mi si v termálním bazénu užívali při bouřce s krásnými blesky a Věnek /ten pražák/ do toho křičel ,,miluju tyhle dramatický situace". Byla to fakt sranda holky u baru a mi za bouřky v bazénu.
Paradox je že smlouva z ČHMÚ je psaná na manželku ačkoliv vše dělám já. Ale oba jsme zaměstnanci a manželka ještě podniká takže si dává dělat daně a tenhle příjem se bohužel musí danit taky.
Ještě k vašim příspěvkům. Hodně se zde vzpomína na zimu 1978/79 která jistě byla impozantní svým silvestrovským arktickým vpádem ale zde bylo několik zim v 80-tých letech srovnatelných a sněhové i teplotní rekordy jsou právě z těchto let.
Téma dobrovolný pozorovatel. No jak jsem již psal u mě jsem tomu šel trochu naproti a měl štěstí že zde byla srážkoměrná stanice u které bylo podezření že nepracuje dobře. Přeci jen siť srážkoměrných stanic je poměrně hustá takže pokud pozorovatel má dlouhodobě významné odchylky od okolních stanic je to podezřelé. Pak stačil jeden kontrolní měsíční výkaz ode mě a bylo hotovo.
Posun na klimatologii byl zase trochu o štěstí i když své udělalo i to že mé pozorování bylo vždy příkladné. Paní co má mou stanici na starost mi několikrát říkala že takových dobrovolníků by potřebovala na pobočce víc. Když jezdí na revizi přístrojů tak se mě třeba ptá jaká bude zima.
Už pár let se pak shodneme že asi mírná.
Stát se dnes dobrovolníkem je docela problém. Staniční síť byla již optimalizována. Nicméně nemožné to není. Tam kde z nejrůznějších důvodů pozorovatel končí naopak často nemohou nikoho najít. Jenže pro udržení pozorovací řady stanice to musí být co možná nejblíže té stanici stávající.
Tak pište jak kdy a proč to bylo zrovna počasí co vás chytlo. Zdá se že většinou už v dětských letech a že tím impulzem byl ten bílý nesmysl co nám nyní stále chybí i když už dětmi dávno nejsme.
Jo abych nezapomněl hlášení na hvězdě ..... výška tlak teplota rosný bod.
Jasně. Bratranec byl na vojně na Milešovce. Přivezl mi mapy. Dvě jsem dal pod plexi a maloval níže fronty izobary. A koukal kam se to hnulo a dělal předpovědi. Pionýrská doba. Ale stejně je dobré že i v době satelitů počítačů a radarů umí počasí stále ještě i tak někdy překvapit. A pokud jde třeba o bouřky tak na ty budem myslí ještě dlouho krátký.

možná, že zimy jsou bídné v poslední době, ale to je moc kratičká doba v životě země... takže se zase se určitě dřív či později vrátí tuhé zimy, které tu bývaly.. a určitě takovou zažijeme ještě i my, za tím si stojím. Takže zima se změnila, ale díky teplejšímu klimatu si trfounu tvrdit, že máme hezčí a dramatičtější bouřky než dřív a já jako milovník bouřek tohle kvituji, proto mince nemá jen jednu stranu -zimy- ale i druhou, léta.... to je potřeba dodat. Takže mám proto raději léta než ty zimy... já tedy nejsem vůbec mluvný, vždycky si někam v tichosti zalezu a sleduju modely, data ze stanic, prohlížím fotky a podobně. Opravdu, třeba i v práci ze mě vytáhnout slovo dá hodně zabrat, vždycky jsem byl spíš potichu, protože jsem neuměl říct nic k tématu.. protože prostě se běžně lidé baví o blbostech podle mě. Ale když přijde řeč na počasí, potažmo meteorologii..... ožiju. Zažil jsem ještě i pár zim, kdy jsme stavěli iglů na zahradě.. ale nej byla asi opravdu zima 05/06 a začala tak bídně.... nic není ztraceno, vše se může otočit, a jednou se tak určitě stane.

Tak zajem o pocasi a astronomii tu byl vzdycky, pozorovat pocasi jsem zacal od roku 2000. Pak postupne pribyvaly technicke vymozenosati pro pozorovani (internety a pocitace a pak i studium).

Pozorovani a zajem pocasi take nastartovala silna boure z downburstem a kroupami 06.07.1999 v Plzni. Bydlel jsem na Kosutce na kopci na Sytne asi 200 m od konecne autobusu 30, kousek od mista, co je ted administrator in-pocasi. A tak jsem to dobre mohl pozorovat. Jeste hure dopadla vesnice Oparany na Taborsku, byla vybombardovana kroupami velikosti tenisaku 06.07.1999. Je to asi nejhorsi krupobiti zaznamenane v CR na kameru (ty oparany), i kdyz supercela na jihu Prahy 15.08.2010 taky mela zaznamu dost (hodne fotaku-kamer jiz tou dobou a bylo to ve velkomeste, 5 cm kroupy a skoda za 5 miliard z jedne boure)

Downbursty a supercely 06.07.1999:
https://forum.bourky.cz/viewtopic.php?f ... 8bc608217a

Zajímat o počasí jsem se také začal již v dětském věku, jako malý jsem prožil několik pěkných zim v polovině 80. let a strašně jsem si je užíval. Tehdy jsem pobýval v Krušných horách a bral jsem jako normální zimu a sníh od konce listopadu do konce března. Pak najednou přišla škola a trvalý přesun do města v nížině. O to větší přišel šok v podobě zimy 1987/1988 a posléze i dvou následujících, kdy jsem marně velmi dlouho čekal na sníh, bobování či lyžování. Tehdy (zejména poč. zimy 1987/1988) jsem se pořád vyptával rodičů proč není sníh a kdy přijde a seznamoval se se základními veličinami jako je teplota, tlak vzduchu a jaký typ počasí lze čekat při určité meteorologické situaci. Na konci 80. let jsem našel záznamy o počasí, které léta psala moje babička v Krušných horách, myslím, že to bylo právě v zimě 1989/1990 a už tehdy mě ty údaje od kdy do kdy ležel sníh, kolik ho bylo a jaké byly teploty přišly zvláštní a nechápal jsem, proč najednou žádný sníh ani mráz není a chtěl jsem tomu přijít na kloub a umět si to počasí sám předpovědět.

Podobně v létě. Prázdniny (zejména července) jsem trávil na horách a léta v 80. nebo na poč. 90. let tam nebyla zrovna úplně na koupání a já se koupat strašně chtěl a ne čekat až na srpen, kdy jedeme s rodiči na dovolenou kdy většinou bylo pěkně. Vyhlížel jsem tedy slunečné a teplé dny a samozřejmě také bouřky, které mě jako dítě fascinovaly a měl jsem z nich docela respekt. Párkrát jsem zažil z relativní blízkosti i úder blesku do stromu a zejména silná večerní bouřka bylo v létě něco, na co jsem se strašně těšil, pořád pozoroval blesky a počítal, jak je bouřka daleko.

Dospělo to k tomu, že jsem neustále vyhledával informace a knížky o počasí a později dokonce docházel jako velký zájemce o meteorologii na pobočku v Ústí na Kočkově, kde jsem měl známého meteorologa a pořád se ho na něco vyptával, zajímal jsem se co přesně dělá pozorovatel a co meteorolog apod. Chtěl jsem být meteorologem, ale nějak jsem se necítil na Matfyz. Současně jsem si od roku 1995 začal vést své záznamy o počasí ve kterých pokračuji dodnes (bohužel nyní již s pauzami v době dovolených a pobytu mimo bydliště). Také z doby vysokoškolského studia jsou ty záznamy neúplné, tehdy jsem naléhal na rodiče, aby mi zapisovali alespoň 3x denně teplotu, což bohužel nebylo stoprocentní.

V době dospívání jsem z touto svou zálibou byl považován za naprostého exota, dnes za mnou naopak neustále v práci chodí několik lidí s žádostí o detailní předpověď počasí pro určité místo a čas. Jenže po mě většinou chtějí vědět to, co mě až tak nezajímá, o co přímo nestojím a hledám v modelech právě pravý opak, nebo to není pro mě podstatné (třeba v posledních letech v červenci "kdy už konečně bude léto" (po velmi teplém červnu při pokračujících nadnormálních teplotách ale třeba v době, kdy zrovna není celý týden v kuse jasno a +35 st.) nebo naopak jestli jim slíbím, že nebude v sobotu pršet (někde slyšeli o vydatných srážkách na Moravě) . Já jim řeknu, že by mělo být polojasno - oblačno a v dané lokalitě (bohužel) téměř beze srážek a teplota třeba kolem 18 st. Oni pak přijdou s tím, že teplota sice vyšla, slunce občas svítilo ale odpoledne přišla zrovna v době, kdy se jim to nejméně hodilo, krátká přeháňka, která třeba dle srážkoměrných stanic a odrazů z radaru mohla dát např. 0,1 mm ale oni zrovna zmokli, přesto, že jsem říkal, že by pršet nemělo. Nějak nedokážou pochopit, že mě takovéhle minisrážky nezajímají a že pro mě když se řekne srážky, musí se to počítat v mm, jinak to neregistruji. Proč se raději nezeptají, kdy přijde výrazná změna v počasí, silné bouřky nebo zima a sníh? Naopak pořád slyším, "doufám, že to bílé svinstvo padat nebude", že někde v předpovědi slyšeli něco o sněžení a jsou z toho (třeba v březnu) zděšeni apod. A já jim mám slíbit, že zde ten sníh tady padat nebude (přitom sedím u modelů a doufám že se to změní a sněžit bude).

Ahoj, zajimava osobni vyznani. U me jde spis o jeden z konicku, bavi me hodne, ale nevenuju mu zdaleka tolik, jako rada jinych zde na foru, jsem vetsi lajdak

Zjevne mam ale zalibu v pocasi spojenou s dalsi veci, co me nesmirne bavi, s cestovanim. Zacalo to, kdyz me deda braval v 90' vsude mozne po CR, jelikoz mel "rezijku", prukazku byvaleho zamestnance CD a mohl cestovat vsude zadarmo a ja coby prcek taky, tak jsme jezdivali hodne spolu. Pro me nejlepe stravenej cas, lidi mam sice rad, ale nejsem az tak spolecenskej typ a nemam moc rad soutezeni (protoze nejsem dobrej), takze treba letni tabor nebo lyzak byl pro me utrpeni, ale vylet s dedou odmena - mam rad svuj klid a spis mensi znamou spolecnost. A behem tech vyletu jsem byl vzdycky fascinovan tim, jak na jinem miste muze byt uplne jinde nez u nas doma, pricemz je to misto treba i ve stejne nadmorske vysce a pomerne nedaleko. Navic se da rict, ze jsem vyrustal temer v lese, hodne casu jsem travil jako kluk v prirode a mam ji tak rad a samozrejme jsem si vsimal, jak se s menicim se pocasim/podnebim meni, coz delam dodnes.

Nejvic me to asi chytlo na konci zakladky, kdy jsme s kamosema jezdili posledni 2 roky pravidelne do skoly na kole (cca 6km pres les), to jsem sledoval hodne, Zakopcanik samozrejme, ranni Studio 6 CT1... Bourky me taky vzdy fascinovaly, ale mam z nich velkej respekt, treba na Slovensku jsem jim byl nechtene nekolikrat hodne nablizku, tak je spis sleduju z bezpeci a pokud jsem zrovna venku a prijde, tak zodpovedne a nervozne cekam na konec. Nejvic me ale bere jako asi vetsinu zima, da se rict, ze od chvile, kdy jsem se s dedou vratil zacatkem brezna z Jeseniku (cca 8 roku mi bylo), kde panovala jeste drsna zima, domu, kde jiz prselo a bylo citit predjari. Proc? Nebo potom pozdeji, kdyz jsme meli jet v lednu na hory (v te nasi mensi "venkovske" skupince) a vubec nebyl snih. Zacal jsem zkoumat, jakto, ze neni v lednu snih ani na horach a uplne me nakoplo, kdyz potom behem naseho pobytu na Benecku v Krkonosich napadlo za 3 dny pres pul metru z puvodne holych strani. Takze jsem zacal vic cist, hlavne historii (moje dalsi zaliba), oscilace apod. v mapach a ENS se ovsem porad moc nevyznam, nevidim tam ty souvislosti a i kdyz me matika sla a stale ji denne pouzivam, na toto uz nemam. Na konci zakladky a na stredni jsem taky nejvic zapisoval, mel jsem tabulku v Excelu

Potom uz ale pribyvalo i jinych zalib, do toho vejska, nejaka ta prace, uz jsem si na to zkratka nenasel cas. A od jiste doby taky nemam nejake trvale bydliste, coz dela nejvic. Verim, ze pokud bych na jednom miste setrval delsi dobu (= nekolik let), k zapisovani se vratim, ale stejne by tam byly vypadky, protoze bych zkratka nekam odjel a automatizace se zatim nezdarila.

I tak ale zaliba trva, at uz ucasti na tomto foru, pozorovanim lampy, o cemz jiz bylo napsano mnohe, sledovanim web kamer celkove webu, ctenim odbornejsich clanku, nebo treba ve spojeni s cestovanim. Pokazdy, kdyz se nekam chystam, prohlednu si krome map s vrstevnicemi i predpokladane pocasi a zjistim si pokud mozno i neco o tamnim podnebi. Pokazdy. Dokonce si nekdy i destinace podle podnebi vybiram - treba proto jsem jeste nebyl v Egypte, nelaka me krome prostredi ani sucho + vedro, nelaka me proto ani moc Australie, i kdyz se i k temhle destinacim dopracovavam a najdou se i vyjimky, kdy to kousnu, protoze me vic zajima to misto samotne (Latinska Amerika, V Asie, Maroko...). Ale napriklad z rozpaleneho cervencoveho Chorvatska s rodici jsem chtel vzdycky zpatky k nam "do normalu". Me na Chorvatsku vzdy nejvic bavila ta cesta, tzn. prujezd Alpami, kde byl k videni i v lete snih a potom zmena krajiny, stromu atd. ve Stredomorskou Tyto veci me ostatne bavi dodnes, treba Latinska Amerika (ale i V Asie, Zeland) na ty promeny byla uzasna.

I destinaci pred pobytem v Kanade jsem opravdu dlouho zvazoval a nakonec po dohode s kamosem to bylo Toronto (ja chtel spis Calgary), krome krajiny i trosku zklamani z klimatu, ale ono mi to pak paradoxne vynahradilo vic nez dost. Jedine tam jsem mimo hory, ve meste, zazil pod -20C, kdy i foceni jezera "bolelo" a McDonalds predstavoval jedinou zachranu A od ledna do brezna prakticky nonstop mraz. Leto temer bez tropickeho dne, vanici na Velikonoce po pulce dubna, nadherny barevny podzim... A umoznilo mi i pak vic cestovat a poznavat (nejen) pocasi v jinych koutech sveta, jelikoz jsem mel moznost potkat tam lidi opravdu z celeho sveta. Jsem opravdu stastny za tuto prilezitost. A stale je co objevovat, tak jen doufam, ze to zase brzy pujde normalne a casem se zrejme vratim i zpet "ke korenum" a budu na stara kolena zapisovat teploty nekde v nasi kotline.

Jako člověk z 1. poloviny 90. let jsem se začal o počasí zajímat v letech 2001-2002. Bylo to spíše oklikou přes zemědělství a přírodu. Počátky sledování beru hlavně z perspektivy JZ Čech. Pamatuji na duben 2001 - Velikonoce v polovině dubna, kdy po slunném a teplém čtvrtku napadl na Velký pátek ráno poprašek sněhu a v následujících dnech bylo možné pozorovat silné sněhové přeháňky. Jednu z nich si pamatuji živě, neboť mne zastihla při sobotním výšlapu do lesa. Přišlo mi tehdy, že před Velikonocemi ani neprobíhaly žádné větší práce na polích. Z dubna 2001 mi utkvěla v paměti i sněhová nadílka na horách týden po Velikonocích. Za význačné jsem pak považoval i září 2001, kdy ani na sv. Václava nebyly ještě dokončeny žně a v lesích rostlo mnoho hub. V souvislosti s 11. zářím a tehdejší náladou ve společnosti, tak jako by se připomněla jedna z pověr. Říjen byl naopak sušší.

V souvislosti s rokem 2002 si kromě letních povodní vybavuji i chladný a vlhký říjen. Na sklonku měsíce bylo zjevně i velmi větrno, neboť hasiči v Kocelovicích museli kvapně pokácet stoletou lípu u hřbitovní zdi, jež hrozila pádem. A nakonec zase ta agrární odbočka - v prosinci byla na jednom z polí ještě k vidění neposečená kukuřice. Kolchozníci by totiž při sklizni zapadli.

V dalších letech jsem začal též stále více a více sledovat sněhové zpravodajství z horských středisek. Před zapojením internetu v domácnosti byl občas adrenalin stihnout předpověď počasí po večerních zprávách na ČT1 a ještě doufat, že v relaci ukáží čísla z českých a moravských kopečků. Pravidelně jsem také listoval v LN a Nedělním světě.

Jenom škoda, že o přímo o předpovědi počasí jsem projevil zájem až v roce 2007. Muselo být zajímavé sledovat předpovědi v zimě 2005-2006.

Ahoj,

Kdy mně to chytlo. Těžko říci. Nejspíš některou zimu v dětství. Ono první polovina 70-tek byly zimy vesměs mírné, poslední z mírnějších byla tuším 75-76, pak přišla velmi slušná řada počínaje zimou 76-77, kdy jednak byl o vánocích sníh, za druhé v lednu přišel regulérní blizzard, kdy i na Ostravsku byly metrové závěje a byly hlášeny mnohé polomy a škody v lesích. Vybavuji si jednu oblevu z roku 75 či 76 s otázkou proč tomu tak je, že je zase tak škaredě a chtěním přijít tomu na kloub.
Rovněž zimy 78-79 a a neprávem opomíjenou zimu 79-80 jsem si vychutnával plnými doušky
Jako většina z vás, jsem se taky rád koukal z okna na padající sníh a večer hltal zprávy o počasí. Pan Seifert, Vondráček či paní Magdalena Lípová - všichni ti byli pro mně pokud ne hvězdy, ale autority na meteorologickém nebi. Rovněž rád jsem poslouchal zprávy v rádiu - na Praze tehdy večer - myslím po 7 bylo rozsáhlejší zpravodajství o počasí včetně přehledu počasí v Evropě. A když bylo hlášeno, něco ve stylu "od středních poloh sněžení", byl jsem si takřka jist, že bude padat i u nás, ve skoro nížině. A padalo. Nejlepší bylo probuzení do bílého rána s čerstvou 20 centimetrovou vrstvou Ona taková zvlněná studená fronta roztáhnuta od Skandinávie, přes nás s vlnou na Středomořské níži uměla nadělit
Ke svým 11 rokům jsem dostal jako dárek barometr - tehdy východoněměcký Fisher, dodnes je na zdi a měří tlak i teplotu, vlhkoměr se během let porouchal. V těch rocích jsem si vedl docela pravidelné záznamy, ty žel už nejsou, přišla puberta a k počasí jsem se vrátil opět až v třeťáku a čtvrťáku na gymplu, v té době přišla velmi slušná zima 84/85, kdy zde padlo skoro -30 začátkem ledna. To jsem si už kreslil synoptické mapy podle hlášení na stanici Hvězda (dnes Radiožurnál) v 8.15 nebo 8.30? Vytvořil si matrici na mapy Evropy z "Dentakrylu" (Umělá plyskyřice) a pak je na ní "tisknul" abych mohl pak namalovat izobary a fronty podle hlášení.
Od roku 95 po 2008 už mám archív, pak přišlo stěhování a rekonstrukce domu, takže další záznamy začaly až od roku 2011 po dnešek. Zimu 95-96 mám celou a zimu 2005/9 taktéž. Před třemi roky se mně splnil malý sen, tedy spíše jsem si jej pomohl plnit - mám komplet meteobudku atd. Zahrádka se jednoduše rozrůstá.
A nyní, letos v zimě, zřejmě k tomu přispěl i Covid a celé třeštění kolem, rovněž taky to, že je aspoň někdy na co dívat, občas máme aspoň na pár dní pěknou zimu - takže se opět koukám lampám pod sukně, jestli opět náhodou nesněží. Mám hodně nočních a na home officu se ta chvíle najde.
A tak vločky opisují letokruhy času a meteoduše opět plesají

Přeji krásnou noc všem
A.

Náhodou jsem objevil tohle téma a přijde mi to dost dobré a zajímavé, tak přispěji a trochu to oživím, klidně se přidejte... :-)

Já jsem k počasí přišel tak, že jsem byl tzv. „oknové" nebo „okénové" dítě - jako dítě jsem se často díval z okna ven v paneláku a pozoroval co se děje, navíc v místě bydliště s pěkným výhledem na park s hodně stromy a často jsem pozoroval výraznější projevy počasí, při kterých být venku by stejně bylo minimálně nepříjemné nebo nebezpečné. Pamatuji si hlavně silné bouřky a silné vichřice a řadu větrných dní obecně někdy cca mezi rokem 2005-2010, když byl sníh, tak už jsem si to užíval venku. To jsem pozoroval jako dítě, ale zůstalo mi to i potom. Dnes už to tak moc nepozoruji, spíše jsem všímavý a poznám jestli se blíží bouřka nebo poznám když se něco děje a jsem v obraze, ale kolikrát se ani nic moc neděje. Postupně jsem začal sledovat modely a diskutovat o počasí a musím říct, dnes už mám stálý vzorec, co se týče modelů, kdy dokážu efektivně během 5 minut zjistit celkem dobře, jak má být přímo z modelů, klasické předpovědi považuji za málo přesné ať už v televizi nebo textové (včetně výstrah ČHMÚ). Poslední dobou taktéž se více zaměřuji na předpověď na pouze 1-2 dny dopředu a na více dní to někdy vůbec nesleduji, protože vím, že úspěšnost rychle klesá. Většinou tak zkouknu jenom proudění 500 a 850 hPa a k tomu Aladin a stačí mi to. Jinak jsem se chtěl přestěhovat na hory kvůli počasí, lepším zimám a obecně, ale postupně mi došlo, že je to velká životní změna a nemá smysl to hrotit. Jinak kromě počasí se zajímám hodně o přírodu, mám rád takové ty biotopy a druhy rostlin, stromů a hub - společenství a obecné znalosti nejen v Česku, ale zajímá mě celá Evropa i jiné oblasti. Zároveň mě zajímá i klima a různé klima v různých místech světa nebo i historické počasí, kdy člověku dojde, že dřív byly fakt tužší zimy a dnes je čím dál víc vedro i sucho.

Dodnes mě třeba dojímá, když jsem před pár lety zjistil, že při určité vyšší vlhkosti může vzniknout hustá pěkná mlha orografickým efektem stoupání vzduchu, ochlazování a zvýšení vlhkosti na převýšení pouhých cca 50 m! Někdy to fakt stačí a nejsou třeba vyšší kopce. Stačí jenom z pole mírně do svahu a nahoře se to již válí v mlze a navíc ten přechod je obdivuhodně prudký, je to takový ten typ mlhy jako mrak z dálky, ne plošná mlha všude. Šel jsem po vesnici pod svahem mlha nikde, jen po dešti a zataženo a vysoká vlhkost, udělám odbočku po úzké cestičce doprava směrem do svahu, ujdu 30 m a rázem jsem v husté mlze v lese na svahu. Z dálky to vypadá jako mraky a jak se to valí nahoru a jde to v takových cárech.

Další věc například co obdivuji je rychlost větru v závislosti na terénu. Vím o místech ležící v nadmořské výšce cca 200 m n.m. kde to fouká jako blázen v nárazech často přes 100 km/h, jde jenom o to, že vítr nemá překážky a může proudit, navíc do zcela odkrytého svahu.

Na počasí jsou nejlepší všechny možné zajímavosti a rozmanitosti.