Ta má formulace "né příliš vzdálená místa" je skutečně nepřesná ale prostor pro diskusi neumožnuje zabíhat do detailů. Obecně se z hlediska globálních teplot liší kontinenty proti mořím a polokoule navzájem. To a další aspekty které vedou k rozdělení klimatických pásem a oblastí jsem tím měl na mysli. Podíváme li se jak se globální teplota změní po výbuchu sopky je zřejmé, že vazby jsou silné vzláště na celé jedné polokouli. Mořeplavectví bylo v dobách kolem roku 1880 už velmi rozvinuté a lodní deníky a další písemnosti s tím související obsahují řady měření po všech oceánech.
Ty desetitisíciny pocházejí s výpočetní metody. Představ si, že na nějakém prostoru máš stovku rovnoměrně rozložených měřicích bodů, měříš přesně na proceto a všechny body vykazují 1C a jen jeden 0.0C pokud je to reálná hodnota //a nikoly chyba// pak výsledek průměrné teploty vyjde 0.99 s chybou 1%. To, že k údaji nebyla uvedena pravděpodobná odchylka - může být považováno za neúplnost ale zaokrouhlovat výsledek je už chybou která v úhrné energii co na planetu dopadá může znamenat za století něco takového jako by na jeden den slunce vyhaslo. Někomu to připadá jako hra s čísly ale fakt je spíše takový , že jde o výsledky úmorného zpracovávání velkých kvant čísel a ty tisíciny jsou toho obrazem. Jedná se také obvykle o průmětnou hodnotu např v celém desetiletí i delší době. To je dobré mít na paměti. Pak ty desetitisíciny tak nepřekvapí.