Pěkný večer,
tak předně bych chtěl říct, že statistika věda je
, a čísla jsou jasná, čísla nezajímá, jestli voda odtekla, či neodtekla, čísla jsou pořád neúprosně stejná.
Ve statistice vypadá úhrn 300mm úplně stejně v obou případech. Jak v prvním - tedy 150mm leden-únor a pak zbytek, jako v druhém leden-únor skoro nic a pak zbytek. Takže v tomto případě bych se Kapra zastal, on to posuzuje ryze z číselného hlediska, neboť při podobných úhrnech by mělo být vše OK není -liž pravda?
Jenže potom je potřeba vždy zmínit i to B) a ke statistice dát i podrobnou mikrostatistiku, tedy to číslo dopodrobna rozpitvat, aby i uživatel z jiné lokality mohl posoudit, proč vlastně to sucho tam na západě je. Nikdo neví, že v zimě vše odteklo a v létě je hovno, když se zmíní jen hausnumero 300mm. To dá rozum.
Třeba Prostějov má roční průměrný úhrn srážek dle dostupných dat z in-počasí 571mm. Skutečný úhrn v Prostějově je 1 - 7,5mm, 2 - 9,7mm, 3 - 21,8mm, 4 - 33,4mm, 5 - 61mm, 6 - 101mm, 7 - 90,7mm, 8 - 6,6mm, tedy celkem do dnešního dne 331,7mm. Tj, dosud zde spadlo 58% ročního normálu. Při takovéto posloupnosti nemůže být sucho. Vyšším teplotám korelačně odpovídá i vyšší srážkový úhrn. Že v lednu a únoru spadlo skoro hovno při nulovém výparu, na to se historie neptá, důležité je, co spadne při vyšších teplotách.
Ovšem když přepočtu ten roční úhrn průměrně na jednotlivé měsíce, tak je naše lokalita ve shodě se srážkovým průměrem, pakliže podělíme 571/12x7 dostaneme hypotetický průměr pro naši lokalitu k 31.7. ve výši 333mm. Ten se zdá v pořádku naplněn, i když v lednu a únoru spadlo prd. Ostatní měsíce to dohnaly, a proto zde máme pocit, že pořád chčije a chčije, což je v podstatě pravda
Ovšem pokud u JABA spadlo 150mm v lednu a únoru a pak při vysokých teplotách spadlo v období březen-červenec taktéž jen 150mm, tak tam samozřejmě sucho být musí, protože při vyšších teplotách od března do teď je 150mm jistojistě málo. Otázka číslo dvě je, jak je na tom naše krajina, když těch zimních 150mm jim odteklo do prdele a není možno tu vodu někde zadržet a použít.
Takže suma sumárum, statisticky se to Kaprovi může jevit jako podezřelé, to je fakt. Pokud bychom ovšem rozpitvali částku 300mm u JABA, jak se k ní posloupnostně došlo, tak pravdu bude mít JABO, neboť sucho bude objasněno. Proto znovu říkám, že statistika je věda a při nedostatečném rozkrytí daných čísel je vypovídací hodnota nulová a snadno se může člověk z druhého konce republiky dobrat k jiným závěrům než poskytovatel dat z Děčína uvádí.
CIAO.