Greene, asi si budete muset zvopáknout vztah mezi pojmy poddruh a druh. Jestli se někde izolovaně vytvoří poddruh, musel tam původně proniknout základní druh. Takže je zřejmé, že šíření základního druhu na sever probíhalo i v minulosti a nic zvláštního se neděje. Opakuje se totéž, co je tu možná každých 400 let, takže alarmismus je jen šíření neopodstatněné paniky. Starejte se o životní prostředí, čistotu řek a podobně, bude to účelnější.

Nechápu co se tady poslední dobou řeší. Jak se jmenuje tato diskuze? Klima-Človek nebo příroda! Tak proč řešíte to, jestli se nějaký druh vyskytuje tu nebo tam. To, že se globálně otepluje - oteplovalo je snad všem jasné a také je logické, že na tento efekt mohly zareagovat určité druhy, ale to snad nic nedokazuje nebo ano?
V mém městě a jeho okolí se ve středověku pěstovalo víno a proč? Protože abiotické a biotické podmínky dovolily této plodině zde růst. Dnes to již nejde a víno se pěstuje na jihu Moravy.
Možná by jste se někteří měli zaměřit na Chorologii co že je nauka o zeměpisném rozložení druhu.
Zejména pak to, že má strukturu, kontinoiutu - zde pak můžeme uvažovat o enklávě, má své hranice, které se budou měnit a určitou stabilitu. Ono podnebí je sice velmi důležitý prvek, ale myslím si, že zvířata jsou na změny připravena. Změny byly vždycky a genetické kody se zachovávají a přeci jen dávají recept do budoucnosti. Rozhodně větším nebezpečím pro určitý druh je zásah člověka do přírody, jako takový - urbanizace, což už ale nepatří do klimatu(primárně) a také biotické faktory(predátor, konkurence, muthualismus, potrava, parazitismusm atd. atd. Musíme si uvědomit, že každá populace žije v systému, který má základní vlastnosti: autoregulace, struktura, variablita a otevřený systém. Už mě to pomalu připadá, že příznivcům globálního oteplování(člověk) dochází argumenty a pletou se do dalšího, velice složitého oboru, jako je EKL. Tím se to celé stále více a více zamotává a nezavyslí pozorovatel si připadá jako na kolotoči, protože vidí jen body, které jsou však rozmazané a nemůže chudák zaostřit. Pokud je někdo z vás takový machr a má vystudovou apl. ekl. na jedné straně a meteo-klima na straně druhé, tak prosím. Pokud tedy Green říka, že Modlivka zelená se vyskytuje na Slovensku, ačkoliv je to teplomilný druh, tak říkám ano, proč ne, však za posledních xx let je na Slovensku poměrně teplo, ale nemusí to být pouze teplem a jsou tu i jiné výše zmíněné faktory. Celé tyto řádky, které jsem tu vytvořil měly jen naznačit, že výskyt modlivky zelené by neměl zaplnovat místo na této dizkuzi.

green

když se na to chceš dívat z této strany tak si vezmi vinnou révu. Ta se ve středověku pěstovala v celé Anglii a ted roste v omezené míře na jihu. V Gronsku se taky ve středověku pěstovalo obilí a ted je tam led. Takže s tím globálním oteplováním to nebude až tak žhavý

Zaujímavé "čteníčko": http://veda.sme.sk/c/3911339/ludska-dna ... onska.html

Ale zase by hádam nenazvali tú krajinu Greenland - zelenou krajinou, keby bola zelená len na nejakom kúsku.

Ku Grónsku dodávam ešte toľko, že v súčasnosti žije na tom istom území, kde bývali a pôsobili osadníci v čase Erika Červeného, asi 10x viac obyvateľov, chovajú oveľa viac domácich zvierat a produkujú oveľa viac domácich potravín ako vtedy.

Réva vinná (Vitis vinifera L.) se dnes pěstuje na celém světě mezi 30° a 50° zeměpisné šířky obou polokoulí. Jsou to zóny mírného podnebí, kde průměrná roční teplota kolísá mezi 9 °C a 20 °C. Nejsevernější oblasti Německa i ostatních států leží za touto hranicí a jdou až k 51° zeměpisné šířky. Tzv. „polární kruh révy vinné“ se vzhledem k oteplování v posledních letech posouvá až k 52°. Zde réva přežívá díky kontinentálnímu klimatickému vlivu, který zajišťuje teplejší léta a kratší dny. Ty brzdí růst výhonu a podporují dozrávání plodů. Nelze opomenout, že s každými sty metry nadmořské výšky klesá průměrná roční teplota o 1 °C .

Já mám víno moc rád a musím říci, že po této stránce žijeme v České republice ve šťastné době. Od roku 1997 pravidelně vzrůstá kvalita českého a moravského vína, dnes patří mezi světovou elitu (v oblasti bílých vín). Slyšíme, že každý nový ročník bude pelší než ten předchozí. To není marketingový blábol, ale opravdová realita. Z hlediska vína je důležitá roční suma aktivních teplot (to jsou dny, kdy průměrná denní teplota je více jak 10°C. Průměrná suma akticních teplot v České vinařské oblasti činí 2745°C, v Moravské vinařské oblasti 2870°C. Jenže my se od roku 2002 v případě Mikulovské podoblasti pohybujeme permanentě mezi 3000 až 3300°C. Říká se, že od 3300 vznikají už i výborná červená vína. Stane se tedy Morava zemí červených vín? Necháme se překvapit...

Já odpovídám možná. A pokud ano, nebude to na dlouho. Jak už jsem řekl v nějakém předchozím příspěvku. Tepelná paměť oceánu určitě hraje obrovskou roli. Slunce máme na minimu teprve nějaké 2 roky. Já nepopírám, že tu máme (měli jsme) globální oteplování. A zcela realisticky si troufám říci, že klidně může ještě teplota během pár let vystoupat o nějakých 0,1 až 0,2°C. Ale delta nárůstu se od roku 2004 až 2005 snižuje a jednou přijde zlom, kdy to půjde dolů, pokud se Slunce udrží v minimu (velmi slabém slunečním cyklu) dostatečně dlouho. Mám-li aproximovat z minulosti, myslím si, že doba tohoto "klimatického vinařského optima" se bude lámat někde okolo roku 2015 (za předpokladu nízké sluneční aktivity). Pak už to bude ostrý sešup dolů.

Ještě zpět ke Gronsku kde se GW projevuje při pobřeží relativně velmi intenzívně.
Na satelitním pohledu - mapě - je velmi pěkně vidět jak tuto zemi dlouho formoval především ledovec. V místech osad je možno se dostat někde až na rozlišení cca 10m skutečnosti / 35mm obrazovky a tak jsou tam precizně vidět domečky, auta, lodky, postavy!... Jen lesíky či alespon vzrostlé soliterní stromy jsem tam nikde nenašel. Zjevně velmi drsná země, obnažené ledem ohlazené skály, jezírka a dál už jen ten ledovec ... To je dnes tzv. "Greenland" ale spíše "Stone-ice-island". Do takové pustiny by se dobrovolně sotva kdo kdy hrnul. Ani nyní to se zelení jak ji známe od nás nemá vůbec nic společného. Teploty ale rostou a až jednou třeba skála dostatečně zvětrá pak se na ní nejprve lišejníky a pak snad i tráva uchytí ve větších plochách. Obilovina to tam zřejmě je a bude exot jen pro skleník.
http://maps.google.cz/?utm_campaign=cs& ... 0republika