V souvislosti s růstem rostlin se především "homo konzumní" postaral nejen o ten nejčastěji citovaný CO2 ale i o další trochu opomíjené aspekty. Abychom se uživili - musíme totiž hnojit dusíkatými hnojivy. Přírodní zásoby původního Chilského ledku - guana - ale už dávno prakticky došly a nebýt umělé výroby lidstvo by již mnoho let hladovělo. Na druhou stranu se ale všechny ty dusičnany stávají součástí ekosystémů. Pomohu si citacemi:
Vesmír 1/1996 V. Cílek: ... Dusík vázaný do sloučenin typu dusičnanů představuje jeden z několika hlavních faktorů, které ovlivňují růst mořských rostlin. Optimální poměr nitrátů a fosfátů v mořské vodě, tzv. Redfieldův poměr, je 16:1. Další limitující faktor je dostatek stopových prvků, zvláště železa. Cyklus fosforu v mořské vodě je poměrně stabilní a celkem zdlouhavý. Fosfor je přinášen hlavně řekami a postupně ukládán do mořských fosforitů. V případě dusíku je situace dramaticky odlišná, protože v anoxickém prostředí se mořské mikroorganismy během několika hodin adaptují na přijímání kyslíku z dusičnanů místo obvyklého zdroje, jímž je rozpuštěný kyslík. Mikroorganizmy „vdechují“ dusičnany a „vydechují“ dusík nebo oxid dusný.....
Když se oceán zbavuje dusičnanů, ztrácí schopnost uživit své řasy, což se projeví sníženou produkcí biomasy. Znamená to, že oceán odebírá z atmosféry menší množství oxidu uhličitého. A o ten nám jde.
Vesmír 12/2008 Hruška, Oulehle: ..Podle současných poznatků je pro středoevropské jehličnaté lesy touto kritickou zátěží depozice zhruba 10 kg dusíku na hektar za rok. Překročením této hodnoty výrazně klesá biodiverzita lesa, protože se ztrácejí druhy rostlin citlivé na nadbytek dusíku. Jde o hodnotu orientační, pro některé citlivé druhy je nižší. Například švédské zdroje nově udávají pro brusinku jako kritickou zátěž již 6 kg dusíku. Pokud je tato hranice překročena, brusinka dlouhodobě mizí. Tento empirický poznatek můžeme potvrdit i z našich lesů. Zatímco ještě v padesátých letech 20. století byla u nás brusinka poměrně hojná, v devadesátých letech téměř vymizela a byla nahrazena nejrůznějšími druhy nitrofilních trav, zejména třtinou chloupkatou....
Vesmíru 11/2008 : ....Hnojením se do půdy dodává až 300 kg dusíku na hektar za rok (v evropě obvykle kolem 80–150 kg, v České republice asi 60–80 kg). V ekosystému s relativním nedostatkem dusíku je cyklus dusíku poměrně uzavřený a produkuje málo plynů včetně N2O. Situace se radikálně změní, jeli dusíku nadbytek. Bezprostředně po hnojení je v půdě velký přebytek amonia nebo nitrátů (podle použitého hnojiva), které mohou být rychle odstraněny jedině nitrifikací a následnou respirační denitrifikací. Intenzita denitrifikace se ještě mnohonásobně zvýší vhodnou vlhkostí půdy, např. po silnějších deštích.
Vesmíru 6/2007 Cílek: ...Polovina všech syntetických dusíkatých hnojiv byla vyrobena v posledních dvaceti letech!... Jde o tzv reaktivní dusík, který není v plynné formě. Tvoří jen malou, ale pro život naprosto nezbytnou část globálního dusíkového zásobníku..... Množství reaktivního dusíku vyráběného lidmi převyšuje přírodní toky. Obvykle se uvádí, že roční přirozený tok reaktivního dusíku se pohybuje kolem 140 milionů tun a lidská produkce dosahuje 210 milionů tun...... Lesy Skandinávie dostávají desetkrát až dvacetkrát víc reaktivního dusíku než před sto lety. Pobřeží Floridy, Jamajky, východu USA či Evropy jsou dnes zásobována několikanásobně většími zátěžemi dusíku. Baltické moře začíná být považováno za nejrozsáhlejší „mrtvou zónu“ mezi mělkými moři. Tato mrtvá zóna ve skutečnosti kypí životem, je to však život sinic a medúz, nikoliv ryb a korýšů.... ...Mění se půdní poměry, a asi vůbec nejhorší jsou dalekosáhlé změny v pobřežních mořích všech osídlených kontinentů....
Vesmír 11/2008 Mrkvičková : ...Podle současných poznatků je pro středoevropské jehličnaté lesy touto kritickou zátěží depozice zhruba 10 kg dusíku na hektar za rok. Překročením této hodnoty výrazně klesá biodiverzita lesa, protože se ztrácejí druhy rostlin citlivé na nadbytek dusíku. Jde o hodnotu orientační, pro některé citlivé druhy je nižší. Například švédské zdroje nově udávají pro brusinku jako kritickou zátěž již 6 kg dusíku. Pokud je tato hranice překročena, brusinka dlouhodobě mizí. Tento empirický poznatek můžeme potvrdit i z našich lesů. Zatímco ještě v padesátých letech 20. století byla u nás brusinka poměrně hojná, v devadesátých letech téměř vymizela a byla nahrazena nejrůznějšími druhy nitrofilních trav, zejména třtinou chloupkatou...
Osobně /para/často měřím koncentrace dusičnanů ve vodě - mám totiž akvárko a kritická hodnota tam je kolem 50mg/l. Opatřit do něj ale vodu na efektivní výměnu která má méně než cca 10mg/l je problém nebot ta vodovodní už má cca 30mg/l. Původní tropická říční voda ale nemá ani 5mg/l. Takové potůčky vyvěrající s relativně čistých lesů jsem sice ještě našel ale min 20 či 50km od mého pražského bydliště. Test zhruba za stovku lze koupit v běžně akvaristice. Kdo chce může si sám vše ověřit a "obrázek" si sám dokreslit.
Cílek: ..Jako lidstvo jsme docela dobří, když zahlazujeme viditelné následky velké katastrofy, ale zcela selháváme u tisíce drobných souběžných proměn, jež jako malé pramínky budou jednou schopny zaplnit velké koryto globální změny.
Neboj se neznalostí - obávej se spíše falešného poznání - to bývá vlastní příčinou zla.