Para a Outside, búrky sa nad mestom alebo urbanizovanou zónou zosilňujú v tých prípadoch, keď tam dorazia vo večerných alebo nočných hodinách (vtedy je mesto teplejšie ako okolie a dodá búrke dodatočnú energiu na konvekciu). V denných (poludňajších a popoludňajších) hodinách búrky nad mestom zoslabnú, lebo je tam trochu nižšia teplota, no najmä podstatne nižšia vlhkosť.

Greene (a potažmo p.Lapine), jako ve všech Vašich závěrech ohledně vlivu CO2 a skleníkového efektu je i v grafu http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... mate02.gif dost postatná chyba. Nebudu nyní hodnotit existenci či neexistenci zpětného záření G. Opět se jedná o matematicko-logický omyl. Z pohledu matematiky : průměr dvou čísel je jednoduchá záležitost. Ale k tomuto průměru se nelze dostat čtvrtou odmocninou průměru čtvrtých mocnin těchto čísel ! (Příklad. Máme čísla 5 a 11. Jejich průměr je 8. Čtvrté mocniny jsou 625 a 14641. Jejich průměr je 7633. Čtvrtá jeho odmocnina - 9,35. Oproti správnému průměru 8 dost podstatný rozdíl, že ?) To znamená, že základní chyba spočívá v globálním zprůměrování intenzity záření (je závislé na čtvrté mocnině T) a stanovení průměrné teploty z tohoto průměru čtvrtých mocnin. Zvolme si jednoduchý praktický příklad. Teplotu budeme měřit na 6 místech na Zemi tak, aby měřicí místa byla přibližně pravidelně rozmístěna. Naměříme T1,T2 a T3 = 303°K, T4 a T5 = 285°K a T6 = 249°K. Průměrná teplota je 288°K (15°C). Je-li tedy průměrná teplota 288°K, měla by intenzita vyzařování I být 392W/m2. Pojďme se na to podívat podrobně a v realitě. V místech s teplotou 303°K bude I1,I2 a I3 = 480W/m2. Vmístech s T4 a T5 bude I4 a I5 = 376W/m2. A v místě s T6 bude I6 = 219W/m2. Průměrné vyzařování je tedy 402 W/m2. A EJHLE ! V realitě je vyzařováno povrchem s průměrnou teplotou 15°C o 10W/m2 víc energie, než udává výše uvedený graf. Pokud tedy si myslíte, že v tom grafu toku energie máte všechno precizně spočítáno, tak povrch "dostává" 390W/m2, ale reálně vyzařuje 400W/m2. Takže vlastně Vaše grafiké vyjádření "skleníkového efektu" nám převedeno do reality říká, že se trvale vyzařuje víc, než je k dispozici, tedy se ochlazuje ! Asi budete muset Váš pohled na skleníkový efekt a zpětné záření korigovat, je evidentní, že sluneční záření, tepelná setrvačnost a přenosy energie po planetě jinak než díky CO2 jsou hlavními činiteli ohledně teploty, a ne hloupý CO2, který podle Vašeho grafu zbaveného chyby v průměrech vlastně způsobuje ochlazování...

Papilio,
model energetickej bilancie Zeme nie je výsledkom takéhoto primitívneho spriemerovania, aké Ste nám tu práve predviedol Vy. Je výsledkom pozemných a satelitných meraní. Satelity dokážu odmerať vyžarovanie atmosféry kdekoľvek na Zemi a výsledné priemerné hodnoty vychádzajú nie z teplôt, ale z meraní spektrálnej intenzity žiarenia, o čom Vy zjavne nemáte ani páru.Teploty sa zo spektier iba dopočítavajú. Primárne sa teda satelitmi nemeria teplota, ale spektrálna intenzita žiarenia. Energetickú bilanciu Zeme riešilo množstvo vedcov a v podstate dospeli k veľmi podobným výsledkom. Za dosť veľký rozdiel považujem zistenie Ramanathana ohľadne absorpcie krátkovlnného žiarenia atmosférou. Zistená hodnota 79 W/m2 je oveľa väčšia, než ako udávalo IPCC v roku 2001. Veda sa ale vyvíja a metódy sa zdokonaľujú. Žiadny z vedcov však doposiaľ nedospel k takým kolosálnym blbostiam, o akých píšete po internete Vy.

Tak mi zdůvodněte neplatnost té "kolosální blbosti", jednoduchýnm výpočtem doložené, že při průměrné teplotě 15°C není vyzařováno 392 W/m2, ale 402 W/m2. Jinak píšete kolosální blbosti Vy.

"...sa to počíta..." Vždyť o to jde. Je to počítané správně ? Já v tom Vašem grafu zpětného záření nevidím spektrální hustotu... Všechny ty "výpočty" jsou korigované koeficienty či pišvejcovými konstantami tak, aby "to vyšlo", že ?

Greene, dobře víte, že ty Vaše "vědecké práce" považuju za znehodnocené činností IPCC. Vždyť údajně i tu hlavní stať ze závěru IPCC, co se lidského vlivu na klima týká, přečetli a podepsali pouze 4 vědci, ale to je mi fuk. Hlavní, co považuju za naprostý nesmysl v tom Vašem (Lapinově) grafu energetické bilance, je poměr energie vyzářené ku energii konvekce a evapotranspirace. Jestliže z disponibilních 492 W/m2 je na vodní planetě, jako Země je, použito k výparu a konvekci pouze necelá čtvrtina této energie, je tam něco zcela špatně. A celá teorie "skleníkového efektu", včetně vlivu CO2, je taky dána tím, že "se to chce slyšet", ne realitou. Tož tak.

wwf-graf-2009-1.png (12.57 KiB) Zobrazeno 2420 krát

Na obrázku je znázornený graf minima plochy letného plávajúceho ľadu v Arktíde. Pozorovaný (žltá čiara) a predpoveď podľa IPCC (modrá čiara) spolu s intervalom neurčitosti.
Vidíme, že pozorovania sú už mimo intervalu neurčitosti IPCC. Odhad IPCC bol teda príliš optimistický. Skutočnosť neveští nič dobré. Ľad ubúda ďaleko rýchlejšie, ako predpovedalo IPCC.

Jsem z toho zmaten. Arklida nám asi brzy roztaje... zajímavé. Souhlasím, že v Aktidě je vyýarně větší teplo než tam bývalo cca před 20 lety. OK. Ale podívame-li se na graf plovoucího letu, křivka už se začíná narovnávat a je už víceméně jisté, že minima z roku 2007 nedosáhne. Jak to tedy je? Začíná nám Aktida znovu zarůstat ledem? Nebo je to jen krátkodobý negativní výkyv na cestě k úplné ztrátě ledu? A co sluneční aktivita? Za srpen žádná skvrna!

tady je odkaz, pro porovnání zalednění , graf pěkný, ale nějak zapomněli do té zprávy uvést, že od 2007 zase led začíná přibývat. To je pak zavádějící.

Led je letos každopádně v lepší kondici, než byl v roce 2007 (v tom samém dni). Zajímavé je ale, pozorovat přesné geografické rozšíření. Ačkoliv ledu bylo v roce 2007 celkově výrazně méně, existovalo přímé propojení se sevení Sibiří. To tam letos sice není, led je od pevniny kus vzdálen, ale celkově je letošní obrázek optimističtější. Ještě doplním známý odkaz na křivku ledu, kterou jsem zmiňoval v předchozím příspěvku:
http://gnosis9.net/snimky/N_timeseries.png