GREENE, na tom odkazu, co jsi tady Ty sám dal

to ale vypadá, že už dnes v tom pásu 13-18 mikronů je již dnes všechno zachyceno, zbývá malinké množství záření mezi 13-14 mikrony, takže zase Hejhálek má pravdu, že CO2 už toho oproti dnešku moc navíc nemůže změnit. Navíc plyn, který zachytí záření 13 mikronů, má pak teplotu -50°C, takže o oteplení planety díky tak horoucí molekule bych raděj nemluvil, ne ? Nechápu, proč ho tak kritizuješ, vždyť nic antifyzikálního neříká, naopak obalamutit laika můžeš maximálně tak Ty zdůrazňováním vlivu mrazivých vlnových délek, kde již dnes nic k zachycení navíc není, pokud se bavíme o troposféře. To od Tebe není fér.
Ale k původní diskuzi - suchá neskleníková atmosféra. Na první pohled Tvoje vysvětlení vypadalo rozumně, adiabatické ochlazování. Jenže pak mi to došlo. I když málo (podle p.Lapina cca 15% z přijatého záření na Zemi, ale v suché atmosféře by to mělo být víc namísto přenosu vodou), přece jen stále do neskleníkové atmosféry přichází nová a nová energie konvekcí a turbulencí a adiabaticky tato energie ze systému přece nemizí ! Když bude teplejší a teplejší vzduch stoupat, donutí ten ochlazený klesnout - a tím jej zase oteplí. Chtě nechtě platí to, co jsem řekl minule - při stálém dodávání energie do izolační atmosféry např. argonu se tato energie bude v atmosféře hromadit a atmosféra pak časem dosáhne ve všech místech stejné teploty - izotermie. Povrch země tak opět bude přijímat i vyzařovat stejné množství energie ze Slunce přijaté, oteplené ovzduší již dotykem nic nepřebírá, stejně jako to bylo před vytvořením argonové atmosféry. Je to naprosto v souladu se zákonitostmi, ne ?

VH, dajte si tú námahu a naštudujte si niečo zo základov fyziky atmosféry. Takto by bolo potrebné na skoro každú vašu vetu uviesť jednu stranu vysvetľujúceho textu. To sa naozaj nedá v takomto diskusnom fóre. Úplne elementárne poznatky môžete čerpať aj z anglickej Wikipedie.

Encyklopedie Seznam : fyzika atmosféry :V současné době zpravidla synonymum meteorologie. V dřívějším užším pojetí souhrnné označení pro některé meteorologické disciplíny, jako atmosférická optika, akustika, elektřina a fyzika oblaků a srážek.
Takže rada p. Lapina zní - nastudujte si základy meteorologie.
Děkuji, to můžu, ale takové rady jsou mi nanic. Když neumíte odpovědět stručně a jasně, jste asi vědecký fanatik a ten je pro normální život neupotřebitelný. Víděl jste někdy pořady p. Grygara o vesmíru ? Z něj si vemte ponaučení, pokud budete chtít někomu radit. Stačilo mi vysvětlit, že v normálním prostředí opravdu k izotermii nedojde, a bylo by to. To jsem očekával.
Zkusím se raděj zeptat tam, kde mají schopnost něco vysvětlit. Třeba se někde někdo objeví. Ale tady to nebude. Chudák Janička, té se taky dostalo vysvětlení, jen co je pravda. Myslím už sepisuje práci o úspoře elektriky či co to psala. Chudáci studenti v Bratislavě.
Sbohem. Karbeta na Vás, před ním Lapin držel ústa. Ten je podobný fanatik jako vy.

Vážený VH, ja do tejto diskusie píšem pomerne často, no uznáte, že mám aj iné povinnosti. Za rok napíšem aspoň 10 publikácií a každý týždeň mám najmenej 4 prednášky. Nemôžem tu vypisovať rozsiahle texty o základoch meteorológie alebo o základoch fyziky atmosféry, teda to, čo si môže každý ľahko sám naštudovať. Som ale ochotný poradiť, ak má niekto s nejakým odborným problémom nejasnosti.

p.Lapin
Hladal som na nete info o vlnovych dlzkach odchadzajuceho ziarenia. Nasiel som iba grafy podobne tym ktore uz boli v tejto diskusii viac krat spomenute: a . Tieto vsak iba ukazuju ako jednotlive plyny pohlcuju ziarnie ktore nimi prechadza. Nikde som nenasiel zlozenie samotneho ziarenia ktore opusta zem. Ake vlvove dlzky a v akom pomere. Informacia, ze co2 pohlcuje 80%(neviem presne) ziarenia s vlnovou dlzkou 13um, nie je relevantna ak neviem povedat ci taketo ziarenie vobec opusta zem. A tu by som sa chcel takisto opytat na vyzarovanie cierneho telesa, ci sa da tak jednoducho vypocitat teplota tohto telesa(napr. zem) ak viem vlnovu dlzku, ktoru emituje. Ak sa bavime o zemi, ide o povrchovu teplotu, alebo teplotu jadra, alebo teplotu 10m pod povrchom? Dakujem.

Stonoha, obvykle sa znázorňuje spektrum vyžarovania pri určitej teplote ako normalizovaná distribučná krivka (na tej stránke, ktorú ste uviedli). V skutočnosti vyžiarená energia závisí od teploty a emisivity podľa S-B zákona http://en.wikipedia.org/wiki/Stefan-Boltzmann_law , lepšiu predstavu nám dáva Wienov zákon http://en.wikipedia.org/wiki/Wien%27s_displacement_law , kde vidíme, že spektum vyžarovania aj pri rovnakej teplote je veľmi široké spektrálne a veľmi odlišné eenergeticky. Zo Zeme odchádza priamo do kozmu len malá časť vyžarovania (priemer 40 W/m2, najmä cez okno H2O), kým celý zvyšok (195 W/m2) sa vyžiari z atmosféry a oblakov. Je pochopiteľné, že horná hranica oblakov a vyššie vrstvy atmosféry majú nízku teplotu, preto je aj spektrálne zloženie toho žiarenia odlišné, ako toho, ktoré odchádza priamo zo zemského povrchu. Podrobnosti nájdete aj v http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-repor ... apter1.pdf , hneď v prvom obrázku. Zatiaľ iba toľko.

Stonoha, ešte pre nízke teploty vidíme rozloženie spektra, ktoré sa dá vypočítať z Planckovho zákona http://scienceworld.wolfram.com/physics/PlanckLaw.html

Z pana VH nakonec vzešel pan provokatér. Kdoví, jestli to není sám pan karbet. A kdoví, jestli slečna Jana není taky pan karbet.

A co takhle švédská trojka ...

LapinPrave ten druhy obrazok je zaujimavy. To znamena ze ak ma povrch zeme napr. hypoteticky 3500K tak najviac tepla vyziari cez vlnove dlzky okolo 800nm, ale pritom vyzaruje velke mnozstvo tepla aj cez ostatne vlnove dlzky(cim blizssie 800nm tym viac tepla vyziari). Ak som dobre pochopil, tak co2 zachytava najviac tepla vo vlnovych dlzkach 2-4.3um a 13-18um, ale vela ziarenia pohlti aj v ostatnych vlnovych dlzkach. Chcel by som sa spytat, ktore vlnove dlzky realne pohlcovane co2 sposobuju najvacsie oteplovanie. VH tu dal jeden odkaz so vzorcom
T = ( 2898 / vlnova dlzka[um] ) - 273.15. Z neho by vyslo ze spominane vlnove dlzky(2um, 2.7um, 4.3um, 13-18um) by nemali byt vo vyzarovani zeme velmi zastupene. Dakujem

Stonoha, ako som už spomínal, na internete sa objavuje veľa zavádzajúcich informácií, preto odborné poznámky neznámych diskutérov a klímaskeptikov niekedy ani nemá význam čítať. Vyžarovanie radiácie prebieha v celom spektre od nuly do nekonečna, no významný tok radiácie je iba v určitom intervale okolo maxima, ktoré sa s klesajúcou teplotou posúva k väčšej vlnovej dĺžke. V priestore okolo nás vyžaruje predovšetkým Slnko s teplotou okolo 5800 °C (asi 6073 K) a zemský povrch s teplotou od -50 do +50 °C (asi 223-323 K). Keďže s klesajúcou teplotou rýchlo klesá aj hustota toku žiarenia v priestore maxima, vzniká zaujímavý obraz predovšetkým vo vyžarovaní zemského povrchu. Najdôležitejší priestor je pre vlnové dĺžky od 5 do 20 mikrometrov. Je to jednak preto, že tam sa pohybuje maximum hustoty toku pre teplotu vyžarujúceho povrchu -50 až +50 °C, ale aj preto, že tam je okno absorpcie vodnej pary 8,5-12,5 mikrometrov a silné absorpčné pásy CO2, CH4, O3 a N2O. Pretože majú tieto plyny významný relatívny podiel absorpcie práve tam kde je málo vodnej pary (pri teplote pod 0 °C), s ich rastúcou koncentráciou rastie aj pohlcovanie vyžarovania Zeme a tým aj ohrievanie atmosféry pohltenou radiáciou. Je to predovšetkým v polárnych oblastiach a pri vyžarovaní z horných vrstiev oblačnosti a z atmosféry vo väčšej výške ako 3 km. Už z laického pohľadu na spektrum absorpcie CO2 je vidieť, že vlnová dĺžka 13-18 mikrometrov je tu najdôležitejšia. Ešte raz opakujem, že dlhovlnnej radiácie vyžarovanie prebieha z každého hmotného prostredia, teda aj z atmosféry a oblačnosti, ak má teplotu nad -273 °C, teda nad 0 K.

Takže asi takto sa nám globálne ochladzuje na Slovensku:

A to nás čaká ešte zvyšovanie Slnečnej aktivity a prebudenie El-Niňo. Čo bude potom ?

Ani jedno, ani druhé.

Kosmické záření je rozhodující.

????? - tak som sa trochu pobavil - na prvom obrázku trend globálnej teploty za 5 rokov (úplný nezmysel) a na druhom teplotný rad po odstránení vplyvu ElNiňo, NAO a sopečných erupcií (nezmysel na druhú). To nemá žiadnu vedeckú hodnotu - skús niečo, čo bolo niekde aj publikované v nejakom vedeckom časopise. Takýchto grafov Ti vyrobím na počkanie hneď niekoľko.