Aaaa, pan Hansen, největší alarmista na světě, lhář a podvodník. Jaká smůla pro něj, že ani jeden z jeho obřích katastrofických scénářů nevychází. Nehledě na to, co nedávno GISS provedl s globální teplotou pro říjen a to ani nezmiňuju minulý rok, kdy byl Hansen donucen změnit teploty pro USA, jelikož neodpovídaly realitě. Čili pohled tohoto extrémisty je mi naprosto ukradený a stejně by se měli řídit i všichni ostatní

K panu Kutílkovi.
Pročetl jsem si jeho nedávno vydanou knihu.
Rétoriku používá vypilovanou ale sám proti jejim pravidlům hřeší kam se jen pozorněji podívám. Už úvodem - pokud by to s významem slova "Racionální" - které si sebevědomě dal do názvu díla - myslel vážně očekával bych, že ji před vydáním postoupí k oponentůře či alespon k recenzi odborníkům příslušných oborů. Ani jedno ovšem neudělal a navíc vysloveně napsal, že za obsah knihy si ručí sám. Svuj pohled na racionalitu tak egoisticky zobecnuje a neváhá ho takto předložit společnosti jako správné východisko. Kdyby knihu nazval "Po Kutílkovsku o GO" bylo by to vůči čtenářům podstatně férovější! Dalo by se to brát i jako jeden hlas pro či proti.

Nebo: Green napsal jeho úryvek ..."Důkaz o mimořádném zvýšení teploty v posledním století postrádá průkaznost, neboť středověká teplá perioda byla dlouhodobá a dosahovala vyšších teplot, než je současné zvýšení globální teploty."...
Pan kutílek zde neváhá srovnávat i obtížně srovnatelné a vyvozovat s toho závěry které asi považuje opět za tzv "racionelní". Je přeci zřejmé, že "průkaznost" dat středověkých oproti dnešku spíše postrádá to "středověké GO" už skrze mnoho nezjistitelných dat tehdejší doby. Tak precizně a celoplanetárně jak měříme data alespon od roku 1900 nebo dokonce dnes o středověku mluvit rozhodně nemůžem. O tom, že je řada jiných názorů na poměr teplot tehdy a dnes ani nemluvě.

Takto lze bohužel najít v jeho dílku spouty polopravd a účelových konstrukcí byt se mnohdy odkazuje na zdroje solidní.
Soupis literatury je široký, náměty k přemýšlení tam taky jsou ale ty účelově konstruované závěry vypovídají spíš o autorově "Iracionalitě" jak o faktech.
Zpochybnování vlivu CO2 na GO považuji za cíl počinu pana Kutílka kterému při sepisování knížky podřídil vše.
Pokud oponování či probírání se hromádkou polopravd někoho baví a chce se na klání s klimaskeptiky připravit - mohu jen doporučit.
Asi tak.

para,
celkom podarená, dobrá a hlavne stručná recenzia knihy pana Kutílka

GISS jsem zmínil a o to je to horší, že vede institut, jehož měření se nejvíce citují v médiích. Jejich prohlášení o tom, že letošní říjen byl nejteplejší od začátku měření a nakonec se přišlo na to, že místo říjnových dat pro odchylky použili ty zářijové a pak se trapně vymlouvali, že měli data z jiného zdroje a neměli prostředky na kontrolu kvality

Bol som odcestovaný, preto som sa nezapojil do diskusie. Prof. Kutílka poznám osobne a tak trochu poznám aj jeho názory. Má už veľa rokov, čerpá predovšetkým zo starších zdrojov a dosť obdivuje V. Klausa. Ťažko prijíma iné názory ako tie ktoré uznáva on.
Aj niekto napíše knihu, ktorú si nedá posudzovať odbornými lektormi, treba ju považovať za jeho osobný názor a v žiadnom prípade to nie je vedecké dielo ale akási beletria na odbornú tému. Preto túto knihu ani nebudem kompletne čítať, videl som ju, no stačili mi jeho predchádzajúce články, ktoré som si podrobne preštudoval.
Vedecké poznanie sa skladá z mozaiky zistených skutočností mnohých kolektívov, pričom ide vždy o konfrontáciu názorov v dosť ostrej (aj medzinárodnej) diskusii s oponentami. Len tak sa dá očistiť akákoľvek vedecká správa alebo publikácia od možných nedostatkov. Nekritické presadzovanie názoru jednotlivca, aj keď ide o univerzitného profesora, už v súčasnosti nemá vo vedeckej komunite žiadne opodstatnenie. Navyše prof. Kutílek sa pustil do problematiky, v ktorej vedecky nikdy nepôsobil. Teda, len toľko a už sa tomuto problému nechcem venovať.

Pán Lapin, nerad bych se Vás dotknul, ale tak se mi zdá, že s prominutím děláte do vlastního hnízda: "Vedecké poznanie sa skladá z mozaiky zistených skutočností mnohých kolektívov, pričom ide vždy o konfrontáciu názorov v dosť ostrej (aj medzinárodnej) diskusii s oponentami." To je jednoznačné a dávám 10 bodů. Proč ale zastánci AGW, resp. dnes spíše změny klimatu (když to oteplování poslední léta nějak nefunguje) v globálu a priori odmítají jakékoliv práce, které se jim nehodí do krámu a s oblibou místo odborných argumentů používají laciné útoky ad hominem?
Dále je zajímavé, že "Nekritické presadzovanie názoru jednotlivca, aj keď ide o univerzitného profesora, už v súčasnosti nemá vo vedeckej komunite žiadne opodstatnenie." Vám např. u prof. Kutílka vadí, zatímco excesy slavného Mr. Hansena, který hystericky vykřikuje do jaké že to záhuby se lidstvo řítí přičemž v zásadě popírá Vámi tak oblíbené závěry IPCC Vás zřejmě nechávají zcela chladným.

4 Para - doporučuji podívat se po pracích, které středověké i římské klimatické optimum jednoznačně dokládají. Samozřejmě je nenajdeš na RealClimate ani na Gnosis9 , stačí se podívat do 1. a 2. zprávy IPCC, ale nejen tam. V TAR už byla Mannova hokejka . A co se týče toho "precizního a celoplanetárního" měření teplot tak bych byl taky sakra opatrný; podívej se třeba na http://www.surfacestations.org/ - to jsou stanice, z nichž vychází GISS pro území U.S. A pokrytí Země povrchovými stanicemi? Velmi nerovnoměrné navíc jenom na pevnině, takže další dosti zásadní problém Samozřejmě poněkud jiná situace je se satelitním měřením, které je ale relativně krátké.
A tak dále.
Zpochybňovat vliv CO2 na AGW není v podstatě třeba, neb kdybys sledoval literaturu (ale nejen tu "správnou") tak zjistíš, že tento vliv je ve srovnání s jinými vcelku minimální .

dm napsal: .... "Zpochybňovat vliv CO2 na AGW není v podstatě třeba, neb kdybys sledoval literaturu (ale nejen tu "správnou") tak zjistíš, že tento vliv je ve srovnání s jinými vcelku minimální "....

dm Mohl by jsi sem dát ty odkazy či typy na literaturu?
Snažím se sledovat vše dostupné od publikací CEPU, Kutílka, až po vysokoškolská skripta, učebnice, data CHMU, IPCC .... a různé internetové odkazy včetně těch zveřejnovaných zde. Rád projdu i ty od "dm". Dávám pokud možno přednost češtině, kde si rád počtu i "mezi řádky".

Informace o středověkém optimu mám např. s publikace P. Acota. Historie a změny klimatu Karokínum 2005, nebo Kadrnožka GO Země VUTIUM 2008 a pod.

Nespochybnuji minimálnost vlivu CO2 /hovoří se o 8%/ ale suma slunečního záření, vlivy průchodu prachoplynýmy rameny galaxie, Milankovičovi cykly... atd jsou v současné době oproti změnám skleníkových plynů nyní ještě menší. Každopádně bych se rád dověděl něco konkrétního o těch vlivech které jsou v současnosti na změnu teplot dominantí. Můžeš dm konkretizovat?

Při tomto hledání jsem pročetl i publikaci pana Kutílka. Vysvětlení jsem tam ale nenašel. Řadu podnětů k úvaze to ano ale žel nepodložených. Nevytýkám mu jeho pochybnosti - vytýkám mu jeho způsob presentace pochybností veřejnosti jako údajnou racionalitu.

Po anglicky Medieval Climatic Optimum
Mnohí klimaskeptici argumentujú podobne, ako pán profesor Kutílek:
V stredoveku, v čase stredovekého klimatického optima bolo na Zemi oveľa teplejšie, ako je dnes a pritom koncentrácia CO2 bola len 280 ppm. Táto argumentácia je zdanlivo neškodná, lenže. Lenže toto tvrdenie by mohlo zavádzať k nasledovnej úvahe:
Ak bolo vtedy teplejšie, ako je dnes a bola koncentrácia CO2 len 280 ppm, potom načo robiť nejaké opatrenia na znižovanie emisií CO2 ? Veď je to úplne zbytočné. CO2, nemá taký vplyv na zvyšovanie teploty, ako tvrdia vedci a súčasné otepľovanie je len nejakou fluktuáciou, ktorá nesúvisí s nárastom koncentrácie CO2.

Ako to teda je v skutočnosti so stredovekým klimatickým optimom ? Klimaskeptici hovoria, že toto stredoveké oteplenie klímy (Medieval Warm Epoch = MWE) bolo spôsobené zvýšenou slnečnou aktivitou v tom období. Pri analyzovaní MWE treba odpovedať na tieto tri otázky:
a) Aké bolo načasovanie tejto údajnej teplotnej anomálie ?
b) Aký bol geografický rozsah MWE ?
c) Aká bola relatívna veľkosť MWE ?

S konceptom MWE prvý raz prišiel Lamb v roku 1965
H. H. Lamb, Palaeogr. Palaeoclimatol. Palaeoecol. 1, 13 (1965).
Lamb založil svoju argumentáciu na údajoch z histórie a paleoklimatologických údajoch zo západnej Európy. Z týchto údajov odvodil, že v období 1100 až 1200 nášho letopočtu boli horúce a suché letá a mierne teplé zimy. Lamb odhadol, že v priemere sa oteplilo o 1 až 2 °C. Tentojeho odhad bol ale pomerne subjektívny. Vtedy ešte neexistovalo kalibrovanie paleoklimatologických proxy dát pomocou porovnania s prístrojovými meraniami. Lamb porovnával MWE s obdobím 1900 až 1939. Toto obdobie však bolo o cca 0,3°C chladnejšie, ako je posledných 30 rokov v súčasnosti.

Od čias Lamba výskum MWE na základe moderných paleoklimatologických metód značne pokročil. Skúmali sa rôzne proxy údaje z vrtov v ľadovcoch, letokruhy stromov, speleodáta, sedimenty a dokumentárne údaje. Ale len málo z nich bolo z tropických oblastí a ešte menej z južnej pologule. Navyše niektoré mali len sezónny charakter, takže bolo problematické ich porovnať s inými sezónne odlišnými dátami. S takouto obmedzenou databázou údajov bolo veľmi problematické určiť, či v prípade MWE došlo k celosvetovému otepleniu. Ďalší problém bol s vedeckými štúdiami, ktoré termín "Medieval Warm Period" používali pre anomálie zistené v širšom časovom rozmedzí: 500 až 1500 nášho letopočtu.

Aké bolo teda stredoveké klimatické optimum (MWE) v skutočnosti ?
Analýzou paleoklimatologických dát sa zistilo, že obdobie MWE bolo teplejšie, ako obdobie, ktoré nasledovalo potom, čiže od roku 1400 do roku 1900, ktoré sa volá Malá doba ľadová a ktoré je najchladnejším obdobím za posledných 12000 rokov od skončenia poslednej doby ľadovej. Rekonštrukcia priemerných ročných teplôt, alebo priemerných letných teplôt na severnej pologuli z paleodát hovorí, že od roku 1000 nášho letopočtu sa postupne ochladzovalo až do konca 19. storočia, potom došlo k náhlemu nárastu teploty. Ak robíme porovnanie historických dát zo stredoveku a dát zo súčasnosti rovnakými metódami, aké boli použité na rekonštrukciu teplôt zo stredoveku (teda nie prístrojové merania) tak zistíme nasledovné:

Teploty od roku 1000 až 1200 nášho letopočtu (alebo 1100 až 1200 nášho letopočtu)
boli takmer rovnaké (alebo 0,03 ° C chladnejšie), ako 1901 - 1970 nášho letopočtu. Toto stredoveké obdobie bolo v priemere ~ 0.35 ° C chladnejšie, ako v posledných 30 rokov 20. storočia. Dáta z južnej pologule sú príliš riedke, aby sa dali vyvodiť spoľahlivé závery o
celkovej teplote v čase stredoveku.

Inými slovami, stredoveké teplé obdobie na severnej pologuli bolo asi rovnako teplé, ako obdobie 1901 až 1970 a chladnejšie, ako posledných 30 rokov 20. storočia. MWE je teda mýtus. MWE neexistovalo. Isté oteplenie bolo pozorované len v oblasti severného Atlantiku, kam spadá napríklad Grónsko, alebo Veľká Británia. Toto oteplenie súviselo s Golfským prúdom, ktorý v tomto období prinášal do oblasti Severného Atlantiku viac tepla.

Tieto informácie pochádzajú zo zdroja:
Climate in Medieval Time Raymond S. Bradley, Malcolm K. Hughes, Henry F. Diaz
http://www.sciencemag.org SCIENCE VOL 302 17 OCTOBER 2003

DM, odpovedám len stručne: James E. Hansen je riaditeľom ústavu GISS (NASA), beriem do úvahy iba jeho autentické vyjadrenia a nie komentáre o jeho vyjadreniach v médiách. Vo svojich článkoch a vystúpeniach predstavuje zväčša stanovisko ústavu GISS a nie iba svoje vlastné názory. Museli by sme ísť ku konkrétnym faktom z jeho článkov a vyjadrení, aby sme mohli o nich diskutovať. Pokiaľ ide o terajší stav klimatickej zmeny, tak zvýšenie globálneho priemeru teploty vzduchu z posledných 10 rokov v porovnaní s priemerom 1951-1980 je väčšie ako predpokladalo IPCC a aj GISS v správach vydaných od 1994 do 2001.
To že CO2 má iba bezvýznamný vplyv v skleníkovom efekte atmosféry ste čítali asi v dosť okrajovej literatúre, lebo aj v učebniciach pre stredoškolákov sa môžete dočítať na celom svete to, že ak by sme odstránili CO2 z atmosféry, tak by klesol skleníkový efekt atmosféry o 9%, teda o 3 °C, ak by sme odstránili vodnú paru, tak by klesol o 36%, čiže vodná para má pri takomto hodnotení 4x väčší význam (existujú aj iné porovnania významu CO2).
Pokiaľ ide o stredoveké klimatické optimum, tak také argumenty, že sa vtedy pestovali melóny v okolí Kolína, alebo, že na juhu Grónska bolo teplo, nič nehovorí o globálnom priemere teploty. Také extrémy pozorujeme aj v súčasnosti. Klíma sa nevyvíja rovnomerne na celej Zemi. Odpoveď na to môže dať iba posudzovanie teplotných pomerov z mnohých lokalít na celej Zemi. Tieto analýzy už dosť jednoznačne potvrdzujú, že stredoveké optimum nebolo globálne teplejšie ako posledných 30 rokov, pričom slenečné žiarenie bolo silnejšie ako v širšej súčasnosti. Informácie z nelektorovaných zdrojov nemajú dostatočnú výpovednú hodnotu.

doporčuju si přečíst knihu pana Kutílka Racionálně o GO...