Para -
Takhle, větráky mohou míst snad smysl někde v Severním moři, Norsku, zkrátka tam, kde po většinu roku fouká, jenže i tam je vítr hodně nestabilním zdrojem energie, jsou velké výkyvy v dodávce proudu u jednotlivých farem. Stačí, když se rozloží výše nad západní Skandinávií, což je relativně častá zimní povětrnostní situace - a je to v pytli, rovněž v místech temných a nevábných se to nachází, když fouká příliš. Stačí série hlubokých níží, nemusí být vyloženě vítr o síle orkánu - a ejhle větráky se musí z bezpečnostních důvodů odstavit. I variabilita síly větru během dne bývá dosti značná, takže nevím - a to píši o místech, kde jsou příhodné podmínky. Jak to vypadá u nás?
Možná někdo z Nízkého Jeseníku by mně mohl říci, jestli se teď točila obří vrtule u Guntramovic, teď i tam prakticky nefoukalo, pokud se dívám na stanici Červená, která je prakticky vedle ní. No nevím. Při inverzi je tma, nefouká a je smrad, jako dnes u nás, nebo i jinde v republice poblíž velkých měst. Větrníky prakticky stojí. Je pod nulou a potřeba energie je veliká. Spalování uhlí je neekologické a těžba nese s sebou dalekosáhlé důsledky, viz náš region a Mostecko. Zrovna při této inverzi tento vduch pěkně zahušťuje, řekl bych
Vodní energetika je na tom stejně, jak větrná, vody je buď málo nebo naopak přebytek. O solárních článcích raději pomlčím o spalování biomasy rovněž.
Jediným relevantním zdrojem z hlediska ekologie, který je stabilní a má opravdu patřičný a potřebný výkon je tedy jaderná energie, bez prakticky žádných emisí, pokud nepočítám energii vloženou do těžby a zpracování jaderného paliva, transportu a z tím spjaté nějaké emise a vodní páru z chladírenských věží. V porovnání s uhelkami je atmosférických polutantů včetně zlověstného CO2 velmi málo, řekl bych.
Zdroje pro jadernou energetiku jsou prakticky neomezené. Jsou totiž obsaženy v mořské vodě. Je pravda, že získávání uranu z ní je dnes poměrně nákladné - zejména v porovnání s klasickou těžbou ale při předpokládaném navýšení cen energie i energetických vstupů to bude za chvíli rentabilnější. Ono i dnes je to rentabilní, ovšem proč by měl někdo využívat drahý způsob, když je po ruce daleko levnější - těžba.
Stran reaktorů - pokud vím, jdou budovány reaktory x-té generace, teď nevím, zda-se jedná o druhou či třetí a využítí energie je tam lepší. Jsem skepticky podobně jako Green vůči termojaderné fůzi, snad se to povede, kdo ví. Nelze však na to spoléhat v dohledné době 20-ti let. Navíc spotřeba paliva paliva je velmi malá, zejména když ji srovnám se stovkami vlaků naplněnými po okraj uhlím Zásob štěpného paliva, uranu apod je zatím dost a v mnou zmíněmém časovém horizontu 20-30 let nehrozí jejich vyčerpání. Pokud by se tak stalo, mořská voda je řešením. V té době budou reaktory na daleko lepší úrovni, mluvím přitom o klasických štěpných, jestli bude do té doby fůze, tak by to bylo moc fajn, ale nevěřím tomu.
Jistě jsou tu určitá rizika, ale při dodržení určitých standartů nic opravdu nehrozí.
Asi tak