Ahoj, po návratu z dovolené, kdy jsem nechal v Čechách i České počasí a všechny předpovědi a jen si užíval jiné klimatické podmínky a bedlivě pozoroval vše kolem sebe.
Vypsal jsem nejzajímavější body cesty, pokud to někoho zajímá, budu rád, když ne, není nic jednoduššího než to přeskočit: V úterý jsme trefili den, kdy ve 2050 m ve Švýcarsku napadlo 20 cm sněhu, zrovna ten den byly i reportáže přímo z místa, kde jsme projížděli, Simplon pass. Pokud jste někdo viděl takové parkoviště, kde to protahoval cestář, tak přesně tam jsem si zvrknul koleno
. Ano, navigace nám vybrala tuto cestu přes horský průsmyk a v žabkách se po rozbředlém sněhu opravdu blbě chodí. Ale je to zážitek si ublížit v létě na sněhu v žabkách
.
Další bizár bylo sucho těsně před tímto průsmykem, hlavně jižní svahy se evidentně vzpamatovávaly z letního sucha, které muselo být zdrcující, mám fotky, kde celé kilometrové úseky jsou stále bez zelené trávy a velká část vegetace je zde hnědá. Podle všeho to byla oblast silně vnořená do alp, tedy nenavazovala na ní žádná nížina, která by tam posílala srážky.
A další sodoma byla pár kilometrů za tímto průsmykem, kde se evidentně letos ale i dlouhodobě srážkám nedaří, to už byla oblast italských nížin cestou do Lago Maggiore, kde lokálně byly k vidění neskutečné škody na vegetaci hlavně letošním suchem. Celé kopce hnědých stromů, ale i letitých souší, které nevznikly letos, sucho bylo i v nivách kolem řek, uschlé lesy vrb, topolů. Byl to dost žalostný pohled, ale na druhou stanu některé ramena řek vykazovala zase škody po nedávných povodních
, myslím si, že zrovna ty dny před naším průjezdem zde museli být dost divoké (a byly podle zpráv co jsem našel na internetech).
V místě našeho pobytu na levé části jezera zhruba uprostřed) okolí Verbanie, bylo naopak v dobrém stavu, tedy minimálně letošním. I když všechny okolní kopce "zdobily" torza stovek tisíc uschlých stromů, po průzkumech jsme je určili jako akáty. Jak velké sucho musí být, aby uschnul dospělý akát na skále?
No a třešničkou na dortu byly škody po kroupách, první oblast jsme objevili ve městě Stresa, kde v okrajové části města (v botanické zahradě) byla paseka, stará cca 2 dny, podle vrstvy strhaných a prostřílených listů ze stromů a poškozené kůře na vegetaci, jsem odhadl velikost krup na 2 až 3 cm, ale takové kroupy většinou listí ze stromů nestrhávají. Buď tedy byly i větší, nebo jich padaly kvanta za přítomnosti větru, kdy dostane kroupa rychlost. Podle naplavenin štěrků z cest jsme zvolili druhou možnost jako pravděpodobnější.
A pak nejhorší škody byly přesně v oblasti, kterou jsem popisoval v minulém příspěvku, že vedle Locarna napršelo přes 400 mm srážek. Podle všeho tam totiž pak přišlo ještě v pondělí extrémní krupobití, touto oblastí jsme jen projížděli a bylo to něco neskutečnýho, zde byla velikost krup dle škod 5-7 cm, auta byla pomlácená jen decentně, sem tam prasklý sklo nebo ďůlek, ale vegetace na hadry, palmám visely místo listů sněť provázků, prostřílené agave, u silnic vymetená vrstva listí. Ještě než jsme vjeli do této oblasti, stavili jsme se ve městečku těsně před Locarnem, což je první Švýcarské městečko z toho směru u maggiore, ryze subtropická oblast, dle skladby vegetace, zde nechodí teplota pod -3°C, a dali jsme se do řeči s jednou osobou, která krom jiného popsala situaci po kroupách v nedaleké vesničce v horách, asi to byla malá vesnička, nepodařilo se mě najít název nebo nějaké bližší info (všechny zprávy jsou z Locarna, což je velké město a škody zde byly obří, leč s menšími kroupami). Ale v horských vesničkách, bylo prý vše zničené, od domů po auta, těm to prý sejmulo všechny skla, vše venku rozbité a zdevastované, stromy bez listí, a i několik dní po krupobití je v těchto oblastech ticho, protože kroupy všechno zabily, ptáky i hmyz. Zde tedy musely padat kroupy i přes 10 cm veliké. Prý 93 letá paní nic takového v té oblasti nezažila. V jedné ze zastávek za Locarnem, bylo třeba na louce odstavné parkoviště, kam navážely zdevastovaná auta po krupobití, většina měla krom ďulků na karoserii jak od kladiva a zničených všech skel i místo skel igelity. To co se tak odehrálo v této oblasti je šílenost. Měli jsme vlastně docela štěstí, že oblast, kde jsme ztrávili většinu dovolené, byla ledem nepolíbená.