Předpověď na zimu 20/21

Ahoj,

Poslední zimy stály až na malé vyjímky za starou belu. Pomyslnou korunu tomu nasadila zima loňská, zima, kde se místy defacto nevyskytly ledové dny a sníh byl málem sprosté slovo.

Jaká bude ta letošní:

CFS dává klasický scénář teplého zonálu s obdobným vývojem, jako vloni:

Kde teplá bude opět Evropa a studená Kanada i USA. (je to vidět na globálních mapách) Taková malá ochutnávka je i nyní, kde v Americe zažívají rychlý a výrazný arktický vpád a zde je ve výhledu teplo až horko.
Na severovýchodě Evropy je zalednění nulové a převládá zatím teplá advekce

Na straně druhé čeká nás La_Ninia, je silná hurikánová sezóna v Atlantiku. Léto nebylo až tak echt horké, jako v posledních rocích, bylo o level vlhčí a mírně chladnější (přesto nadprůměrné)



Slunko je slabé už nějaký ten pátek, je tedy šance, že minimálně část zimy bude vydařena. Zonál by nemusel být až tak silný, jako vloni.

Jak to vidíte vy?

Za mě je ještě brzo na nějaké odhady. Moře v okolí Evropy jsou prohřátá, euroasijský kontinent taky, ale to se může během podzimu rychle změnit. Léto nebylo tak extrémně teplé jako v předchozích letech, nicméně teplé bylo a jeho vrchol byl opět poměrně pozdě, skoro v polovině srpna. Také jsme po nějaké době zažili v letním období déletrvající proudění ze Z kvadrantu, které v předchozích létech skoro chybělo. Co se týče náznaků v přírodě, je zde mimořádně hodně jeřabin, žádné borůvky, maliny atd. hodně šišek, žádné bukvice a rekordní kvanta pravých hřibů, tažní ptáci ještě moc neodlétají a třeba jiřiček je zde v tuto dobu neobvykle mnoho. Naše venkovní kočky jsou zatím vychrtlé a moc nežerou...

Dle mého prvotního odhadu by skutečně nadcházející zima mohla být normálnější a tedy z hlediska posledních let jedna z těch chladnějších a na sníh bohatších. Zejména v první pol. zimy by pak mohly častěji vznikat středomořské TN a zonální proudění zůstat zeslabené, což by mohlo vyústit v celkově zimnější prosinec s oteplováním během ledna, následné stratosferické oteplení by pak mohlo vyústit v chladnou epizodu ke konci zimy. Z posledních zim by období prosinec - únor dle mého tipu mohlo být trochu podobné zimě 2017/2018 resp. něčemu mezi touto a zimou 2012/2013.

Mně by v zásadě nevadila zima teplá. Za podmínky, že nastane aspoň nějaká zajímavá zimní situace. Ne jako vloni, kdy sice statisticky zima nebyla až tak extrémně teplá, ale stabilně se počasí drželo pár stupňů nad nulou, to znamená, že se nedalo věnovat zimním aktivitám a zároveň ani podzimním/jarním, zkrátka na to byla moc zima. Navíc se ta pazima nesmyslně protahovala do jara. To, že v podstatě skoro vůbec nezamrzlo a že u nás bylo sněhové maximum v řádu milimetrů, je už jen taková třešnička na dortu, která se, doufám, jen tak nezopakuje.
Osobně bych obětoval první polovinu zimy ve prospěch tepla (Vánoce jsou stejně statisticky bílé docela vzácně a navíc by bílé Vánoce mohly začít někoho urážet ), aby třeba na začátku února přišla nějaká zimní epizodka se sněhem a mrazem. Březen by pak mohl být vlhčí, klidně v dešti, aby se připravila zem na nadcházející vegetační sezonu.

Tak jsem to naplánoval a děj se vůle Boží.

Ahoj,

... nevadila zima teplá. Ono v posledních rocích jsou dva druhy zimy. Velmi teplá, nebo "jen" teplá, vyjímečně se blíží k normálu.
Mně tedy vadí dost, páč zimních situací je jak šafránu a sníh s pořádnými srážkami abys pohledal.

Polar vortex už je opět zde a kladná QBO k tomu, viz níže:
(což by hrálo do karet spíše teplejší zimě - nepřekvapivě a zase.)

Modely se momentálně přiklánějí k celkem silné La Nina a silné ENSO ať už do plusu nebo mínusu většinou nebývá moc dobrým znamením pro zimu v Evropě. Situace v Arktidě je momentálně taky naprosto bídná. Co je lepší je teplotní profil Atlantiku, který by teoreticky mohl přetlačit ostatní signály, ale je otázkou, jestli to do prosince takhle vydrží.

A co je dobré na teplotě v Atlantiku? I kdyby byl tento studený, tak zima od něj stejně nikdy nepřijde. Naopak mi přijdou velice špatné teplotní poměry ve vodách severních moří a právě ty budou překážkou chladnému proudění od severu, alespoň v první části zimy, dokud se Arktida neprochladí a opět nezamrzne. Pokud tedy bude nějaká rozumná cirkulace v Rusku a nebude hnán do Arktidy teplý vzduch od jihu, jako je tomu v poslední době.

Já myslel, že to funguje právě obráceně. Že teplé vody mají spíše tendenci tvořit tlakové níže, zejména pokud se do nich vyleje studený vzduch. A že samotný zonál podporuje větší teplotní gradient mezi severem a jihem.
Ale nehádám se, fakt nevím.

Ahoj,

Ono je to krapet složitější.
Takhle, v posledních rocích byla často k vidění oblast chladné vody kousek pod Grónskem, západně od Britských ostrovů. Naopak u pobřeží Evropy byla již voda teplejší.
Představme si onen chladnější prod/oblast jako týlovou část níže a naopak onu teplou - její část přední, resp. zadní stranu TV. Přesně takto to funguje. Níže je krmena teplou vodou ve své přední části, na její zadní straně proudí chladný vzduch a rozšířuje se TV. Vzniká tak teplotní gradient, který žene onu níží kupředu. Tento modus operandi pak podporuje existenci tuze neoblíbené níže u Velké Británie, resp. u Biskaje, kde pak po její přední straně proudí nad kontinent vzduch teplý.
V velkoprostorovém měřítku toto můžeme vidět u Labradoru - studený mořský proud téměř k Floridě a níže rodící se přesně v těchto místech, protože níže vedle standartního postupu ze západu na východ zde čerpají energii z Golfského proudu. Onou studenou skvrnou pod Grónskem je tento mechanismus narušen, častěji západně od ní vznikají TV a tak níže jsou nuceny jí "podjet" a pak zaparkují nad Ostrovy kde podporují teplou advekci nad kontinent. Více to meandruje, nehledě na to, že přes léto je zonál slabší. Zde je ještě jeden faktor, tedy teplý, saharský jazyk, který je vyjádřen především, výši ve vyšších vrstvách atmosféry, nejčastěji v 500 Hpa hladině. A ten nepustí dále onu stacionární níži k východu, naopak je to samonasírací mechanismus, kde níže tlačí teplý luft a podporuje tak existenci výše dále na východ...
Letos v létě si to dalo na čas pausu a tak léto bylo o poznání přivětivější.

Ovšem bavíme se o zimě - vyjeďme si rozložení teplot Atlantiku v roce 2005 - tedy před zimou, která byla v moderní době jedna z nejlepších. Uvidíme, že tehdy byl teplejší, než je obvykle.

Jestli to, co píšu funguje obecně, či stoprocentně netuším, ale korelace, zejména v létě tam jsou.

Přeji pěkný den

Ahoj,

Myslím, že tato zima může být o něco chladnější než ty předešlé. Do karet by mohla hrát silná hurikánová sezona, kde je šance, že překoná rekordní rok 2005 co se počtu tropických bouří týče. Právě teplé vody atlantiku a také absence suchého vzduchu z Afriky podporuje vznik tropických cyklon. Co se týká podzimu 2005, teď přesně nevím jak teplé bylo září, ale říjen byl poměrně teplý a pak koncem první listopadové zimy přišla změna synoptiky, která trvala až do března 2006.

Loni vam to tu v lednu nevyslo, ale letos to vyjde - pokud se stane, ze tu pres zimu nebudu, tak ji mate jak od Lady, pral bych vam ji. Nemel bych tu byt vubec, tak to by snad aspon mesic klapnout mohl

Jinak, nemate nekdo prehled o teplote vody ve Stredomori letos? Mohlo by to hrat roli v potencialu vytvareni TN, ktere jsou pro nas i pres mozne kalamity podle me v zime pozehnanim. Urcite tam hraje roli milion faktoru, ale teplejsi voda by mohla byt jednim z nich(?).

Ahoj,

Minimum zalednění v arktidě již bylo letos dosaženo a ledu zase začíná pomalu přibývat, no rok 2012 zatím zůstává rekordní. Jinak nemyslím si, že nízké zalednění v arktidě má nějakou větší souvislost s nadcházející zimou v Evropě. Zima 2012/2013 zde byla celkem povedená. Spíše v náš prospěch může hrát La-niňa, teplý atlantik a extrémně silná hurikánová sezona 2020 a v neposlední řadě predikce rozpadu vortexu.

Jinak myslím, že září a z části i říjen nemá žádnou souvislost s nadcházející zimou, spíše listopad by měl být chladnější a vlhčí.

hanz:
A není v případě zimy 2012/2013 a minima ledu v létě 2012 právě zima jako důsledek minima v tom smyslu, že celé období by mělo být chladnější právě o tu masu roztátého ledu?
Docela logicky totiž právě v letošní zimě došlo k značnému nárůstu zalednění v maximu v kontextu posledních let. Bohužel za ještě značnější fakt, že celá severní polokoule měla zimu velmi mírnou. Naopak chladné jaro udělalo na zalednění docela slušný zub.
Spíše by mě zajímalo, jaké další vlivy ovlivňují schopnost Arktidy zalednit se. Samozřejmě, zonální proudění zalednění Arktidy podporuje, protože jí v podstatě izoluje. Zajímalo by mě spíše, jaká situace je v Arktidě žádoucí pro to, aby její ochlazující výkon (radiační) byl co největší. Tlaková výše nad severním pólem? Jaké je vůbec v těchto místech počasí během polární noci?

Ahoj,

Osobně si myslím k tomuto, Hanz určitě doplní, že je velmi důležitá cirkulace v létě. Tedy z hlediska koncice ledu je žádoucí spíše zonál během teplejší poloviny roku, v zimě to není myslím až tak rozhodující, stejně většinově v oněch zeměpisných šířkách mrzne a dost. V létě tedy led nestačí nak moc roztát, protože teplejší luft od jihu tolik nezatéká na sever a tak během zimy lépe narůstá, resp. jeho startovací pozice je lepší. Rovněž tato sitace svědčí víceletému ledu a celkově jeho větší síle.
Ještě do toho vstupuje teplota vody, která nemusí být přímo spjata s aktuální povětrností. (Vulkanická činnost pod vodou apod)
A.