Tady je takový můj pohled k nadcházející zimě z pohledu klimatu a trendů.

Dlouhodobá průměrná teplota v zimě za všechny 3 měsíce jako průměr pro celou ČR je záporná, samozřejmě bez překvapení. To mluvím o klasickém 30 letém průměru. Když se to vztáhne pouze na nížiny, tak vyjde záporný pouze leden s průměrnou teplotou cca -1°C, prosinec a únor vyjde přesně na 0°C +- pár desetin. Když se ovšem nepodíváme na 30 letý průměr, ale na již převažující teplé zimy posledních cca 10 let, tak tam často vychází kladné měsíční průměry jako průměr celé ČR, tzn. v nížinách ještě o něco více kladné s tím, že na horách vyjde zápor vždycky i během velmi teplých zim. A já jsem názoru, že aby to vypadalo jako v zimě, tedy normální zima, musí být průměrná teplota záporná, i kdyby ne za celou zimu, tak aspoň jeden měsíc. To se ovšem často neděje čím dál častěji a to bráno jako průměr ČR a jenom v nížinách už je to defakto vzácnost, aby nastal 1 zimní měsíc se zápornou průměrnou teplotou. Tím si troufám říct, že zimy v dnešní době jsou v nížinách teplotně na úrovni třeba Paříže nebo Londýna, kde je průměrná zimní teplota většinou kladná. V Česku je to akorát modifikované nadmořskou výškou, takže čím jdeme výš k horám, tím pořád ty zimy jsou ještě slušné se záporou průměrnou teplotou a navíc směrem k horám výrazně stoupají i průměrné srážky, tedy většinou sněhové, když převažují záporné teploty. Tím chci jenom říct, že vliv nadmořské výšky v zimě je čím dál větší a zatímco nížiny už mají zimy, které jsou s převažující kladnou teplotou ve většině případů, na horách je to naopak. Takže jsou to takové 2 odlišné světy a někde mezi tím střední a vyšší polohy. Dříve to samozřejmě neplatilo, takže i v nížinách převažovaly záporné průměry a tedy byl často mráz i sníh. Dnes už je jiná doba a i když to přirovnání k Paříži nebo Londýně se zdá být přehnané, tak je to vlastně pravda, prostě se s kladnou průměrnou teplotou v zimě posouváme ze střední Evropy směrem někam tam. Ono to tak odpovídá i konkrétním dním, když je v zimě řada dní s teplotou přes +10°C nebo i přes +15°C, což je samozřejmě neobvyklé, ale dnes už ani ne. Takové teploty sedí někde pro právě Paříž nebo Londýn. Prostě si myslím, že v dnešní době může být klimaticky dané, že bude normální pěkná zima s převažujícími zápornými teplotami až někde od vyšších poloh nebo jenom od horských, kde ta záporná teplota bude převažovat stále ve většině případů i do budoucna. V nížinách je klimaticky dnes již dané, že lze čekat "pseudozimu" s blátem, deštěm a minimem sněhu a mrazu.

Ty měsíční průměrné teploty se dají lehce dohledat na ČHMÚ, tak to sem hodím. Je to průměr ČR, takže v nížinách si lze představit teplejší průběh. Za posledních 10 let, kdy převažovaly teplé zimy.

rok leden únor prosinec
2013 -1,9 -1,4 1,2
2014 0,5 2,1 1,6
2015 0,9 -0,1 3,7
2016 -1,4 3,0 -0,5
2017 -5,6 1,1 0,8
2018 1,8 -3,5 1,2
2019 -1,7 1,7 1,9
2020 0,3 3,7 1,7
2021 -1,1 -0,8 0,4
2022 0,6 2,8 0,3

zdroj: https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty

Ze 30 zimních měsíců za posledních 10 let jsem napočítal: 10 se zápornou teplotou a 20 s kladnou a to se jedná o průměr ČR, takže to odpovídá zhruba 430 m n.m. což je průměrná nadmořská výška ČR. Tyhle údaje lze dohledat od roku 1961, takže je jasné, že dříve by převažovaly měsíce se zápornou teplotou a to i například mezi roky 2001-2010, ve kterých se zimy celkem povedly.

Vlastně z těch údajů za posledních 10 let by šlo říct, že i ve středních polohách již převažují zimy s převahou kladných teplot, pokud by se jednalo o nadmořskou výšku 400-500 m n.m., tedy "nižší střední polohy". Pak by se ten poměr s přiblížením k vyšším polohám jistě rychle měnil v převažující záporné teploty, ale s tím, jak teploty nadále porostou se tahle hranice bude pořád zvedat výš.

Cejn: dobrý přehled, koukal jsem na ty poslední záporné měsíce a celkem to sedí s mými pozorováními zimních projevů, leden 2021 i únor 2021 měly v Praze pěkné zimní epizody kdy se dalo dobře jezdit na běžkách nejen ve Hvězdě, ale i v Šárce.
Docela tam vyniká leden 2017. Přemýšlím, jestli by se takto záporný měsíc ještě někdy mohl opakovat ;-)

Ahoj,

Určitě se može opakovat a to kdykoli. Jde jen o nastavení cirkulačních poměrů. I takový únor 18 nebyl vůbec špatný a začátek března téhož roku byl rovněž výživný ono padly záporné rekordy a byly docela slušné.
Osobně letos vidím zimu dost mizerně. Ono když je na podzim mimořádně teplo, tak to většinou nebývá dobrá indicie pro zimu. Letos budeme rádi, že zima neskončí něco jako 06/07. Rád se budu plést, ale seriál na téma teplo a spíše sucho se zdá být letos nekonečný.
Z globálních věcí - začíná celkem výrazné El-Ninio, to obvykle přínáší zimy mirnější, do zdejších končin, vyjímkou byla zima 98/99, která byla relativně delší - začala v listopadu až do února.
QBO se přepíná do východní fáze, to je spíše věc pozitivní, pomáhá brzdit obludy z Atlantiku.
Naopak dipol v indickém oceánu je kladný, což může vytvářet podmínky pro teplejší počasí zde.
Oceány jsou teplé, kromě krajního severu Evropy, převládá nadprůměr i nad pevninou.
Jak jsem již uvedl, jistá šance zde přeci je, ono stačí dobře načasovaná situace se sněžením a následnou výši v chladném luftu a potom inverze - a můžeme mít chladný měsíc hned i se zajímavými minimy.
Pokud ovšem cirkulace bude živá, něco jako 06/07, tak bude platit to, co jsem psal na začátku.
Na chladnou či aspoň normální zimu moc nesázím, vyjma uvedených vyjímek.
Přeji krásný den.
A.

Jelikož je založeno téma předpovědi na zimu, dávám sem část svého příspěvku z vlákna předpovědi na září:

[i]Co se týče prvních postřehů stran zimy, já bych to tak tragicky neviděl. Sice třeba poč. srpna jsem sršel optimismem více, ale stále ve prospěch občasných vpádů studeného vzduchu a vzniku zimních situací hraje velmi vysoká teplota východní části Středozemního moře, a né až tolik přehřátý Balt. V tom bych viděl určitou šanci na vznik TN postupujících přes Jadran a Balkán k S - SV. A pak také statistika a skutečnost, že zatímco loni i v předchozích letech se pěkné zimní situace vymlátily právě v září a brzy v říjnu, kdy neměly naději přinést opravdovou zimu ani na hory a pak nastoupil na několik měsíců převládající Z - JZ - J přenos. Nadějnější situace se pak začaly občas vracet zase až v průběhu března a zejména dubna. Nyní září je plně ve znamení teplé synoptiky, která pokud by ještě vydržela řekněme do pol. října, dává to snad větší šanci na lepší synoptiku v pozdním podzimu a během zimy. Zkrátka nevěřím, že by pak alespoň 1 nebo 2 několikatýdenní periody s vpády chladnějšího vzduchu v zimním půlroce nedorazily, zvláště pak koncem prosince a v první pol. ledna, kdy se poslední roky opakují rekordní tepla.

Zkrátka i když zima nejspíše jako celek skončí opět s kladnou odchylkou od normálu, může být třeba podobnější zimě 2020/2021 popř. 2018/2019, které i když do dobrých zim zejména pro nížiny měly také daleko, vyloženými propadáky v kontextu třeba 2 posledních zim či zim 2019/2020 a 2013/2014 podle mě nebyly.
[/i]
O tom, že zima 2023/2024 bude opět jako celek teplejší než průměr v rámci Evropy i severní polokoule v podstatě není pochyb. Nicméně i tak mohou a každoročně jsou určitá místa, kde je chladněji. Třeba to zrovna letos padne na stř. Evropu, a nebo taky ne. Rozhodně naděje podle mě poroste s tím, když stávající teplé advekce potrvají ještě několik týdnů a pak začne docházet ke změně a občasným vpádům i ze S směrů. Zimní situace v tuto dobu nebo řekněme do pol. října považuji naopak spíše za nežádoucí a z hlediska dalšího vývoje by dle mých zkušeností opravdu s velkou pravděpodobností znamenly v kontextu současného vývoje klimatu zase zimu opravdu na úrovni těch nejhorších. Na druhou stranu není vhodná ani úplná absence studených vpádů v druhé půli klimatického podzimu. Nejpozději do pol. listopadu je podle mě třeba, aby dala zima od středních poloh výše o sobě vědět, třeba krátkodobou sněhovou nadílkou či alespoň studeným a větrným počasím a ledovými dny ve vyšších polohách. Moje zkušenost jako relativně dobrý indikátor zimy ukazuje rychlý pokles teploty během října, tj. optimálně babí léto i s nějakým letním dnem v první dekádě a následně bílé překvapení a silnější mrazy v závěru měsíce. Pokud teplota během měsíce spíše stagnuje, nebo je dokonce poč. října chladnější než jeho druhá pol. pak to na 90% směřuje k velmi mírné zimě.

Ano, může být i takto,
Ovšem v třeba samotném závěru září 95 sněžilo i u nás, ve Frýdku napadlo 5 centimetrů sněhu. Mám tedy za to, že jde o celkové nastavení cirkulace, zda převládají tendence k chladným situacím, či naopak k teplým. Nyní bohužel převládají ty teplé.
Druhá dekáda října byla tehdy pak logicky teplejší, než první, chladnější byla ta poslední s tím, že již začátkem listopadu zde sněžilo a sněhová pokrývka se držela několik dní. Trvalá až od 17 listopadu, ovšem bez přerušení vydržela do půle dubna.
Naopak v roce 2006 po teplém září i říjnu, sněžilo začátkem listopadu, ovšem to byl nadlouho jediný zimní projev. Sice napadlo 5 cm na teplé frontě, další sníh příšel až mezi vánočními svátky a pár dní v lednu...
Teď napadlo hodně sněhu na severu Evropy, ve Švédsku, okolo 30 cm, což je nejvyšší pokrávka k uvedenému datu. Někde jsem viděl analogii k roku 32, kdy zde bylo taky dost teplo, k dané roční době - ovšem mírně chladněji.
Zima pak byla nevyrovnaná, spíše teplejší, než chladnější, s obdobími inverzí,ale taky občasnými vpády chladného luftu od SZ. Těžko očekávat, že bude stejná.
Přeji klidnou noc
A.

Když jsem se zajímal o historii dřívějších zim, tak jsem našel zajímavost, že i jednotlivé desetiletí byly zimy poměrně odlišné, takže zatímco v 60. letech byly zimy často velmi mrazivé a byla výrazná záporná fáze NAO rok za rokem, tak v 70. letech byly zimy poměrně nevýrazné, teplejší a některé již extrémně teplé z dnešního pohledu, byla tam myslím zima, která nepřinesla ani 1 ledový den na některé stanici v nížině nebo možná v centru Prahy, což se dosud neopakovalo, zimy v 80. letech naopak byly zase více mrazivé a protože to není tak daleko, tak už si mnozí vzpomenou na leden 1987 nebo zimu 1984/85, což byly studené extrémy, v 90. letech byly zimy zase často velmi teplé a větrné s výjimkou velice mrazivých 95/96 a 96/97, v novém tisíciletí pak byly zimy spíše mrazivé i bohaté na sníh, to byla 04/05 a 05/06 pak podobně 09/10 a 10/11 a závěr zimy 08/09 + březen přinesl velký příval sněhu na hory, po roce 2010 následuje řada velmi teplých až extrémně teplých zim "triple" 13/14, 14/15 a 15/16, potom ještě 19/20 a v podstatě i poslední 2 zimy, mrazivější byla 12/13 a 16/17, na sníh bohatší 18/19 nebo i 11/12, ale to se týkalo spíše jenom hor, víc sněhu na horách bylo i v zimě 17/18 a v nížinách na SZ Čech 20/21. Celkově to tedy velice kolísá rok od roku, několik let nebo celé desetiletí, ale pořád se má dál oteplovat a zimy posledních let tomu odpovídají. Jaká bude příští zima bude záležet jak se to trefí, jestli do noty oteplování nebo zrovna nastane chladnější výkyv. Podle mě nikdo netuší. Stejně tak charakter může být různý, pokud jde o srážky, inverzi, vítr atd. Občas se stane, že aspoň na horách dokáže být sněhu nadprůměrně, když se opakuje výrazné SZ proudění. Celkově sněhu ovšem ubývá a tak v nížinách třeba jako je Polabí nebo Praha nemusí být za celou zimu víc jak 10 cm nebo max 5 cm, což by samozřejmě bylo slabé, ovšem v těchto oblastech poslední dobou celkem běžný jev. Většinou i když nastane v nížinách výraznější pokrývka, tak jenom velmi krátce a přechodně.

brhel: Leden 2017 byl vskutku výjimečný. Byl to velmi mrazivý měsíc, který se poslední dobou moc často neopakuje a nevrací. Myslím si, že se takový měsíc ještě objeví s + - stejnou teplotou, ale průměrná doba opakování bude dlouhá a je to spíš o náhodě, takže může zrovna nečekaně být vícekrát po sobě během pár let takový měsíc. Pořád nedosahuje těch extrémních zimních měsíců jako byl leden 1987 a další v historii, kde byla průměrná teplota kolem -8°C nebo i níž, proto si myslím, že zimní měsíc s průměrnou teplotou kolem -5,5°C se ještě několikrát objeví. Není to až takový extrém.

Ten průběh si pamatuji celkem přesně, protože to není tak dávno. Na Nový rok byla inverze a většinou mrazivo, pak přešla studená fronta se sněžením, následně frontální systém a za ním už výrazně arktický vzduch v 850 hPa až -20°C, nějakou dobu všude velmi mrzlo (cca týden ) a byl většinou i sníh, pak přišla krátká obleva s větrem spíše jenom do nižších poloh následovaná dalším výrazným ochlazením od SV a po zbytek měsíce byla inverze, takže většinou opět velmi mrazivo a tahle inverze trvala velmi dlouho (cca 14 dní). Pamatuji si, že nejvyšší teplota za celý měsíc byla naměřena netypicky na Šumavě právě při inverzi, jinak leden 2017 byl nejchladnější od ledna 2006, takže překonal i některé podobně studené měsíce v roce 2010.

Zima 2020/21 byla jedna z těch výraznějších za poslední roky. Povedl se leden a 1/2 února, ale myslím, že prosinec a 2/2 února to naopak zkazili teplým nezimním počasím, takže jako celek tu zimu nelze hodnotit nějak výrazně. Je to spíš jak to člověk vnímá v kontextu těch častějších teplých zim, že zrovna tahle byla lepší, ale jinak v dlouhodobém kontextu spíše obyčejná. Leden nebyl příliš mrazivý, ale často sněžilo a únor se povedl jenom z části, kdy bylo velmi mrazivo i sníh.

Můj názor je, že zima ještě někdy hodně překvapí, ale pořád budou převažovat ty teplé zimy vzhledem k oteplování, takže výrazně mrazivá zima může přijít jednou za 5-20 let cca (a nebo paradoxně i několikrát během třeba 5-10 let) a takové ty normálnější zimy, které budou vyčnívat z těch teplých a přechodně přinesou solidní zimní počasí na většinu území, ty budou třeba jednou za 3-5 let cca, stejně tak ty extrémně teplé budou častější, takže třeba jednou za 2-5 let a zbytek budou někde mezi normálními a extrémně teplými, takže taková klasická mírná zima.

V procentech aby to dávalo smysl zhruba takto:

extrémně teplá zima - 35%
teplá zima 35%
normální zima 25%
mrazivá zima 5%

Pak je už jenom otázka, zda zimy nepřekvapí a nebude ještě více těch mrazivých oproti očekávání, ale to by muselo nastat nějaké opakování a být jich několik během dekády, což se nedá předpovídat, ale možné to je, stejně tak, že přijde mrazivá zima až za 20-30 let. Osobně si myslím, že přijde spíš dříve. Ono i když převažují teplé zimy, stejně se to proudění dříve či později jednou vychýlí a nastane výraznější záporná anomálie. Je to spíš otázka času. Není to jako v létě, zima jako roční období má větší potenciál přinést větší anomálie směrem do záporu, když se to všechno sejde. Přeci jenom, polární vír, fáze NAO a další faktory.

Troll: Snažit se najít vztah mezi podzimem a zimou je určitě zajímavý nápad. Zrovna listopad 2016 byl celkem studený, přechodně i velmi studený a vyšla i ta pranostika 11.11. s bílým koněm a to i v nižších polohách, následoval spíše chladnější inverzní prosinec, i když přechodně i s nějakou SZ složkou a pak velmi mrazivý leden. Na druhou stranu listopad 2007 přinesl brzy už asi v polovině takovou výraznou epizodu se sněžením, když se nad střední Evropou a okolím dlouho točila hluboká a poměrně rozsáhlá TN, která produkovala frontální vlny a na horách připadly i vyšší desítky cm sněhu, následná zima byla teplá a chudá na sníh. Možná ta TN nebyla vhodná synoptika a trochu se to jakoby vyčerpalo pro další měsíce. Rok 2018 přinesl extrémně teplé a suché počasí v podstatě celé jaro, léto i podzim, avšak v půlce listopadu přišel výrazně studený suchý vzduch od východu a následná zima byla až na nížiny vydařená hlavně sněhově, i když nadprůměr sněhu se týkal spíše hor, střední - vyšší polohy měly často normální množství. Osobně na ten vztah až tak úplně nevěřím, ale myslím si, že je lepší, když nastane během podzimu výrazně chladnější období nebo když je počasí tak nějak celkově chladnější, což může být indikátor vhodného nastavení pro zimu, než když je celý podzim spíše teplo, ale možná není vhodná hned nějaká TN, pokud nepřijde až v závěru listopadu a nepřinese již pravou zimu i do nižších poloh, protože se to může takhle vyčerpat pro další měsíce. Celkově spíš chladnější projevy a výkyvy, ne výrazné předčasné sněžení by mohlo zaručit lepší zimu. Pokud bude celý říjen i listopad spíše teplo, tak tomu moc nevěřím, na druhou stranu i to by byla vzácnost a nakonec by to dávalo nějakou šanci, že se to otočí, i když by to vyšlo třeba až na únor. Víceméně klíčový by mohl být i závěr listopadu, protože už ten může přinést výraznější zimu, jenže někdy to modely přehání a jedná se jenom o menší epizodu střídanou teplým prosincem.

Ahoj,

Pěkný přehled aktuálních modelových výstupů od Gavina
https://www.youtube.com/watch?v=uxR-fL7MLDg

Většina modelů předpokládá slabě až mírně nadprůměrnou zimu s odchylkou cca +1 stupeň od DP
Jsou vyjímky, třeba jako model GEM, který dává průměr nebo slabý podprůměr, resp. model kanadský, který dokonce počítá s zimou vyloženě podprůměrnou. Naopak třeba CFS - ten tradičně straší s velmi teplou zimou někde až s +3 nahoru.
Vzhledem k velmi teplým mořím ona +1 odchylka zní jako rozumný odchad i při občasných vpádech studeného luftu či inverzích.
No uvidíme

A.

Nejnovější předpověď Ecáku. Už taková klasika, teplo od začátku do konce.

https://diskuse.in-pocasi.cz/image_uploads/10_2023/633986-45875.png

Ahoj,

Do zimy může promluvit i erupce sopky Honga Tonga před rokem a půl. Nad severní polokouli dostala masa vlhčí vzduchové hmoty, myslím ve váýšce, pocházející z této erupce, což půže ovlivnit Polar Vortex atd... Bšhem podzimu i zimy se tohle rozprostře i nad severním pólem. Podle některých to může způsobit chladnoutí stratosféry, tedy Vortex silný. Co to znamená, nemusím zde vysvětlovat. Jiní opatrně usuzují, že vliv je zatím neznámý.
Za mně je to jedna z příčin, proč je letost tak teplo, včetně moří.
Uvidíme

A.

Tak co se týče nových výstupů modelů ohledně sezonní předpovědi na zimu, je situace ještě horší než v říjnu. Teplo a s výjimkou vysokých horských poloh (Alpy) i přes lehce nadprůměrné srážky minimum sněhu. To samozřejmě neznanená, že nemůže dorazit krátké mrazivé a sněhové období i do nížin, ale jako celek zřejmě zima většinou ve střední Evropě mizerná, srovnatelná s posledními dvěmi, ne-li ještě horší. Relativně nejméně nezimním měsícem by mohl být únor, i když jak píše meteorolog Žák, modely to naznačují spíše proto, že v tu dobu je relativně nejchladnější Atlantik a s tím neustálým nadprůměrem mají evidentně problém, větší šanci na ochlazení nevidí a tak ho odsouvají do doby, kdy jsou ty podmínky pro nadnormál relativně nejméně příznivé. Lépe na tom bá být S Amerika. K lepší zimě, či její části by mohlo asi skutečně přispět jen SSW a rozpad vortexu, ale ani to samozřejmě zdaleka není jistota úspěchu. Accuweather zatím předpověď pro Evropu zdá se nevydal. Také je pro mě trochu záhadou, kde pohádkář CFS bere to aktuální výrazné snížení kladných odchylek. Pokud koukám cca 1 x denně pro pobavení na jeho výstupy, prosinec je v posledních dnech/týdnech pravidelně doslova tragický, v lednu 1-2 kratší studené epizody jinak také teplo, podobně i v únoru a relativně nejzimnější synoptiku počítá až pro březen. Před cca měsícem dával mnohem větší kladné odchylky a jednotlivé výstupy vypadaly citelně lépe, leda, že by to počítal za hodně dlouhé období a stávající teplé výpočty se tak projeví až v následujících týdnech, nebo že bych se zrovna podíval vždy jen na ten jediný teplý výstup a ty ostatní co nesleduji byly mnohem studenější?

Já asi nemám moc důvodů těm téměř jednotným výstupům hlavních sezonních modelů (britský, kanadský, evropský) nějak zásadně nevěřit. Na druhou stranu si stále myslím, že letos nějaká chladná perioda vyjde na přelom roku, poč. ledna a možná i Vánoce. V první půli prosince podle mě zima naopak moc nebude ani na horách, pak se to snad trochu zlepší, ale nějaká smysluplnější a trvalejší zima pro hory podle mě má větší šanci zase spíše až koncem ledna, v únoru, popř. březnu. Zde dole to bude tipuji o párdenních epizodkách a ještě spíše vlivem inverze. Více než 10 dní se souvislou sněhovou pokrývkou alespoň 1 cm ze dole a v celkovém součtu více než 5-6 týdnů relativního dostatku sněhu na běžky v přilehlé části Krušných hor bych považoval za úspěch. Pokud by to bylo přes 20 dní se sněhem dole a přes 2 měsíce na běžky nahoře, tak by to byl v těchto podmínkách skoro zázrak. Přitom dříve byl standard cca 40 dní/3 měsíce a vydařené zimy měly klidně přes 70 dní/4-5měs.

Meteorologická zima začíná na mnoha místech včetně nížin vytrvalým sněžením. Je pravděpodobné, že minimálně několik dnů se souvislou vrstvou sněhu z toho bude i v Praze. Kdy byl naposledy podobný nástup zimy? Jestli si dobře pamatuji, tak koncem listopadu 2010 a tehdy v Praze sníh vydržel po celý prosinec až do tří králů. Jsem zvědavý, jestli se něco podobného bude opakovat. Možna je tu kompenzace za nezvykle teplý podzim? Nad Skandinávii se drží studený vzduch, ale na Balkáně je zatím velmi teplo.