13. 11. 2015 10:09
Ahojky
K tomu článku na Novinkách:
Ano, jsou tam novinářské bláboly, ovšem jádro sdělení je pravdivé.
O 60 procent by se mohlo snížit záření v daném vlnovém spektru, kterého se týká ono interferenční vyrušení.
Jinak nás skutečně čeká další velmi slabý cyklus 25, slabší od nynějšího 24. Před pár léty proběhla médií zpráva, že slunce mělo nejvyšší TSI - tedy zářivost za posledních 8000 let. Když se podíváte na graf sluneční aktivity, je tam vidět pozoruhodný vzestup v roce 1918. Od té doby TSI ještě stoupala, prakticky až k přelomu tisíciletí. V roce 2006 skončil poslední silný cyklus takzvaného moderního maxima (modern maximum) a přišel zde zmíňovaný slabší cyklus 24. Přesto se na celkové TSI moc neprojevil, toto bude nejpíše vidět až během slunečního minima a nésledného slabého cyklu, který se od minima bude jen málo líšit. Slabé cykly jsou delší, trvají oproti 11 létum cca 12-14 roků, (silné naopak 8-10). Takže k minimu chybí ještě 2-4 roky, další cyklus potrvá dalších cca 13-14 let, takže ať počítám, jak počítám, na 30-té roky to prostě sedí.
Ovšem, pokud by si někdo myslel, že něco jako doba ledová příjde, je těžce na omylu. Ochladí se, ale ne tak, jak před 200 léty v době Daltonova minima, nebo předtím Mauderova. Výchozí podmínky jsou jiné - tedy celková TSI je vyšší.
Viz také zde: "mini" ice age -
http://www.livescience.com/51597-maunde ... e-age.htmla zde:
http://dailycaller.com/2015/05/28/study ... ing-ahead/Ovšem lidé jsou "rozežranější a nejsou zvykli na kruté podmínky, jako tehdy. Navíc svět se dává do pohybu i bez tohoto

Byla zde někde zmíňovaná korelace se sopečnou aktivitou. Ta skutečně existuje (při slabém slunku sopky se více činí) - a to znásobuje účinek. Ovšem nikdo neví proč. Pepca to pěkně popisuje ve své bakalářce ...
Někteří oponují tím, že TSI kolísá jen velmi málo. Ano, je to pravda, avšak nejde jen o TSI, ale o její "složení", tedy sílu slunečního větru, množství vyvrhovaných částic i nepatrné změny ve spektru záření (viz ony interference ze článku).
Slabší sluneční vítr pustí více záření z kosmu, které dle Svensmarkovy teorie přispívá pak k tvorbě mraků. Větší pokrytí mraky značí i více srážek a celkově chladnější ráz počasí.
Navíc podle všeho by se mohla přepnout NAO více do neutrálu a záporu. Bylo to vidět v roce 2009-11, kdy vyrcholilo dlouhé sluneční minimum. Možná je to náhoda, ale rok 2010 byl nejmokřejší
Samozřejmě, nelze vše svádět jen na slunce a jak vidím, opět zde píšu až moc

takže končím

Mějte se hezky
Ps. Krab - zajímavé poznatky. K aktuálnímu vývoji - opravdu to vypadá, že se teploty kolem 20 se konečně srovnají s normálem a možná půjdou i pod něj, přičemž druhá půle listopadu by mohla být konečně na srážky bohatší.
Atlantiku může aspoň na čas dojít dech. Snad to nebude značit zamračenou a ve výšce poměrně teplou zadní stranu výše.