Pane Greene, věta "Teplo sa dávkuje konvekciou iba dovtedy, kým teplotný gradient nedosiahne 1°C/100m" je jinými slovy přesně totéž jako moje věta "postupně se víc a víc ohřívá až do stavu určité rovnováhy, kdy je tak teplá, že už se od povrchu víc ohřívat nemůže !" Potud se doufám shodujeme, i když Vy rád ve větách vidíte něco, co tam není. Jenže dál zase přidáváte věty, které neplatí. Za prvé : Už zase lítáte ve zkreslených průměrech a snad úmyslně se v nich motáte sám tak, že tomu nerozumíte. Vystupte z průměrnosti. Pokud v poledne dosahuje teplota povrchu 100°C (nezapomeňme, že nemáme chlazení vodou), dusík u povrchu se taktéž zahřívá na 100°C. V noci tentýž povrch zářením vychladne na nulu, nebo to je jedno na kolik. Jen nízká spodní vrstvička atmosféry předá teplo studenému povrchu, další přenos tepla seshora dolů, bez konvekce, jen vedením, je velice pomalý, s tím snad problém nemáte. Pár metrů nad povrchem tedy již bude ve stavu výše uvedené rovnováhy stálá teplota téměř 100°C a výš bude adiabaticky klesat. Až v 10km bude taky nula, obyvatelno by bylo jen v Himalájích ! Průměrná teplota spodní atmosféry nebude stejná jako teplota povrchu. Ten chládne, dusík ne. Tady máte základní chybný logický předpoklad. Ano, pár metrů nad povrchem platí Váš bod 2, ale výš již naprosto ne. A za druhé. Zatím jsme pominuli adiabatické děje, týkající se změny polohy molekuly dusíku od povrchu nahoru a zpět. To je OK. Jenže jsou ještě jedny děje související s adiabatickými změnami teplot. Co udělá dusík, stoupající od povrchu podél 6km Kilimandžára do výšin ? Myslíte, že vrcholky hor dostávají menší příděl TSI než nížina pod nimi ? Každý kámen, každá plošinka je vyhřátá taky na 100°C, ne ? Takže dusíček, místo aby vychládl na oněch 40°C, dostane na vrcholku pecku a ohřeje se zase na 100°C. Nedej Bože, aby pak začal klesat do nížiny, předpokládejme, že jen pluje vodorovně... No, zkusíte domyslet ? Jak vysoká bude vrstva vzduchu, která díky konfiguraci terénu nebude adiabaticky ztrácet teplotu ? Ono to totiž logicky dopadne tak, že ohromná masa horkého vzduchu nad rovníkem bude téct do vyšších zeměpisných délek, nějakou dobu tam bude taky ohřívat vzduch do stavu nabytí rovnováhy - a nakonec bude celá Země zavalená vzdušnou masou, které sice těsně při povrchu bude víceméně kopírovat teplotu povrchu, ale pak bude pár kilometrů do výšky nesnesitelně horká. Vše jen proto, že se zářením neumí efektivně ochladit, a teplo přijme i ve vyšší nadmořské výšce. A co jste opomněl - tím předáváním tepla z dusíku zpět povrchu se povrch otepluje obdobně jako pomocí "skleníkových plynů", takže čím více se budete snažit ochladit dusíkovou atmosféru "antikonvekcí" a vedením, tím víc přidáte ohřevu povrchu dusíkem, tím máme průměrně teplejší povrch. Nakonec podle Vaší teorie by dusíková atmosféra i povrch byly pěkně tak akorát teplounké i bez skleníkového plynu, jen a jen díky akumulaci a nevyzáření tepla dusíkem. Pořád jste totiž nepřijal fakt, že akumulace tepla v čemkoliv je to, co tvoří teplotu povrchu zemského. Ne záření, to jen procesy urychluje. Pouze atmosféru dokáže ochladit, ale nějak významně ohřát povrch - to těžko. Pouze pokud pominu nebo nechci vidět desítky dalších dějů.

Nezklamal jste, přesně to jsem čekal. Když nevím, kudy kam a musel bych přiznat barvu, prohlásím všechno za blud, autora za nevzdělaného hlupáka a sebe za génia. Ó, jak prosté je argumentovat, když nevím a nemyslím... Takže maximální teploty kolem 117°C na Měsíci jsou blud, přestože je to suchá planeta bez plynů. Výborně, napište do NASA, že blouzní a vůbec netuší, že Měsíc je chladnější. Takže povrch Měsíce na osvětlené straně dostávající v pravé poledne dejme tomu 1220W/m2, což odpovídá teplotě 110°C, je vlastně chladnější a vyzařuje - kolik W/m2 ? A kam mizí ten rozdíl, není to náhodou porušení zákona zachování energie ? A za dlouhé Měsíční noci, 14 pozemských dní, teplota jistě klesá na absolutní nulu. Zajímavé, že oficiální údaje uvádí "jen" něco kolem -160°C, a to ještě ne kolem rovníku... Pane Greene, dokázal jste, že logické myšlení je Vám tak vzdálené jak Orion a budu jen rád, když o čemsi tak hloupě vymyšleném jako je CO2-GW přestanete diskutovat. Já používám informace běžně dostupné každému, žádné výmysly, ale že při TSI 1220 W/m2 povrch nedosáhne 110°C, ale bude stejný zářivý výkon podávat už při 60°C, to je asi nějaký tajný údaj IPCC, že ? Takže ty Vaše názory shrneme - povrch s dusíkovou atmosférou bude chladný, protože jej ohřívá atmosféra, aby mohla být stejně tak chladná - na Měsíci teplota nikdy nevystoupí nad 100°C, protože povrch vyzáří už při šedesátce 1220 W/m2 - žádná schopnost akumulace energie v materiálech na Zemi není známa - přesuny energie horizontálně i vertikálně neexistují, jen seshora dolů - no, Vaše argumenty jsou výtečné, logické a jistě pravdivé ! Úděsné je, že takový člověk jako Vy si dovoluje obtěžovat svými hloupostmi na všech webech.

green a papilio, vydiskutujte si to v súkromných správach, kto má stále to isté čítať? Vidím, že to nikam nevedie.

Logické myslenie v podaní papilia naozaj dostáva zabrať. Deň trvá na Zemi 24 hodín pán Papilio. Mesačný "deň" trvá 28 pozemských dní. "Poludnie" tak na Mesiaci trvá 28 krát dlhšie, ako na Zemi. Kým s maximálnou intenzitou ohrieva povrch Zeme Slnko povedzme 1 hodinu okolo poludnia, tak na Mesiaci to bude s maximálnou intenzitou 28 hodín okolo "poludnia". Za tých 28 hodín môže teplota vystúpať na Mesiaci najviac na +123°C, ale v priemere cez lunárny deň je len +107°C. Počas pozemského dňa by na Zemi bez atmosféry teplota vystúpila sotva tak vysoko, ako na Mesiaci vzhľadom na 28 násobne kratšiu dobu insolácie. Kratší deň a kratšia noc znamenajú oveľa menší rozkmit priemernej nočnej a dennej teploty na Zemi oproti Mesiacu bez atmosféry.

Počas lunárneho dňa je priemerná teplota +107°C, počas lunárnej noci -153°C.
Maximá počas lunárneho dňa dosahujú +123°C a minimá počas lunárnej noci -233°C.
Z hodnôt +107°C (380°K) a -153°C (120°K) nám vychádza priemerná teplota povrchu Mesiaca
-23°C pri albede 0,12.
Pozemský deň trvá 28 krát kratšie, ako lunárny a preto pri rovnakom albede by na Zemi bez atmosféry rozkmit priemerných denných a nočných teplôt nebol ani zďaleka taký veľký, ako na Mesiaci. Priemerná teplota povrchu Zeme by bola záporná: -2°C pri albede 0,1. Priemerné teploty počas noci na Zemi bez atmosféry by klesali hlboko pod bod mrazu, ale nie tak nízko, ako na Mesiaci a priemerné teploty počas dňa na Zemi bez atmosféry by vystúpili pomerne vysoko nad nulu, ale ani zďaleka nie na +107°C.

Vaše hodnoty pán Papilio ohľadne teplôt na povrchu Zeme bez atmosféry cez deň a v noci Ste si jednoducho vymyslel. Odkiaľ ich vlastne máte ? Vlastný "výpočet" ? Ani raz Ste ešte nedal žiadny odkaz, odkiaľ máte tie údaje. Vy Ste jednoducho kúzelník, čo ťahá zajace z klobúka.
Opakujem, že Vaše hodnoty, ktoré uvádzate sú blud. Vymyslené. Ničím nepodložené. Mesiac nemôže byť dôkazom Vašich hodnôt kôli 28 násobne dlhšiemu lunárnemu dňu.

Para, áno je to tak, výpar zo Stredozemného mora je 10x vyšší ako prítok riekami. Chýbajúca voda v lete a v jeseni prúdi cez Gibraltár. Pred 8 miliónmi rokov Stredozemné more vyschlo najmenej raz pretože bola prehradená Gibraltárska úžina. Svedčia o tom zbytky riek Níl a Rhóna na dne Stredozemného mora. Výpar tam predstavuje aj teraz asi 1000 mm ročne. Mapa vyrovnanej bilancie Zrážky - Odtok - Výpar vo vegetačnom období existuje, napríklad prechádza teraz cez južné Slovensko a postupuje na sever. Je to hranica lesostepi. V Škandinávii a na severe Ruska ale pribúdajú zrážky rýchlejšie ako výpar, preto rastie prietok Volgy a niektorých severských riek.

ten bazén studené vody je čím dál tím zajímavější, stále se zvětšuje a už dosahuje přes celej Atlantik, zároven můžeme vidět že i v severním Pacifiku se vytvořily další dva takové studené bazény jeden u pobřeží Aljašky a je ještě větší než ten v Atlantiku a jeden menší u pobřeží Japonska

dále můžeme vidět že se ochlazuje i střední Atlantik a podbřeří Antarktidy je taky teplotně podprůměrné, celkově se oceány za měsíc zcela evidentně ochladily

IWAG, podľa CRU bola v VIII.2009 priemerná teplota povrchu svetového oceánu o 0,50 °C nad dlhodobým priemerom 1961-1990, čo je druhá najvyššia hodnota od 1850 (po 1998). Prvý dojem z aktuálnych máp môže byť niekedy klamlivý. Podobne je to aj podľa NOAA. V mesiacoch VI. a VII. 2009 bola zistená tiež druhá najvyššia teplota oceánov od začiatku pozorovaní (aj na severnej pologuli). Ten bazén studenej vody je treba teraz chápať ako kompenzačný (inde je teplo). Uvidíme, že ako sa to ďalej vyvinie - bude to mať asi vplyv na rozloženie anticyklón a cyklón nad severným Atlantikom. Aj keď sú merania pred rokom 1950 menej spoľahlivé, je takmer vylúčené, aby v období 1850-1950 bola vyššia teplota oceánov, pretože vtedy bolo všeobecne chladnejšie ako v posledných 20 rokoch.
http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/temperature/

Milan Lapin
schválně jsem porovnával dvě mapy, jednu ze začátku srpna a druhou z dneška a té modré barvy tam evidentně přibývá hlavně v severním pacifiku a Atlantiku. a jde vidět že oproti srpnu se už ochlazuje i severní ledový oceán.
No žádné závěry ale zatím nedělám uvidíme na konci září

IWAG, severný ľadový oceán sa ochladzuje, no stále je ešte vysoko nad normálom, miestami aj o 5 °C. Pohodlnejšie sa sleduje teplota oceánov na: http://www.osdpd.noaa.gov/ml/ocean/sst/anomaly.html

Jinak zalednění Arktidy už je letos taky na minimu a každým dnem začne ledu přibývat(už včera něco málo začalo pribývat). Takže green který předpokládal že zalednění bude někde mezi léty 2007 a 2008 se hrubě spletl asi o 600 000km2.

IWAG, predpovedať stav plávajúceho ľadu je tak trochu lotéria, lebo jeho rozmiestnenie závisí aj od morského a atmosférického prúdenia. Napríklad teraz je oceán na južnej pologuli veľmi teplý, no intenzívne zonálne (západné) prúdenie udržuje studený vzduch okolo Antarktídy a to zapríčinilo nadpriemerný rozsah plávajúceho ľadu. Pokiaľ ide o Arktídu, tak asi bude ešte 3 dní klesať plocha ľadu, jeho rozloha je asi o 40% menšia ako priemer z obdobia 1979-2000 a iba polovičná v porovnaní so stavom okolo roku 1950, čo je naozaj dosť málo. http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere ... 0-2007.jpg
Uvidíme, čo bude v roku 2010, keď očakávame počas celého roka jav ElNiňo.