No nevím, všude se to hemží předpověďmi brzkého rozpadu polárního vortexu kvůli náhlému stratosferickému oteplení a mnohými je tak předpokládána spíše studenější zima (i když myšleno spíše pouze v kontextu posledních let). Na druhou stranu průběh počasí závěru léta a počátku podzimu by hrál spíše ve prospěch další teplé zimy:
- léto vyrcholilo opět až v srpnu a zeména na J Evropy velmi teplo ještě dlouho do září
- velmi teplé Středozemní moře (současně ale i šance na níže od J)
- absence babího léta a ostrý přechod z léta do plného podzimu díky studené advekci již poměrně brzy v září, navíc spíše chladnější se zatím jeví i poč. října a lze tedy spíše v průběhu října očekávat oteplení či stagnaci teplot a tedy malý nebo možná dokonce žádný pokles mezi poč. a druhou pol. měsíce
- zimní synoptické situace v září (říjnu) - bohužel velká šance na baboletní v závěru podzimu a poč. zimy - inverze, teplo zejména na horách.

Pak je tu přeci jen relativně rychlé přibývání studeného vzduchu na S, a snad příznivá varianta La Niňa, která by mohla vyvolat výše uvedený rozpad vortexu s možnými vpády i do Evropy.

Vše samozřejmě jen spekulativní a na byť hrubý nástin odhadu zimy je zatím příliš brzy. Podle mě je momentálně asi největší šance na zimu spíše (mírně)teplou s nějakým 1 či několika chladnými úseky, tipuji spíše na poč. a konci.

Když jsem si minulý rok pokládal otázku nad tím, jaká bude zima, tak jsem spoléhal větší část zimy na předpověď od CFS. Musím uznat, že celkově zima dopadla přesně opačně než modeloval a měl jsem tehdy více vsadit na model ECMWF. Nicméně mu parádně vyšla teze s tím, že chladnější a sněhovější počasí bude v listopadu a v prosinci.

Právě letošní zima má poměrně výrazný potencionál. La Niña je poměrně slabá a jak víme, tak v několika případech slabá La Niña přinesla do Evropy chladnější počasí. Čím to vlastně je? Pokud je La Niña slabá, či mírná, tak probíhá poměrně zajímavá reakce společně s anomálií PDO. Existují poměrně silné náznaky, že právě tato korelace způsobuje trvalejší postavení TV nad Grónskem a taky celkově zápornou oscilaci NAO. Poměrně zajímavě tato situace nastala v zimě 2005/06, kdy tato anomálie převládala po většinu zimy.

Zimní počasí obecně v Evropě ovlivňuje PV. Letos vstupuje do zimní sezóny jako poměrně slabý. Slabý by měl zůstat i v zimě, protože narozdíl od minulých let je jeho strukturování poměrně slabé, takže mu dělá problém i sebemenší oteplení. Je ale dost pravděpodobné, že je letos vyloučeno kanadské oteplení, takže teď bude důležité začít sledovat dění nad hemisférou, kde budou snad brzy náznaky většího oteplení a dělení obou celků.

Teď to podstatné. Jakou já osobně čekám zimu. To shrnu v první předpovědi.
Letos zimu čekám dobrou. Listopad začne sice teplejším počasím, ale již od půlky měsíce častější sněhové spády a patrně prosinec by se měl držet ve stejném duchu. V lednu zdá se, že v 500hPa převažující suché V/JV proudění, takže většinou inverzní mrazy a občas nějaká ta TN od J, či fronta od západu. Nicméně je zde reálná šance, že pokud vydrží moje oblíbená TV nad Uralem, tak by mohlo být po celý měsíc poměrně chladno i s trvalejší sněhovou pokrývkou, ale vše záleží na řídících TÚ nad Uralem, Islandem, Azory a Grónskem. Únor čekám již teplejší, ale v půlce opět přechod k přechodným mrazům a sněhové pokrývce. Pak již čekám teplý nástup jara.

Reálnou odchylku od zimy stanovím průměrem. CFS dává +1,5°-+2°C, ECMWF dává -0,5/+0,5°C, takže dle mého bude průměrná teplotní odchylka na zimu zhruba +0,75 až +1°C s tím, že v případě pokračujícího PDO může vortex napáchat celkem pěkné mrazíky.

Tak, takto to vidím já.
Jsou tam zahrnuty všechna data, co zatím znám a viděl jsem.

Koneckonců snad každá zima přinese situaci, kdy sněží a je pod 0 i v nížinách, i když jenom přechodně. Problém vidím v ledových dnech, kterých bývá míň jak 10 během velmi teplých zim nebo absenci sněhu. Když to neklapne, tak může sice mrznout, ale v nížinách pěkně na sucho. Já zklamaný nebudu, přijmu to, co bude a nečekám nic extra, takže můžu být jenom překvapený.

Zítra po 15.h bude nový výstup ecmwf s měsíčníma odchylkama.. tak jsem zvědav. Ten předchozí měl nejchladnější měsíc zimy naopak únor... A srážkově nic moc celou zimu. Viděl jsem i nějaké odchylky na Severe weather a tam měli všichni v nižších polohách průměr pokrývky 2-3 cm. Ale jo je to průměr, který nemusí říct nic...

[b]Aidamko[/b]
Netřeba zapomenout na další faktory. QBO je fázi + takže to nahrává západní proudění v troposféře a tedy nižší pravděpodobnost rozpadu polárního vortexu. Atlantik je nadprůměrně teplý což je taky signál spíše pro zonální (teplejší zimu) a solární aktivita roste.

Naproti tomu pro zimu nahrává ještě jeden fakt co jsi nezmínil a to je nadprůměrné zasněžení Sibiře pro tuto roční dobu. Takže máme zde více faktorů a některé hrají pro chladnější zimu a některé spíše pro teplejší a z toho mi vychází spíše průměr. Jinak momentálně to vypadá spíše na chladnější první polovinu zimy a teplejší druhou polovinu.

Nakonec stejně příroda si to zařídí po svém a naše předpovědi a všechny ty modely jsou na tak dlouhou dobu opravdu spíše hádaní a budeme se muset nechat překvapit. Já doufám v co nejteplejší zimu, ale tak to mám prostě nastavené. Na druhou stranu budu týden v listopadu a 2 týdny v lednu v teplých krajinách na dovolené, takže nějak přežiju i tužší zimu. Každopádně že by tady u nás u Prahy bylo několika týdenní období se sněhovou pokrývkou na to bych si opravdu nevsadil. To už se moc často nestává.

Tak, nový ecák je venku. Jako nejchladnější by se měl jevit leden, podle něho teplotně normální a to i srážkově, prosinec teplejší s odchylkou +1 a nejteplejší ûnor, tam už +2... Jinak srážkově by měla být zima jako celek normální. Další výstup bude za měsíc.

Ten CFS by mě zajímalo na čem jede... vždycky dlouho dopředu všechny měsíce teplé až horké a pak mění na poslední chvíli... taky model na baterky. Schválně jsem si nejnovější výstupy uložil, až se na ně pak v lednu podívám...

kapr: Myslím, že tohle nemá moc smysl sledovat. Spíš bych počkal na konec listopadu a řídil se klasickými výstupy modelů a sledoval indexy NAO, AO a sílu zonálních větrů. Klimatická změna dává za pravdu, že pravděpodobnost je nakloněná teplejším zimám čím dál víc, proto je snazší odhadnout jaká bude než dřív. Máme celkem spolehlivý precedens.

PS: Nakonec mi přijde nejjednodušší si udělat zimní řadu za posledních 10 let a z toho vyvodit jakýsi nejnovější průměr a zároveň nejpravděpodobnější scénář, protože si myslím, že 30-ti letý průměr neodráží současnou realitu, ale zahrnuje mix současného klimatu s tím o něco chladnějším než dnes.

I když to je zase moc zjednodušený, protože jsou chladnější a teplejší dekády a klimatické oscilace, takže můžeme klidně zažít chladnější zimy během kratšího období v řádu několika až desítek let nebo zažít velmi tuhou zimu, když to nikdo nečeká, prostě je to velmi nepředvídatelné. Mě se osobně zdá pravděpodobný scénář mírně teplých zim, jelikož mi přijde, že některé ty extrémně teplé byly vyložené extrémy, které se vůbec nemusejí opakovat delší dobu, takže bych klidně čekal sérii mírně teplých zim, ale zase mi přijde nepravděpodobné, aby byly vyloženě mrazivé zimy. Myslím, že počasí poslední roky ukazuje, že se drží většinou někde v mírně teplém scénáři, tedy jakéhosi nového normálu. Takové počasí dlouhodobě převažuje.

I když na druhou stranu těch extrémně teplých zim bylo za posledních 10 let více, ale stále mi taková zima přijde jako extrémní (nepravděpodobná). Myslím 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2019/2020 a 2021/22 a dříve například 2006/07 a 2007/08.

Mě zkrátka přijde, že zima s drtivou převahou teplého, větrného, západního proudění není tolik pravděpodobná na úkor zimy, kde ta převaha není tak velká a dojde k výraznějšímu ochlazení. Prostě za těch 90 dní je vždycky velká pravděpodobnost, že k nám pronikne výrazněji studený vzduch a nějakou dobu se udrží. Když se to nestane za celou zimu, je to divné a extrémní.

Ona je to vlastně hra tlakových útvarů a oscilací. Teoreticky i za 50 let s předpokladem, že se klima výrazně oteplí, sem může proniknout přechodně velmi mrazivý vzduch od východu. V polárních oblastech ho bude stále hodně i v kontinentální Euroasii. Zima je celkově specifické roční období. Myslím, že změna klimatu může v zimě dělat větší rozkoly oproti létu, kde bude nárůst teplot spíše konstantní. Je to vidět třeba ve východní polovině USA, kde jsou poslední dobou zimy naopak mrazivější a průměr se snižuje.

Ale klidně bych si vsadil, že přechodně v zimě slušnou zimu uvidím i v nížině, což mě stačí nějaký ten cm sněhu, který se udrží nějaký ten den. A když ne, tak nějaká jiná varianta, kde bude buď sníh nebo mráz, ale ne vysloveně dohromady.

Ještě si říkám, že je to hlavně o těch tlakových útvarech, které přesouvají a směřují vzduchové hmoty, kdežto ty oscilace mají jenom nepřímý vliv, takže možná je zbytečný se tolik soustředit na oscilace, ale stačí sledovat předpověď proudění podle modelů, ideální je hladina 850 hPa.

Je vtipné, jak se vždycky říká, že pro nějakou slušnější zimu musí klesnout teplota v 850 hPa pod -10°C, ale není to úplně pravda, záleží spíš na typu proudění a pro ledový den v nížinách někdy nestačí ani těch -10°C. Samozřejmě záruka zimy všude je pokles v této hladině na -15°C a níž, ale to se neděje moc často. Když už, tak je opravdu zima a ledové dny všude, ale nemusí to být nutně všude se sněhem.

Ano, to s tou teplotou v 850 hPa, že nezáleží na přesné hodnotě, ale spíš původu vzduchové hmoty.. to psal myslím Tomfik.. škoda, že už sem nepíše... No, ono se ty výhledy na zimní měsíce jak se budou blížit tak se samozřejmě budou zpřesňovat. Zatím je to 50 na 50. Teplá zima má určitě větší šanci za současných podmínek než studená, to si myslím i já.. ale zase průměr podchytí zimu akorát jako celek, nikoliv průběh měsíců a dané povětrnostní situace.

Ahoj,

S tou teplotou v hladině 850 hPa je to přesně tak. Když je např. teplota v 850 hPa - 10 st. při SV proudění je velký rozdíl pokud se tato teplota vyskytne v lednu nebo březnu/dubnu, zatímco v lednu by z toho mohla být teplota i - 5 st. v dubnu by to nemuselo stačit ani na ledový den...je to docela logické velkou roli hraje prodlužující se den a silnější jarní slunce. Teď ale k zimním měsícům (prosinec, leden a únor). Jak je z výše uvedeného patrné, nejvyšší zima při dané teplota v 850 HPa vždy bude u SV, V situací popř. ještě u S situace může být podobně zima, naopak u SZ proudění je vždy potřeba mnohem nižší teplota v 850 hPa aby se vyskytl ledový den v nížině. Jiná situace nastává v případě teplotního rozhraní a s tím spojené vydatné srážky, tam kolikrát stačí při SV proudění na ledový den i teplota jen těsně pod nulou v 850 hPa.

Kapr,

Mám pocit, že Tomfík v posledním příspěvku psal, že se sem vrátí až na podzim před přicházející zimou...

Mám ověřené z reanalýzy, že se X krát vyskytla série ledových dní v nížinách, ačkoliv v 850 hPa bylo po většinu této doby tepleji než -10°C. Záleží na celkové souhře proudění a faktorů. Myslím, že záleží hlavně na prvních dnech, kdy musí být impuls a souhra, aby se dostala teplota ve 2m stabilně nebo hlouběji pod 0 a poté udržela pod 0 více dní. Nemusí být nutně inverze, ale mělo by být víc oblačnosti a slabší vítr. Když bude souvislý sníh, potom je pravděpodobnost ještě vyšší. A nebo prostě pořádná zima v 850 hPa -15°C, -20°C a potom už na ostatních faktorech nezáleží.

Tak ano, ledové dny v nížinách (alespoň zde na SZ) se podle mě dokonce vůbec nejčastěji vyskytují při anticyklonální situaci a proudění z V nebo J s teplotou ve výšce aktuálně jen třeba kolem -5 st., a to po předchozím zatečení velmi studeného vzduchu. Dokonce někdy s následným oteplováním ve výšce a vznikem mohutné inverze ty teploty při zemi mohou i nadále klesat a tak není výjimkou, že nejchladnější den konkrétní epizody v nížině se vyskytne třeba dokonce až v době, kdy je teplota v 850 hPa už nad nulou a na horách klidně kolem +10 st. Odobně je to i s arktickými dny, určitě se jich víc vyskytne v nížině při jinak relativně běžných (či dokonce kladných) teplotách ve výšce, než při velmi studeném vzduchu ve výšce, jelikož tak studený vzduch, aby to v nižších polohách stačilo na arktický den podmíněný samotnou advekcí, se k nám dostává jen zcela výjimečně. Nicméně sama inverze velkou zimu obvykle také nezajistí. Je pravda, že pří nízké oblačnosti a kladné teplotě ve výšce to po předchozím vyjasnění při vhodném anticyklonálním proudění i přes předchozí absenci smysluplně studeného vzduchu může na ledový den někdy také stačit, zejména pak v lednu, ale jde obvykle o na danou roční dobu spíše normální tepoty, než o vyložený podprůměr. Obvykle je tedy k nízkým teplotám mimo hory třeba kombinace alespoň krátkodobého vpádu více či méně studeného vzduchu a následné vhodné synoptiky s tím, že jejich rozsah se směrem k počátku a konci zimního období zmenšuje a tím pádem jsou i přes často v průměru obdobé teploty ve výšce třeba v lednu a březnu dost rozdílné teploty při zemi.

To, jak nízká teplota v 850 hPa bude stačit na ledový den v nížině záleží nejen na roční době (intenzitě slunečního záření a délce dne) ale hodně i na teplotě povrchu, rychlosti proudění a s tím spojeném zvrstvení ovzduší. Při hodně instabilním vzduchu při S proudění po předchozí déletrvající oblevě běžně nemusí teplota kolem či lehce pod -10 st. v 850 hPa na ledový den, někdy dokonce i na mrazový den v nejnižších polohách, zejména v závětří hor, stačit ani v lednu, naopak pokud to bude anticyklonální proudění od V - JV a se stabilním či dokonce v nějaké vrstvě inverzním zvrstvením, pak ledový den může být snadno i při této teplotě ve výšce třeba ještě v druhé půli března (viz např. 2013). Ono obecně anticykonální situace a proudění z kontinentu vedou spíše ke stabilním zvrstvením a inverzím, a tak většinou při nich stačí v zimě na ledový den málo. Naopak při SZ - S studeném proudění (vyjma přechodu teplé fronty a někdy i teplého sektoru) bývá zvrstvení téměř vždy více či méně labilní a při zemi se i přes hodně nízkou tepotu ve výšce obvykle příliš neochladí. S - situace mají potenciál pro velmi nízké tepoty v nížinách jen při následném vyjasnění zejména na sněhu (ve výběžku VT) nebo až při přechodu v nějakou anticyklonální situaci (třeba A, NEa, Ea, SEa popř. i Sa).

Situace s výrazným frontálním rozhraním jsou trochu něco jiného, tam obvykle dochází k tomu, že při zemi se studený vzduch dostane i do míst, kde je teplota ve výšce kladná nebo jen lehce záporná a pak to může dát ledový den i beze srážek nebo při mrznoucím dešti. Dokonce někdy bývají situace, že teplota přimo v oblasti rozhrani (a teplotě ve výšce třeba těsně pod nulou) je při zemi díky oblačnosti a srážkám nižší, než ve studeném vzduchu stovky km od rozhraní, kdy je slunečno, instabilní zvrstvení a teplota ve výčce pod -10 st. Někdy také zcela diametrálně odlišné teploty mohou panovat v situaci, kdy se z teplého vzduchu postupně dostaneme k samotnému rozhraní oproti tomu, kdy jsme byli nejprve ve studeném a následně nás to rozhraní začne přecházet (tehdy nezřídka zůstávají při zemi teploty hluboko pod nulou zatímco v prvním případě nad nulou).

Troll: No to je vyčerpávající. Já bych jenom dodal, že ta hladina 850 hPa (1500 m.n.m.) má význam proto, že zobrazuje charakter vzduchové hmoty. Například meteorologové to sledují úplně běžně. Samozřejmě neexistuje vůbec žádná přímá vazba mezi T850 hPa a T2M, ale zrovna v zimě mi to přijde dobrý sledovat, jestli se blíží nějaký větší ochlazení, ale bohužel poslední roky moc ne, ale to neznamená, že zrovna v nadcházející zimě by nemohla přes ČR projít nějaká slušně mrazivá vzduchová hmota. Nejspíš se to stane až v lednu/únoru, ale nějaká šance je vždycky i v prosinci, i když poslední roky to moc nebylo.

Jestli ještě někdo sleduje ansámbly, tak ECMWF to má opravdu pěkně zobrazené. Celkem 50 ansámblů, včetně hlavního běhu (tlustá černá), Control (tlustá modrá) a průměru všech ansámblů (tlustě červená). V zimě to budu sledovat, protože pouze z hlavního běhu kolikrát člověk neví, jestli vyjde nějaké velké ochlazení na delší dobu dopředu.

Tady je odkaz:

stačí vyplnit souřadnice
https://www.meteociel.fr/modeles/ecmwfens.php?model=1

pro 50N (rovnoběžka) a 15E (poledník)
https://www.meteociel.fr/cartes_obs/ecmwfens_display.php?x=0&y=0&run=0&lat=50&lon=15&type=10&runpara=0&mode=1

Určitě, zejména v zimě je sledovat teplotu ve výšce podle mě naprosto zásadní, a to zejména z pohledu skupenství srážek a hranice déšť/sníh či nulové izotermy. Podle teploty v 850 hPa lze také lépe odhadovat teploty a počasí na horách, i když pro nižší polohy má větší význam z hlediska predikce teplot jen za určitých, zejména oceánských, situací. Já osobně když sleduji výstupy modelů, jako první obvykle koukám vedle tlakového pole právě na tuto veličinu, protože právě z ní si (na základě synoptiky a určité zkušenosti) snadno dopočítávám (obzvláště v letním půlroce) teploty pro konkrétní lokality. Předpovědi přízemních teplot pro mou oblast až na výjimky moc nesedí a proto při predikcích obvykle vycházím zejména z této veličiny. Na druhou stranu v zimě to bývá složitější a odhadovat teploty jen podle této hodnoty bývá velmi ošidné.

Troll: Já to beru hlavně jako pochopení povětrnostní situace, jelikož existují určité typy, které se pořád opakují, takže stačí mít trochu zkušenosti a pak hned vím, jaké počasí přináší tento typ proudění a s teplotou v 850 hPa to souvisí. Takže nejde jenom o tu teplotu v této hladině, ale i o tlakové útvary. V té výšce 1500 m je hezky vidět i vliv vyšších hor jako Alpy v případě fénu nebo vzniku TN a frontální vlny, která směřuje z alpské oblasti do ČR.
V zimě to určitě dává větší smysl sledovat už jenom kvůli kolísání teploty z +°C do -°C. Bez ansámblů pak nemá hlavní běh na delší dobu dopředu moc význam, když jsou ansámbly na tu dobu hodně rozhozené. Ale u těch ansámblů je vždycky hezky vidět kam to cca směřuje a jestli se spíš oteplí nebo ochladí a jaký je potenciál i přes celkovou nejistotu.

Zajímavá diskuse ohledně teploty v 850 hPa (+/- v 1000 m n.m.?)

Myslím, že navzdory trendu k oteplování stále ještě za "příznivé" shody okolností může nastat zima typu 2016/2017, 2018/2019 nebo 2020/2021, tj. zima celkově mírně teplá, ale s výskytem souvislé vrstvy sněhu i v nižších polohách Čech, tipnul bych si že pravděpodobnost takové zimy je kolem 25%.