Před vánocemi roku 1978 byla sněhová pokrývka (v nížinách do 5 až 10-ti cm) a teploty i přes den dosahovaly kolem nuly. Jak ale bývá zvykem, dochází kolem Vánoc a po nich k oblevě. Obleva bývá však s teplotou kolem 1 až 5°C, místy až 8°C. Pro toto období ale nastala obleva poměrně nezvykla silná. Teploty se dostaly na 10 až 14°C, ojediněle až na neuvěřitelných 15°C. Do toho převládalo silné JZ proudění s nárazy větru až 15 m/s.

Díky této oblevě slezl veškerý sníh a nastalo tzv. předjaří. Teploty byly opravdu nezvyklé i ve výšce a pokud bychom chtěli hledat alespoň °C, museli bychom do výšky 2500m.

Teplé a čilé jihozápadní proudění bylo provázeno postupem tlakové níže přímo do střední Evropy. Na severu Německa a více severněji se začalo tři dny před koncem roku tvořit výrazné frontální rozhraní. Ve střední troposféře byla velmi dobře patrná polární fronta, která procházela středem Evropy od západu k východu. Podél této fronty se v přízemních hladinách pohybovaly tlakové útvary. Situace tedy nijak zvláštní. Za běžných podmínek by rychle putující cyklóny proběhly střední Evropou a projevily se především srážkovou činností. Jenomže v tomto období bylo důležité, že se ze severního Atlantiku začal vsouvat směrem k Baltskému moři a dále na východ významný hřeben vyššího tlaku vzduchu, který poté dokonce vytvořil samostatnou a nestabilní tlakovou výši. Nad Grónskem a severozápadní částí Evropy v Atlantiku se už pár dní vyskytovala při zemi oblast vysokého tlaku vzduchu. Zejména nad Grónskem šlo o velmi mohutnou výši. Tento pás vyššího tlaku vzduchu vtahoval chladný vzduch z vyšších zeměpisných šířek i z vyšších atmosférických výšek a dobře spolupracoval s vyvíjející se oblastí nízkého tlaku vzduchu daleko nad severovýchodní Evropou, která procházela všemi výškovými vrstvami, výrazně se prohlubovala a přinášela od severu k jihu již tak už dost prochlazený arktický vzduch. Aktivita hřebenu vysokého tlaku přinášejícího mořský arktický vzduch spolu s hlubokou tlakovou níží ležící poněkud východněji a přinášející do jižnějších oblastí vzduch spíše kontinentálního původu způsobily příliv opravdu mrazivého počasí do střední Evropy. Tlaková výše nalézající se v tu dobu nad Skandinávií měla výrazný vliv na dočasné zpomalení rychlosti postupu tlakové níže nad střední Evropou. Tím tak umožnila postupné a výrazné zvětšování horizontálního teplotního gradientu v oblasti jižní Skandinávie a Dánska. Vzniklo tak výrazně frontální rozhraní, podél kterého byl mezi severní a jižní částí Německa patrný rozdíl teplot až 22°C.

29. prosince se rozhraní pohlo až do míst vzdálených necelých 300 km severně od ČR. Rozdíly mezi teplotami v ČR a teplotou např. v Postupimi dosáhly více jak 20°C. Odpoledne toho dne se fronta nalézala v ose Berlín - Brémy. Jižně od této linie vládlo jarní počasí s teplotami mezi 5 až 10°C a občasným slabým deštěm. Severně od ní ale zuřily sněhové a ledové bouře s teplotami mezi -10 až -15°C. V mrazivé části Německa byla paralyzována veškerá doprava, tvořily se metrové závěje sněhu. Při odstraňování katastrofální situace pomáhala armáda a prostřednictvím tanků odklízela automobily uvízlé ve sněhu ze silnic. Frontální rozhraní se díky oblasti nízkého tlaku vzduchu se středem nad střední Evropou tlačilo k jihu velice pomalu a nadále se díky přílivu arktického vzduchu severně od fronty udržovaly, popř. zvětšovaly rozdíly v teplotách. Den před Silvestrem bylo rozhraní jen o nějakých 150 km jižněji než předešlý den. Fronta se tedy k jihu posunovala rychlostí pouhých 5 km/h. Oproti rychle postupujícím studeným frontám v zimním období, které dosahují při postupu nezřídka i rychlosti 100 km/h, je to tedy podstatný rozdíl.

O Silvestra se již rozhraní o dalších 100 kilometrů jižněji začalo opírat o německou stranu Krušných hor. Jen v jižní polovině Německa stále vládly teploty nad 10°C. Ve středním Německu již vládl mráz s -15°C až -20°C. Tehdy byl kontrast v teplotách zřejmě největší. V teplé jižní oblasti vál spíše dosti čerstvý vítr s nárazy kolem 15-20 m/s, převážně ze západních směrů. Severně od fronty pak nabýval vítr téměř opačného směru, převážně severovýchodního směru. Jeho rychlost byla podobná, spíše ale nižší. Jiné to bylo na horách a ve vyšších polohách. Zde se rychlosti větru pohybovaly v nárazech okolo 30 m/s, v ojedinělých případech však vítr v Krušných horách dosáhl rychlostí až kolem 160 km/h, tedy 45 m/s. V souvislosti s tak rychlým ochlazením a bouřlivým větrem došlo ke katastrofálním škodám na lesních porostech, a to nejen v Krušných horách. Krušné hory již tak velmi poškozené oxidy síry produkovanými tepelnými elektrárnami dostaly poslední zásah. Co nestihly zničit komunistické pětiletky, to dovedlo k dokonalosti ničivé počasí. Škody způsobené v těchto dnech jsou patrné dodnes. Některé části lesů byly kompletně zničeny a zůstaly na jejich místech jen holiny. Na hřebenech Krušných hor se teploty před vlastním příchodem fronty pohybovaly nad bodem mrazu, po přechodu fronty se však propadly ojediněle až k arktickým -30°C.

Během nočních hodin na Silvestra se začala fronta pohybovat k jihu daleko rychleji. Příčinou byla změna cirkulace, proudění se začalo měnit až na severní a později dokonce severozápadní. To vedlo postupně k částečnému zmírnění mrazů. Již v noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do Čech. Tento přeliv musel být velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C za hodinu. Zatímco před půlnocí vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C nad nulou, v brzkých ranních hodinách se již propadaly až k -15°C. Také sněžilo, kromě vyšších poloh ale nikoliv významně.

Rychlejší postup fronty k jihu způsobil, že již tak vydatně nesněžilo. Během prvního dne nového roku se fronta posunula až k jihu Německa. Zejména před příchodem vlastní fronty v alpské oblasti byly na hřebenech Alp zaznamenány extrémně silné nárazy větru, v maximech okolo 200 km/h, tj. přibližně 65 m/s. Příčinou bylo samozřejmě orograficky podmíněné stlačení izobar před Alpami. Tlaková tendence v oblasti zaznamenala extrémní pokles. Za 3 hodiny klesl tlak vzduchu až o 9 hPa, což není obvyklé ani v letním období před příchodem bouřky. Došlo samozřejmě i k stlačování izoterem a tím tedy k další frontogenezi. Teploty na vrcholcích Alp klesly dokonce významně pod -30°C.

Zdroj:

Škoda že se k této významné události nevztahuje více pramenů
http://video.wetteronline.de/?t=1979010 ... phe-197879
http://video.wetteronline.de/?t=1978123 ... neechaos-I
Tady jen pár videí z NSR k 1.1 1979

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/12/23/ ... -svete/28/ zhruba uprostřed videa je povídání o tomto ochlazení..zvlášt ta tabulka s těma teplotama, Holešov -24°C; Luhačovice -26°C....samozřejmě 24-hodinový rodzdíl síla

zdroj: http://www3.halonoviny.cz/articles/view/176649

Náhlý mráz před 30 lety

Večer pršelo a bylo asi dvanáct stupňů nad nulou. Když jsem chtěl jet po půlnoci z práce, bylo ale auto tak zamrzlé, že vůbec nešlo odemknout.

A tak mi nezbylo, než jít domů pěšky, tak popisuje prudké ochlazení, které přinesla silvestrovská noc na přelomu let 1978 a 1979, dlouholetý obyvatel Hranic u Aše František Jurčák. Podobnou nepříjemnou zkušenost zažily tisíce nejen Čechů, ale i dalších obyvatel střední Evropy. Na silvestrovské oslavy se vydávali večer za teplého deštivého počasí, při návratu domů už ale venku panovaly teploty okolo dvaceti pod nulou. Klimatologové tehdejší prudkou změnu počasí spojenou s poklesem teplot během několika hodin o 30 stupňů, označují za nejdramatičtější ochlazení, ke kterému v minulém století ve střední Evropě došlo.

Jako žák základní školy si z tehdejší doby pamatuji hlavně to, že byly vyhlášeny tzv. uhelné prázdniny, které klasické vánoční volno prodloužily téměř na celý leden. Nečekané množství volného času jsme ale nemohli vyplnit sledováním televizních pohádek. Jednak kvůli nedostatku elektřiny televize vysílala řadu dní jen na prvním programu, a jen ve večerních hodinách. Navíc hned na Nový rok odpoledne se zřítila k zemi tři stovky metrů vysoká konstrukce západočeského televizního vysílače Krašov, protože nevydržela tíhu namrzlého deště. Na dlouhé měsíce tak zůstaly desetitisíce západočeských dětí zcela bez českých televizních programů. Nemnozí z nás, kteří uměli německy, si dlouhou chvíli krátili alespoň sledováním pohádek na západoněmecké televizi.

Při vší smůle měly české země přece jen štěstí. Mnohem extrémněji se počasí na přelomu let 1978/79 projevilo zejména v severní části západního i východního Německa. Zde tři dny nepřetržitě silně sněžilo, intenzivní vítr vytvořil i v nížinách až metrové závěje. Navíc na některých místech před příchodem vánice i několik hodin vydatně pršelo - za silného mrazu! To vše v této části Německa způsobilo naprosté ochromení veškeré dopravy, přerušení dodávek elektřiny i telefonního spojení. V důsledku extrémního počasí tehdy o život přišlo 17 lidí v západní a nejméně pět ve východní části Německa. Takový rozsah přírodní katastrofa v českých zemích přece jen neměla.

zdroj: http://www.pbhz.cz/praxe/met_con/dalsi_pozorovani.htm

Hladké Životice
Během silvestrovské noci 1978-79 poklesla teplota za sedm hodin o 27oC, což je největší teplotní skok za celou dobu pozorování.

Z jedné dosud nezjištěné kroniky
Dne 31. prosince 1978 bylo ve dne +11o C, dokonce večer pršelo. Ale jaké bylo ráno 1. ledna 1979 divení, když teploměr ukazoval -17o C. Byl to tedy rozdíl rovných 28 stupňů.

Jo jo, toto si jako dítě ještě pamatuju a zažil na vlastní kůži. Něco podobného se snad stane jednou za život...
Před půlnocí na balkóně v tričku a teploměr na 10°C, ráno se ti probudím a myslel jsem, že mi z teploměru odešla náplň - ukazoval -15°C. Po pohledu z okna ven bylo jasné, že náplň je stále kompletní ....

zdroj: http://astrolot.cz/apraxe1/astrop7met.html
Prudké ochlazení nastalo na Silvestra 1978. Na noční směnu šli pracující za teploty +10° a ráno v šest hodin odcházeli z práce za mrazu -20°. Pokles teploty během noci byl o třicet stupňů.

Kunratice
Mnozí z nás si ještě velmi dobře pamatují přelom roku 1978/79. Na Silvestra odpoledne bylo ještě + 10°C, ale během noci na Nový rok 1979 klesl teploměr až na –20 °C.

Lovosice (zdroj: Lovosický dnešek - http://web.meulovo.cz/dnesek/2009/0902.pdf)

Pro ty mladší je to historií již vesměs neznámou. Co se vlastně tento den přihodilo? Velice nepěkně si s námi zahrála příroda. Ukázala svoji odvrácenou tvář. Navíc to bylo zrovna v tento den, kdy měl každý z nás myšlenky zcela jinde. Přes upozorňování meteorologů to řada lidí nebrala vážně, možná, že dokonce nikdo. O to bylo nepříjemnější probuzení pro řadu lidí do kalného rána po bujaré noci. Dlužno říci, že spousta zodpovědných lidí rychle vystřízlivěla.
Co se konkrétně stalo? Došlo k náhlému a prudkému ochlazení, kdy teplota klesla za dvě hodiny o 30 stupňů. Silvestr byl tehdy nedělí a kolem 15 hodiny odpoledne bylo v Lovosicích téměř 10 stupňů nad nulou, byly dešťové přeháňky. Okolo šestnácté hodiny se zvedl vítr a teplota začala rychle padat dolů a v 18 hodin se rtuť teploměru krčila na 18 dílku stupnice pod nulou. Začalo hustě sněžit a do rána teplota klesla až na dílek dvaadvacátý.
Již v průběhu noci se začaly projevovat velké problémy a prakticky postupně došlo k ochromení fungování celého státu. Jako první to pocítila energetika a následně doprava.
Občané, pokud chtěli cestovat svým vozidlem, to pocítili také bezprostředně. Já jsem tehdy pracoval v někdejší Secheze a zažil „na vlastní kůži“ to, jak za maximálního úsilí jsme udržovali podnik v chodu a to i za cenu porušování bezpečnostních předpisů. Bez toho by to bylo prostě nešlo. Zamrzalo prakticky všechno potrubí, které nebylo v budovách. Používání otevřeného ohně na rozmrazování potrubí a armatur byl jediný možný způsob, jak mrazu čelit. Prioritní úkol tehdy byl zajistit chod energetického zařízení. Pokud by se to bylo nepodařilo, mělo by to fatální důsledky nejen pro podnik, ale i pro obyvatele Lovosic, protože teplem ze Sechezy se tehdy vytápěly stovky bytů ve městě.
Na Nový rok 1. ledna 1979 - se do podniku dostavili příslušní vedoucí pracovníci a byla přijata řada technicko-organizačních opatření. Důsledky prudké změny počasí podnik překonával několik týdnů.
Z toho, co bylo „fackou“ přírody státnímu i podnikovému hospodářství, z toho měly radost jedině děti. Zcela nečekaně jim začaly t. zv. uhelné prázdniny. Dlužno dodat, že v letech budování rozvinuté socialistické společnosti to nebyl jev neobvyklý.
Společenský život byl tehdy všeobecně ochromen. Nekonala se divadla, nepromítala kina, rušily se sportovní akce atd. Pamětníci jistě vzpomenou, že přechodně - z úsporných důvodů - téměř nevysílala televize. Večerníček,
počasí, a televizní noviny byly jedinými pořady tehdejších dnů.
Až do dnešních dnů ale máme jeden pozůstatek z této doby, ač to dnes už nikdo možná neví, zapomněli jsme...
Prudká změna počasí v poslední den roku 1978 a následky z toho vzniklé vedly tehdejší federální vládu k zavedení letního času, takže letos v březnu si můžeme připomenout 30. výročí zavedení této - pro některé občany značně kontroversní - záležitosti. Dlužno ale dodat, že sbližováním s legislativou Evropské unie by stejně letní čas byl v ČR zaveden. Později sice, ale byl. Takže aspoň to teď „nebolelo“ a nemuseli jsme si zvykat.

zdroj: Diplomová práce - http://is.muni.cz/th/162552/prif_m/Diploma.pdf
V minulosti došlo k silnému poškození lesních porostù imisemi z nedalekého Ostravska, které se nejvíce projevilo po teplotním zvratu na přelomu let 1978/1979. Koncem roku 1978 byla na našem území běžná vánoční obleva s teplotami nad bodem mrazu. O silvestrovské noci však na naše území dorazilo silné ochlazení. Z předešlých kapalných srážek se na vegetaci vytvořila silná vrstva námrazy, která společně s teplotním šokem silně poškodila vegetaci. Poškozené lesy, hlavnì ve vyšších partiích, byly převážně vytěženy a vznikly tak plochy rozsáhlých holin. Zbytky horského lesa ve vyšších polohách byly oslabeny tak, že se nemohly bránit kùrovci, který ještě více poškodil porosty.

dobrmanek Velmi dobře si to pamatuji,patřím totiž k nejstaršímu železu co sem píše-bylo mi tenkrát už 17 let!

zdravím všechny,
No já ještě nebyl na světě v r.1978,ale z vyprávění co mě říkali naši to bylo tak: že na Silvestra 1978 bylo oblačno a velice teplo s teplotou až +11°C a přeháňky byly,k večeru se vyjasnilo trochu a teplota začala trochu klesat na 7°C,pak se zatáhlo a došly srážky dešťové,které postupně přešly ve sněhové a foukal i silnější vítr. Potom se vyjasnilo a teplota šla výrazně dolů! O Silvestrovské půlnoci bylo už -2°C a skoro jasno,ochlazování pokračovalo velkým tempem dál a ráno na nový rok 1979 byl mráz -14°C,ale pokles ještě pokračoval a teplota se zastavila na -16°C dál již neklesala. Celkový pokles činil cca 26°C což je extrém během dne. Hmm muselo to být dost drsné!

Taky bych si to ochlazeni mohl pamatovat,ale ja se zrovinka cerstve narodil.Co me rikal kamarad tak u nas teplota vecer okolo 18.00 10 stupnu nad nulou a rano 14 pod nulou.Takze krutarna.