Taky zdravím Vikiho za jeho příspěvky na tomto foru jsou příjemným oživením a určitě je na nich velký kus pravdy.Já chci k tomu jen dodat,že podle mého názoru se právě v těchto letech nacházíme v jakémsi kulminačním období kdy si dost možná budeme muset zvyknout,že možná i 5 nejbližších let zimy budou bídné než se to opět zlomí i díky slunečnímu minimu a dalším faktorům do chladnější verze.Přirovnal by jsem to zjednodušeně očekávanému příchodu výrazné studené fronty před kterou se hromadí teplý vzduch akorát s tím rozdílem,že to časové pásmo je teda podstatně delší

Tady mužete vrtat jak teda bylo v té Skandinavii a nebo kdekoliv jinde ve světě.
Jsou to tedy bohužel jen letiště dejte show all
https://weatherspark.com/#!dashboard;ws=32335

Kroch,
Na úvod si povedzme, že predikcia reálneho priebehu teplôt v zimných mesiacoch v Strednej Európe je v auguste nemožná. To čo môžeme, je však pozrieť sa na aktuálny stav a štatistické ukazovatele.
Prvým je jav El Niňo; o ktorý podľa správ americkej meteorologickej služby (NCEP) s 90% pravdepodobnosťou potrvá počas jesene 2015 a s 85% pravdepodobnosťou ešte v zime 2015/16. Čo znamená El Niño pre zimu v strednej Európe? Akurát len zvyšuje pravdepodobnosť vzniku brázd nízkeho tlaku, ktoré zjednodušene povedané prinášajú viac prúdenie vzduchu v smere severo-južnom resp. SZ - JV, na úkor smeru západ–východ. A pre studenú zimu je samozrejme žiadúci vzduch zo severu než zo západu od teplých vodných pár Atlantiku. Je ale nutné mať na pamäti, že aj silný jav El Niňo v rovníkových vodách Pacifiku má v zimnom polroku len maximálne 15% - ný vplyv na rozptyl teplôt na severnej pologuli.
Druhým javom je slnečná aktivita, ktorá je teraz smerujúca ku svojmu pravidelnému jedenásťročnému minimu. Minimum škvŕn na Slnku obvykle znamená vyššiu pravdepodobnosť vzniku tlakovej výše počas zimných mesiacov, ktorá „zablokuje“ vplyv Atlantiku na európske vnútrozemie, a zároveň tak podporí trvanlivosť prípadných brázd nízkeho tlaku od severu.
Obidva javy by tak potenciálne mohli byť „naklonené“ vydarenej tuhej bielej zime v Strednej Európe, ale… Predošlý, 23-tí Slnečný cyklus (od začiatkov pozorovaní) trvajúci v r. 1997-2008 nijako obzvlášť veľkú zimu neprinášal. Takmer na minime boli vtedy slnečné škvrny v rokoch 2008-2010. Dokonca august 2009 trhol rekord, keď počet škvŕn bol na 0,0 teda doteraz nikdy nezaznamenané absolútne možné minimum v aktivite Slnka, a aké boli zimy? Zima 2007/08 vošla na Slovensku do dejín ako zima skoro bez snehu. No následná 2008/09 bola zas najsilnejšia za celé uplynulé desaťročie. Dosvedčuje to teda, že žiaľ ani nízka slnečná aktivita nie je sama osebe zárukou tuhej zimy. Je to 1:1. Platí to i o posledných dvoch predchádzajúcich zimách, počas ktorých sa vyvíjalo vtedy ešte slabučké súčasné El Niňo. Brázdy nízkeho tlaku, podporujúce žiadúce severojužné prúdenie, majú totiž nielen svoju „studenú“ (severné prúdenie), ale i „teplú“ stranu (južného prúdenia) – a práve na tej sa, hlavne počas zimy 2013/14, Stredná Európa nachádzala. Mohol za to prakticky nepretržitý „výlev“ arktického vzduchu na východné pobrežie USA a Kanady, ktorý tak Strednú Európu postavil na „zlú“ stranu brázdy. Slnečná aktivita má približne maximálne 15% podiel na teploty v zime u nás.
Súčasný – 24 slnečný cyklus by mal pokrývať obdobie 2009 až 2019 resp. 2020. Tie cykly sú totiž nerovnako dlhé od cca ledva 10 po 11,5 ročné, teda nie vždy rovnako dlhé, a do budúcnosti slnečnej aktivity pochopiteľne moc nevidíme. Tento cyklus vrchol zreteľne dosiahol v r. 2014 a toto by mal byť prvý rok sústavného 5-6 rokov trvajúceho úpadku slnečnej aktivity...Lenže slnečné teplo a svetlo sú len hnacími faktormi Severoatlantickej oscilácie – NAO, ktorá má asi 30% podiel na rozptyl teplôt na severnej pologuli počas zimného polroku. Tá momentálne osciluje medzi – 1,0 až 0, čiže je v zápornej fáze, čo sa však z dekády na dekádu môže aj 3 krát za mesiac značne zmeniť. Ak by... však prevažnú väčšinu zimy vydržala v hodnotách súčasných, či ešte nižších, tak potom by platilo, že bude:
slabá islandská níž aj azorská výš,
menší tlakový rozdiel medzi nimi spôsobí slabší západný vietor
cyklóny putujú južnejšie
prinášajú vlhký vzduch do Stredomoria a studený do severnej Európy (od S resp. SZ)
na východnom pobreží USA viac sneží
v Grónsku sú miernejšie zimy
a v Európe sú častejšie mrazivé vlny spôsobené výbežkami Sibírskej anticyklóny od SV (z Ruska)
Takže, zasa žiadna istota, ale opäť ďalší faktor, ktorý by momentálne bol pre nás v priaznivej polohe. To však ako vidíte činí dohromady len 60% vplyvu na rozptyl teplôt v atmosfére severnej pologuli. Čo má teda onen rozhodujúci až 40 %-ný vplyv na zimy na rôznych kontinentoch, respektíve na planétu ako takú? Nuž pokiaľ ide o planétu, dominuje poloha zemskej osi (Milinkovičove cykly), poloha slnečnej sústavy v obehu okolo jadra galaxie (Mliečnej cesty) a z krátkodobého hľadiska, ktoré nás pre krátkosť ľudského života zaujíma najväčšmi je to postavenie jednotlivých planét v rámci Slnečnej sústavy, hlavne Marsu, Jupitera, Saturnu a Uránu. Akékoľvek výraznejšie mrazy a snehové zrážky v nadchádzajúcej zime z tohto „planetárneho“ hľadiska sú pravdepodobné až v druhej polovici zimy, a budú výlučne v réžii Jupitera. Mars ani Saturn počas tejto zimy nebudú v polohe, aby nám nejako „zahrali do kariet“. Takže nádej na slušnú mrazivú zimu je hlavne v období 15. Január – 29. Február, ak to pochopiteľne svojou extrémnou silou a zápornou hodnotou vhodne podporí NAO. Brutálne mrazivé a sneživé zimy len „vďaka“ priaznivému postaveniu planét sú u nás vlastne vzácnosťou. Naposledy tak bolo v r. 1929 a nasleduje február-marec 2029, čo je paradoxne zo storočným odstupom. Na záver môžem konštatovať, že z dominantných štyroch faktorov – El Niňo, NAO, Slnečné škvrny a postavenie planét by momentálne prvé 3 menované boli priaznivo naladené pre tvrdú zimu u nás, len keby pravda vydržali aj o 4-5 mesiacov na svojich súčasných hodnotách. Nuž, milovníci zimy a nepriatelia leta, nádej nám žije a tak zime držme palce!

Zdravím všechny a děkuji za hodnotné komentáře a příspěvky. Rozhodně toto téma budeme dál rozvíjet.

Přidám ještě 2 další informace.
1) Budeme si muset počkat do alespoň poloviny října a podívat se na vznikající sněhovou pokrývku + teploty na sibiři. To nám opět a v porovnání z minulými lety přidá další indicie pro středoevropskou zimu.
2) díval jsem se dneska na archiv NOAA a především porovnával zářijové anomálie teplot oceánů.
Vyšlo mi z toho, že žádný z těch měsíců není mnoho podobný, kromě září 1997. Tam se shoduje poměrně dost faktorů.

Posuďte sami: (beru shodné zářijové snímky)
1997 :

1997

2015:

Shoduje se :
El Nino efekt
chladnější východní atlantik
teplé more kolem artidy , 97 tedy ovšem výrazně vice
teplý západní a SZ pacific kolem břehů kalifornie až k Aljašce

Neshoduje se:
chladnější východní středomoří v roce 1997 než nyní
Nyní je celkově chladnější antarktida s větším zaledněním more než v roce 1997
Atlantik u východních břehů USA teplejší nyní
Chladnější Hudsonův záliv než v roce 1997

Zima 1997/98 se kromě Nagana vyznačovala dost teplým průběhem a skoro bez sněhu I na horách. Jak byla olympiáda byli jsme na školním lyžáku a pamatuju si přesně že u Klínovce se tenkrát lyžovalo jen misty, sníh prostě nebyl, jen ve strouze

Zatím mám víc argumentů tedy pro predikci :
teplá a sušší Zima skoro bez sněhu ve střední evropě
Tuhá Zima s množstvím sněhu na východě USA, naopak velmi teplo na západě včetně Aljašky.

Vzhedem k tomu, že jsem osobně přesvědčený, že na naše počasí a zvláště pak zimu má velký vliv sluneční aktivita , může se celá paralela s rokem 1997 ukázat jako kompletně lichá....

Ahojky,

Zima 97/98 byla takřka na celé severní polokouli teplejší - Teplo převládalo na většině území USA, totéž platilo o značné části Kanady.
Stran Srážek - vlhko bylo v Kalifornii a taky na jihovýchodě, tedy Florida a okolí Gulfu, následně severnější státy, jako Pensylvánie. Zbytek území byl podnormální/normální s rovněž podnormální sněhovou pokrývkou.
Přestože na východě USA výlevy studeného vzduchu se moc nekonaly, tak či tak v Evropě bylo (rekordně) teplo.

http://www1.ncdc.noaa.gov/pub/data/tech ... tr9802.pdf
https://www.google.cz/url?http://i46.ti ... 8veofk.jpg

Nevím, jak na tom byla východní Sibiř a Japonsko - tam by theoreticky podnormální zima být mohla - tedy v sezóně 97/98

Jinými slovy nečekám studenou zimu stran Ameriky, ale jak vidno, toto není vůbec zárukou zimy chladné u nás.

Vidíš, to jsem si Adi nezjišťoval jaká byla Zima 97/98 v USA potom.
Predikce že se bude opakovat podobný loňský scénář vychází vlastně jen z posledních nejčerstvějších předpovědí - odhadů co se dají pro USA najít.
Oni tvrdí, že sice EL Niňo by mělo způsobit teplejší zimu a to hlavně I na východě a v Kanadě, ale zároveň se domnívají, že toto bude platit jenom o začátku zimy, únor už by měl naopak být velmi chladný.

To se týká nás, tak je těžké fakt zatím něco z toho guláše uvařit. Koukal jsem na srážky v 10/11/12 - 1997 a pak zimní měsíce 98 a bohužel kromě podzima - v průměru a nadprůměru v prosinci, následoval velmi suchý leden a únor.
Ty roky 97 a 98 v průměru dopadli normálně, ale jen díky letním srážkám, 97 byli na moravě I povodně, takže řekl bych až extrémním letním srážkám.

tentokrát fakt nechci ten teplotní a srážkový scénář 97/98 přivolávat, protože nyní vycházíme z enormě suchého léta a zatím velmi suchého září.

Naštěstí ty modely teplot mořské vody nejsou vyloženě identické, EL Niňo může mít I odlišný průběh nakonec a teplé vody se budou posouvat dál do středu pacifiku atd.

Hodně mě zaujalo co píše VIKI s tím západním prouděním a proč nedoputuje až do střední evropy. To je totiž jev který naše počasí už dlouho ovlivňuje, z atlantických systemů dostáváme pouze rozpadávající zbytky a většinou se po pár týdnech obnovuje příliv teplého vzduchu od jihu.
To ovšem taky není dobře, protože to podpoří déletrvající nízké oblačnosti v těch synoptických situacích , ve kterých jsme v létě měli ty vedra. Srážky zase žádné.

A to vlastně ještě zatím neumíme moc zakomponovat jak se bude vyvíjet severoatlantská oscialce NAO a jak se budou vyvíjet nízká tlaková pole a středy severního polárního vortexu. To je pokud se nemýlým enormě důležitý factor pro zimu v Kanadě a východě USA, protože na rozdíl od nás dostanou arktický vzduch přímo a bez varování. Evropě pomáhá nerušeným vpádům arktického vzduchu Golfský proud.
S ním kdyby se něco stalo tak tu končíme včetně zimofilů. , já jsem zimofil totiž reálně na 14ti dení období když to vyjde a je bílo... víc ke štěstí nepotřebuju

To ano,skoro všechny karty co má klima v rukou jsou pro debakl typu 97/98
Co si vzpomínám tak kdybych měl najít alespoň,jednu jedinou společnou vlastnost všech brutálních zim za uplynulých tisic let,včetně pozorování z Klementina.Tak je skutečně jen jedna :
Že ji nikdo zrovna NEČKÁ,přichází po serii teplých zim a v tom je ta jeji krutost.
Lidstvo už vždy přestává dělat zásoby a palivo,namnoží se teplomilná květena a ani zvěř a ptactvo,už nejsou tak ostražití jako dřív.A právě tady udeří o to má horší následky.
Okamžitý prudký pokles počtu slunečních skvrn = propad TSI = kosmické záření,vede k narušeni Geomagnetického pole země.Spouští zápornou fázi AO.Je to prodleva jen 10 - 14 dnů,a pokud se to setká zrovna s zápornou NAO.Tak se nám Arktický vzduc vyleje na ten náš "poloostrov".Zamíchá nám s našima jasnýma kartama,že se nebudem stačit divit.Jó to ani ptáci nestačej odletět.
Příklad,horké léto a teplý podzim 1928.
A protože kromě všech karet se už i v médiích očekává teplá nezima,já bych zrovna....ale uvidíme jak to všechno dopadne.

Prognózovat nyní zimu je samozřejmě nemožné a je to úplně stejné jako s létem - i kdyby se trávily dny a dny studováním historie i aktuálních veličin, jen těžko by někdo tipoval, že nás bude po většinu léta sužovat jedna tropická až supertropická vlna za druhou že? Ano, vzhledem k umístění a tvaru Evropy a převládajícímu proudění na severní polokouli je bohužel pravděpodobnější, že k nám bude proudit teplejší vzduch.

Sledovat stav v USA nebo na Slunci nemá vliv - pokud se zasekne severovýchod a budou časté níže z jihu, bude zima pěkná kruťárna a Slunce ani nic podobného na to vliv mít nebude...

U toho El Niňa bych se zastavil, je to moje oblíbené téma Na základě údajů z minulého století se dá všeobecně říct asi to, že výrazné El Niňo, ale ani výrazná La Niňa nejsou pro dobrou zimu v Evropě moc vítané. Většina dobrých zim byla za přibližně neutrálních podmínek nebo jenom slabším El Niňu/La Nině.

Nyní se tedy očekává El Nino výrazné, na úrovni těch nejsilnějších ve 20. století. Když se tedy podívám na to, jak vypadaly zimy 1972/73, 1982/83 a 1997/98, kdy byly nejvýraznější El Niňa ve 20. století s hodnotou ONI nad 2, tak to byly všechny zimy mírně až výrazně nadnormálně teplé, markantní bylo hlavně neustále se obnovující západní až jihozápadní proudění s občasnými inverzními situacemi s prouděním vzduchu rovněž většinou od západu až jihu. Ve všech zimách byly i chladnější období, ale neměly většinou delší trvání.

Potřebovali bychom, aby zůstalo El Niňo na takové úrovni jako je teď a dál už nezesilovalo, ale to se nejspíš nestane, obvykle nastává maximum až na přelomu roků. Při mírném El Niňu (řekněme při hodnotě pod 1,5) se už občas pěkná zima vyskytne - hezký příklad jsou třeba zimy 1986/87 nebo naposledy 2009/10. A už jenom pro zajímavost, ve 20. století se jenom jednou vyskytly tři zimy za sebou s El Niňo podmínkami - byly to tři válečné zimy 1939/40, 1940/41 a 1941/42- všechny tři byly v Evropě studené a sněhem bohaté.

Zdravím, zní to to trochu cimrmanovsky co říká VIKI , v duchu "víme všecho = nevíme vlastně vůbec nic" .Těžko se tomu dá oponovat, ale můžeme o tom aspoň nerušeně diskutovat....

Když se člověk koukne na Klementinské rekordy, dá se z toho docela právě ten jev vyčíst.
Rekordní Zima přijde dost náhle, po sérii teplých období a jasný vzorec v tom taky není, takže se neví kdy.
Co v těch datech vidím taky je:( myslím rekordy Min/Max pro jednotlivé dny kalendáře)
A) pokud se nějaký rekord v danném roce objeví = objeví se jich v tom roce víc.
B) rekordy se objeví I v roce následujícím , často jde o zimní období ( tzn podzimní rekordy = objeví se v další v lednu/únoru/březnu - jde o jedno období - podzim/zima)
C) rekordy v jednom roce bývají jak min tak max, takový rok je zkrátka plný výkyvů
D) zajímavé že to platí I o extrémně chladných obdobích:
Např : sopka Krakatoe vybuchla srpen 1883 a předpokládá se že teplota na zemi poklesla v následujících 10 letech o vice než 1°C vlivem spadu sopečného prachu atd. Je to vidět I na Klementinských rekordech. Zajímavé ovšem je, že v těch letech objevíme minimální rekordy ne v zimně, ale v létě a současně najdeme I rekordy maximální v převážně jarních měsících. Zima jako taková tam nefiguruje.
Roky 1928/29 jsou taky nesmírně zajímavé : Listopad 28 měl 1x nejteplejší den v listopadu a poté následovala krutá Zima, spousty rekordů pro únor-duben
1947 např. zaznamenal mnoho teplých rekordů v září a hned na to nejstudenější den 4.října, pak další min. rekord v únoru atd.
E) z těch dat mám dojem, že je období od cca 1980 silně zkreslené "tepelným ostrovem" města. V posledních 20letech ještě vystupňované daleko intenzivnější dopravou v centru. Od roku 1998 nezaznamenalo Klementinum totiž žádný další min. rekord. Všechny jen max. To nebude globálním oteplováním.....

Chápu pohled někoho kdo řekne: Protože nejde říct : 32°C 1.září 2015 znamená podprůměrný leden se zápornými rekordy, nedává celé zkoumání minulého počasí smysl...

Na druhou stranu, pokud umíme správně využít data a nashromáždit větší refenční vzorek a máme kapacitu ho zpracovat, máme šanci se ve vědění posunout. A specielně pokud ty výsledky nakonec někdo neupraví k sledování svého cíle...

Sorry, trochu jsem odbočil od tématu.

Loni jsem v zásadě věřil že Zima 2014/2015 bude povedená a zimní. Předpovědi takové byly, navíc už se začalo mluvit o novém solárním minimu (2015-2035 cca) a mě to téma začlo zajímat, tak jsem to sledoval.
Výsledek a pak průběh letošního počasí mě dost překvapil a dneska opravdu nevím co v té následující zimě čekat. O to víc mě to bude bavit sledovat včetně světového počasí.
Jak píše VIKI může nyní přijít ta Zima co nás fakt zaskočí, ale taky na ní můžeme dalších 5 let čekat v srážkovém deficitu a trhat max. rekordy během letních období. Zatímco na východě USA a v Kanadě budou mít každý rok "ladovskou" zimu a budou toho mít nakonec plné brýle, protože je bude zužovat víc a víc blizzardů.
Nakonec ovšem: a to pokud nejsou teorie o následujím solárním minimu mylné, se golfský proud oslabí a ta první zima co přijde po tom období "pseudo optima" bude pro evropany extrémně krutá rána.
Radši si to vlastně nepřejme, protože tohle nám uškodí vlastně daleko víc než to před čím varují zastánci GO se svými tajícími ledovci...

krab:

Tepelný ostrov má určitě vliv - docela zajímavá prezentace na toto téma je třeba zde: http://www.cmes.cz/sites/default/files/ ... ostrov.pdf

Nejblíže od roku 1998 bylo překonání asi 4. května 2011, tehdy chybělo několik desetin.

K té sluneční (ne)aktivitě - já se přiznám, že jsem k tomu trochu skeptický. Osobně považuju za důležitější to, že trvale "pumpujeme" do atmosféry určité plyny, které se prokazatelně nějak chovají.

jak tady porovnáváte ty zimy, tak pro mě osobně ta mírná zima 1997-1998 byla v porovnání s těmi dvěmi posledními vlastně docela povedená, v druhé polovině ledna a začátkem února po dobu téměř 3 týdnů cca 15-20 cm sněhu a některé dny i krásně slunečno, mrazivo ( 1. února -22°C ).

Ahojky,

Ano, když je výrazné el-ninio, nelze čekat žádnou povedenou zimu. ENSO by opravdu mělo být lehce nad průměrem, nebo naopak slabě pod ním. Extrémy nejsou žádány.
Třeba mírné El-Ninio zabraňuje onomu kolotoči níží nad Labradorem, tedy tomu počasí, které zde bylo vloni a předloni. Paradoxně pomáhá vzniku záporné NAO, což je žádané během zimy
Silné generuje výrazné níže, které jdou více jižněji, myslím rodí se jižněji, snad někde nad Floridou a pak během dvou dní přeletí od JZ Atlantik a ovlivňují počasí u nás - no tím nejhorším způsobem, tedy větrno, teplo, prostě škaredě.
Nicméně jistá šance tu je, neboť u tohoto dochází zároveň k zvýraznění azorské výše, to je té, která nám během léta tak zoufale chyběla a vzniká tak menší šance uvrtání se níže někde nad Biskajským zálivem a VB.
Je tedy šance na častější průniky chladnějšího vzduchu od SZ.
Takže i během zimy 06-07, nebo zde skloňované 1997-98 bylo zde relativně dlouhé dvou až třítýdenní období s zimou relativně normální a se sněhem. Relativně, páč jinak bylo v podstatě furt teplo.
Vyjímkou byla snad zima předloňská, ale i ta měla jedno období výrazně podprůměrné, ovšem synoptika zde byla naprosto jiná.

Jinými slovy nečekám žádný zázrak. Jak jsem zde již psal, zhruba v polovině dekád vždy přišly v posledních desetiletích povedené zimy (aspoň dvě, plus nějaké v normálu). Nemám tedy důvod očekávat, že už bude jen a jen teplo. Je to naprostá hloupost.
Mám ještě jeden poznatek - který zde již zazněl - po extrémním létě bývá málokdy dobrá zima. Léto může být teplejší, podobně jako v roce 1995, ale nikoliv ve smyslu letošních extrémů. Koneckonců i léto 2005 bylo rovněž dost teplé. Takže osobně sázím nikoliv na letošní zimu, ale ty další. Ostatně už z tohoto důvodu, že El-Ninio už bude za svým zenitem. Ovšem pokud by vyšla ta letošní - navzdory všem očekáváním, vůbec bych se nezlobil
Koneckonců hned další zima, za naší "skloňovanou" zima 1998 - 1999 byla poměrně dlouhá a vlhká, trvala defacto už od listopadu a vyskytly se v ní měsíce podnormální.
Tož tak.

Přeji pěkný den

Já bych se na předpověď zimy podíval z jiného úhlu pohledu. Již řadu měsíců máme zaseklou situaci obnovujících se TN nad západem Evropy, které dlouhou dobu pumpují teplý vzduch do Střední Evropy. V zimě by tyto situace patrně znamenaly hnusnou inverzi. Ale v letních měsících se čas od času prosadila i mohutná TV nad Skandinávií. V červenci a srpnu přinášela teplý a suchý kontinentální vzduch. Poslední jsme měli v září a ten vzduch již zdaleka tak teplý nebyl. Další se možná vytvoří koncem tohoto týdne, uvidíme. Bylo by ještě chladněji. A co teprve v zimě. Pokud tedy se synoptická situace do zimy nezmění, lze čekat časté inverze - pod vlivem TN na západě, občas vystřídané přílivem studeného vzhduchu od SV - kolem TV nad Skandinávií. Patrně málo srážek.

Zdravím opět všechny!
Západní Čechy : dík za odkaz na prezentaci tepelného ostrova města, zdá se mi ten výsledek poměrně dost jasný.
Co se týká vlivu "plynů" - a asi myslíš teorii GO na základě CO2 koncentrací, tak tady já jsem právě naopak skeptický.
Spoustu toho co se publikovalo a komunikovalo v minulých 20ti letech přes media apod je hodně zkresleno. Nejsem šílenec co podporuje kde jakou spikleneckou teorii, ale na "GO" si kdysi Al Gore a spousty dalších pěkně namazalo kapsu. Daně navázané na emise CO2, povolenky pro průmysl, energetické štítky a emisní limity pro stroje které jsou tím pádem vyvíjeny tak aby vypouštěli co nejmíň CO2 a často na úkor optimální efektivity atd... zkrátka je to politicky využito a ekonomika se tomu přizpůsobuje... Jednoznačně se někomu GO hodilo do krámu a nyní je I zajímavé vidět že už se nemluví o GO , ale o Globální změně klimatu. A to proto, protože se teorie GO v souvislosti se zvyšováním CO2 koncetrací dosud neprokázala.
Na druhou stranu : Člověk má na planet Zemi obrovský destruktivní vliv : těžba těžkých kovů, Freony v 70tých letech, oxidy síry a dusíku, odlesnění krajiny, špatně provedená regulace vodních toků, atd.....

Pravidelné solární cykly jsou prokázaný fyzikální jev a to že slunce je největší energetický zdroj pro Zemi je asi jasné taky. Proto dávám šanci těm, kteří se snaží vědecky předpovídat na základě minulých dat z minulých solárních cyklů jak bude vypadat ten příští. A z toho co jsem si v poslední době přečetl, tak vidím že to docela vychází a dá se díky tomu rámcově odhadnout jak může vypadat příští roční období.

Nyní končí solární cyklus 24, a debaty jsou o tom zda cyklus 25 nebude natolik slabý ve svém maximu a přejdeme do faze tzv. minima jako se objevue circa každých 200 let. ( podle objevitelů : Daltonovo, Maunderovo atd...)
Viděl jsem zajímavý názor jednoho angličana (nevím jestli amatér jako my či opravdu vědec) , který dává cyklus 24 do souvislosti s cyklem 12 , je tam mnoho shodného co se týče výskytu slunečních skvrn. To byl cyklus probíhající od 1881-1891 myslím. A toto období , hlavně v jeho středu a konci bylo v Británii chladné a I u nás najdeme hodně rekordů z tohoto období taky. A taky v tom období vybuchla známá Krakatoa (1883). Někdo dává dokonce - četl jsem, do spojitosti s nižší TSI , nižší sluneční aktivitou , zvýšenou tektonickou činnost na Zemi. ( neumím to ale vysvětlit - musel bych se na to znovu podívat).

Samozřejmě, faktorů je hodně a hodně jsme toho jmenovali, mimochodem rok 97-98 s výskytem El-Nina byl naopak na vrcholu slunečního cyklu, s velkým množstvím slunečních skvrn. Takže na jednu stranu tu máme podobnou situaci týkající se teplotních anomálií v oceánech, ovšem kompletně jinou situaci týkající se slunce.

Může se nakonec krásně stát co popisuje Wenzel. Prostě a jednoduše ona stabilně zakonzervovaná situace bude pokračovat do zimy. Mimochodem ale - pokud : myslím že kdyby srpnová tlaková níže která přinesla během 2-3dní cca 60mm srážek plošně přišla v únoru, tak máme krásnou sněhovou kalamitu