Ty Greene zelená, to se nestydíš tady operovat článkem který nepochází z všeobecně uznáváného recenzovaného časupisu vedeného na Web of Science? Na takovéto bláboly přece není vůbec třeba brát zřetel! Vskutku oceňuji tvůj přístup měření dvojím metrem. Holt Quod licet Iovi, non licet bovi platí stále, přičemž my jsme podle tebe ti volové.

Slovensko je na tom lepšie

Adi,
tzv. mýtus o preľudnení bol mýtom v čase osvietenia, pretože vtedy sme premnožení na Zemi neboli. Dnes je ale situácia iná. Konkrétne od roku 1985, keď ľudstvo prekročilo biokapacitu Zeme, ako vyplýva z nasledovného grafu:

Ty síce tvrdíš, že nie sme preľudnení, ale nevidím žiadne podporné argumenty, alebo citácie štúdií a podobne. Je To Tvoj osobný názor, žiaľ ničím nepodložený.

Odkazov som tu nechal požehnane, takže mi neostáva len doporučiť Ti ďalšie štúdium.

Čo sa týka vyčerpávania zdrojov. Ekonómovia síce tvrdia, že žiadny zdroj sa nedá vyčerpať, pretože cena suroviny porastie a tým sa obmedzí dopyt, lenže načo sú nám nejaké zvyšky ropy, ktorá bude astronomicky drahá, keď si ju nik nebude môcť kúpiť ??? To je v podstate to isté, ako keby sa zdroj vyčerpal úplne. Ja to nazývam "ekonomické vyčerpanie". Nebudeme si tu nič nahovárať. Ropa aj plyn sa v priebehu niekoľkých desaťročí "ekonomicky vyčerpajú". A ľudstvo stále na to nie je pripravené. Videli sme, čo urobilo so Slovenskou a Bulharskou ekonomikou zatvorenie kohútikov s plynom. Fabriky zastavili výrobu. Čím nás bude na Zemi viac, tým skôr vyčerpeme nielen ropu a plyn, ale aj ostatné zdroje. O dôsledkoch sa tu rozpisovať nebudem.
Či chceme, alebo nie, premnoženie ľudstva priamo vplýva na všetky ostatné ekologické problémy. Aj na znečistenie vzduchu, o ktorom tak rád rozprávaš.

Od roku 1985 žijeme na ekologický dlh. Inak povedané, žijeme na úkor "seba v budúcnosti", na úkor našich detí a vnukov. Toto zistenie je pre mnohých prekvapivé a pre mnohých nepríjemné. Je to totiž aj o morálke. Je morálne žiť na úkor svojich detí ?
Na nasledovných obrázkoch uvidíme 3 možné scenáre ďalšieho vývoja ekologického dlhu. Posledný obrázok znázorňuje, ako bude ekologický dlh narastať, pokiaľ nezmeníme nič na svojom životnom štýle. Dôsledky života na dlh nie je samozrejme potrebné nikomu vysvetľovať. Najbližším príkladom je vznik súčasnej finančnej a ekonomickej krízy. Celé to začalo v USA, kde si ľudia zvykli žiť na dlh. Pohodlný a márnotratný život z pôžičiek a úverov však netrval dlho a dôsledky vidíme. Je jasné, že žiť na dlh sa nedá veľmi dlho. Nasleduje vytriezvenie a pád na "hubu". Dôsledky života na finančný dlh sa po čase dajú nejako napraviť, lenže náprava dôsledkov života na ekologický dlh bude podstatne dlhšia - ak sa to vôbec bude dať niekedy napraviť. Takže sľúbené scenáre:

kašlete na ekologii když máme posledí tři roky

Iwag, to sú táraniny. Radšej som si to ani nečítal do konca, stačilo mi toto: "Mayský kalendář totiž jako utnutím nože končí právě v tento den a dál nepokračuje." Nepokračuje, pretože sa vracia na začiatok. Pre Máyov to bol nový začiatok, lepšie povedané prechod do nového veku, a nie koniec sveta.

Tak tak, žiadna katastrofa na Zemi nie je viazaná na nejaký kalendár, pokiaľ si priamo ľudia nezmyslia, že nejakým výbuchom ukončia svet v ten a ten deň:)
Mayovia a kmeň Hupi ( )určite naznačovali kalendárom nový začiatok, boli to inteligentní ľudia, no nepredpokladám, že boli veštci, skôr niečo ako vedci a navyše aj v záujme nás ľudí, dúfam, že to tak je, ale to je už hlboký offtopic, takže pssst:)

Zaujímavý text vyšiel na oficiálnych stránkach NOAA, snáď ho sem ešte nik predo mnou nepostol:

Je to text co potvrzuje předpoklady o tom, že dnes započaté bude mít dohru ještě za tisíciletí. Co si o nás asi jednou pomyslí ti co jednou přijdou a začnou "spravovat naše dědictví"?

Jsem greene rád, že tento úhel pohledu přes ERoEI začíná zajímat víc lidí nezávisle. Na druhou stranu vzhledem k dopadům jaké to předvídá o tom ví a takto uvažuje příliš málo lidí ač se jich to týká a týkat bude čím dál víc. Rád jsem si to pročetl. Dík. S klimatem a touto diskusí to pak souvisí nejúžeji tím, že tlaky na vyčerpání fosilních zdrojů budou velké a prakticky všechen snadno těžitelný uhlík /hlavně velké povrchové uhelné doly Ameriky/ se dostane do atmosféry asi dříve jak jsme doufali. Některá ložiska ropy naopak zůstanou netěžitelná - zlom v produkci proto přijde či právě přichází a my ještě náhradní zdroj za ty fosily nemáme. Vše nemusí znamenat jen kolaps. Důležité vývojové kroky dělá příroda právě v dobách překonávání krizí. Pohled přes ERoEI je pohled systémový a máme tedy jistý pracovní nástroj či model na základě kterého se dájí spíše najít či alespon odhadnout reálné cesty či trendy vývoje a to považuji za cenné.