Vratislav: Přesně tak, úhyn jehličnatých porostů v loňském roce byla pouze přirozená reakce na nevhodné typy porostů a jejich monokulturní skladbu. Například v polohách kolem 1000m n.m. jsem se nevšiml jediného suchého smrku. Stejně tak ony vyschlé potůčky nejsou přímým důsledkem klimatických podmínek, ale důsledkem způsobu hospodaření v povodích. Nejvíce vody zadrží listnatý nebo smíšený les, kolik takových máme? Navíc 14% zemědělské plochy ČR je uměle odvodňováno, celkově to bude ještě větší číslo. Tohle působení člověka se v delším časovém horizontu projeví, klimatická změna neklimatická změna.

Vratislav, Vocko. No myslim, ze ani lesnici nebudu mat iny nazor. Je to tak ako to pises. Navyse CR je podla mna v omnoho horsej situacii, ako Slovensko, co sa tyka dalsieho vyvoja v lesoch. Cr ma napr. az na 90% pozmene lesy, z velkej casti prevazuju ihlicnate lesy, pricom smrek ma celkove zastupenie tusim az 80%. Slovensko ma naproti tomu vyvazenejsiu strukturu, prevazuju listnate lesy nad ihlicnatymi v pomere 60:40, smrek ma zastujenie necelych 24%, a dalej sa jeho podiel znizuje. Ono celkovo tento problem s pestovanim smreka na nepovodnych stanovistiach ma korene este v casoch R-U monarchie, pricom toto sa presadzovalo hlavne v Rakusku, a kedze CR bola v tych casoch viac pod jeho vplyvom, tak sa to odrazilo aj v lesnictve, oproti Slovensku, ktore zas bolo pod vplyvom vtedajsieho Uhorska. Preto tak diametralne odlisna situacia na relativne malom uzemi ako je CR a SR. Je to uz sice dost OT, ale ked uz sa to tu rozobera.

Vocko M. + Vratislav

nevím, jestli máte pravdu stran stromových porostů a nadm. výšky a vhodnosti sázení tohoto do menších n.m..

U nás loni v létě - koncem léta už bylo vidět, které smrky jdou do háje. Začaly schnout od špiček.Potom začaly borovice, které byly v blízkosti. Ovšem úplně největší průšvih je, že remízek dubák nad naším barákem, který byl vysázen pouze duby někdy na přelomu století je z jedné třetiny též úplně uschlý a to se jedná o staleté duby! V srpnu loni na nich uschly listy a nespadaly. Byla jsem hodně zvědavá, jestli na jaře obrazí. Výsledek je 1/3 dubů v háji. Říká se, že dub vydrží všechno. Tak nevydrží. Na rodinných fotkách máme dubák hodněkrát vidět - přežil bez úhony všechny suché roky až do toho loňského, ten nedal.
Co se týče těch smrků, myslela jsem, že uschly, protože smrk obecně velmi mělce koření, narozdíl od borovice, která má jeden dlouhý kůlový kořen.Náš hajný ale říká, že je to od brouka, který se pomnožil díky suchu. Dokonce už existují brouci, kteří napadají úplně malé smrky, dvouleté, tříleté,což také nikdy nebylo. A co se týče nadm. výšky - říkáte, že na 1000 m jste suché smrky neviděli? A co kůrovcová kalamita na Šumavě? Březník a Poledník a jezero Laka - to jsou lokality, které jsou cca 1000m n.m. a jsou doslova holé, sežrané komplet. A to začalo po roce 2003.

Můj závěr je, že to bude víc faktorů dohromady, kvůli kterým stromy nejsou extra zdravé a pak přijde sucho a všechno se ukáže. Proto loni uhynuly i borovice i smrky -mladé staré - a dokonce i duby.

Dneska krásně už od 9 hod prší, takový mírný chvílemi vydatnější "zahradní deštík" A ještě tak minimálně 2 hod pršet bude.

No že by zítra to vypadalo na bouřkové žně ? Nebo co to tam Estofex kouzlí ...
http://estofex.org/

Problém ohledně sucha vidím ještě v dalších věcech - současné zemědělství, snad ještě horší než za komančů. Jen kukuřice - i na horách, řepka, těžká technika, která dělá z hlíny doslova beton. Remízky u nás na Vysočině byly údajně zničeny v 50-letech. Ale některé zůstaly a po hurá eko-náladě v 90-letech jsou ničeny teď. Neviním zemědělce, ale politiky, EU apod., zemědělec se uživit musí. Před pár lety jsem si všiml na Čáslavsku - a teď vidím i na Vysočině - eroze. Kvalitní půda je holt v řiti. Současná poničená půda vláhu neudrží - spadne 20 mm srážek, ale za 2 dny to vypadá že ani nekáplo i když je třeba jen 20°C. Další věc jsou zastavěné plochy, např. sklady na pár let. Na tohle všechno doplácíme - buď sucho, nebo dostatek vláhy, ale ne na poli, ale ve sklepech na vesnici z kukuřičného pole na kopci nad vsí.

Přesně tak pepa.

edwinak: Tak loňský rok byl samozřejmě extrém, který zasáhl i přirozené a zdravé porosty, které byly znevýhodněny například špatnou expozicí, sklonem nebo půdními podmínkami. O tom nikdo nepolemizuje. Pouze říkám, že to není něco, co by nám hrozilo každý rok. Jeden úlet a hotovo. Něco podobného se nemusí opakovat klidně 50 let, jakkoliv se to může opakovat klidně i letos, je to věc pravděpodobnosti.

Na Vysočině mají být jedlovo-bukové lesy, v nichž by se smrky měly vyskytovat pouze ve velmi omezené míře, vyjma nejvyšších partií nebo chladných a podmáčených roklí. To je prostě fakt. Co se týče kůrovcové kalamity, to nemá nic moc společného s klimatem. To je výsledek nevhodného lesního hospodaření případně vůbec představy člověka o tom, jak má příroda vypadat. Kůrovcem umořené stromy jsou zcela běžnou součástí horské přírody. To, že je to v takové míře je opět jenom ukazatelem nevhodného stavu lesa v důsledku lidských zásahů. Nejlepší by bylo to nechat být a on tam sám vyroste les nový a mnohem přirozenější. Ale to není v zájmu dřevařského průmyslu. To už sem ale fakt nepatří.

Dneska trochu zklamání, doufal jsem ve víc než 3,5 mm. Ještě se tedy z Bavorska blíží nějaké bouřky, ale kdoví, co se s tím stane. Naopak Vysočina dnes hezky zalitá, Havlíčkobrodsko a Jihlavsko až 20 mm, pěkný. Je fajn, že v dalších dnech asi nebdue obecně o srážky nouze.

Dychtivě vyčkávám ty srážky, které nám Aladin kreslí na 18:00, zatím chvíli mrholilo a teď zase nic, zatím nenapadl ani 1 mm, tak snad kolem té 18 hodiny něco dorazí a konečně zaprší!!!

Tak pokud mě pamet neklame tak lonský červen žádná horká hitparáda nebyla. Za celý měsíc 2 tropické dny v prvním týdnu letních dnů celkem 11 z toho 7 v první dekádě 2 na začátku druhé a pak 29 a 30. Celkově teplotně průměr no ale možná bylo v Čechách počasí chladnější než na Moravě. Tady ale od 15 do 24.6. 2015 teploty 15-19 v maximech přitom srážkově bída pouze 62% normálu. Jsem si jistý že průměrná teplota letošního června bude minimálně o 1 ale spíše 2 stupně vyšší než v loni.

No vida, ona se nám z toho vytvořila sice slabá, ale přesto pěkná squall line. Doufám, že se to nerozpadne, než to sem dojde

Nevim jak jinde, ale tady z ty "sqall line" spadlo par kapek. Na radaru nad nami svetle zelena a skoro neprselo. Asi to odnesl vitr ve vysce nebo nevim

Tak u nás nakonec 3 mm napadly, o 5 km vzdálené městě napadlo skoro 11 mm, takže ty rozdíly jsou celkem veliké. Ale jsem ráda, že je zrochu zaléto. Dneska to vypadá na slunečný a silně větrný den, tak snad bude příjemně

Tak jsem přečetl pár příspěvků, no nevím Rumburak zase popustil uzdu své fantazii.

Jedno velmi suché léto a už je tu kolovrátek v dalším období. Ano ono se extrémní sucho za XY let vyrovná za 1rok, to není dobrá myšlenka.
Letos na SV vysočině určitě není žádná velká nouze o srážky. Loni do června také nebyla. Počasí je v mezích normálu a kladná odchylka v květnu u nás nebyla výrazná ani ne 0,3C. Takže víceméně normální měsíc.

Co se týče porostů. Letos se objevují důsledky loňské slabé zimy a parného leta. Kůrovec jede ve velkém. LČR například velkou část těžby uzavírají a jedou pouze kůrovce. Stromy odsychají díky kůrovcům a nedostatku vláhy.
Smrk je pěstován na Vysočině zvláště kvůli ekonomickému zájmu. Původní porosty by měly být s větším zastoupení především buku. Jedle je hodně citlivá na vnější vlivy. Také je vidět snaha v posledních letech o pestřejší výsadku. Nicméně smrk stále silně dominantní.

Větší průser je zpracování půd, vlastně na vysočině se pěstují v zásadě tři plodiny řepka, ječmen + meziplodina. (kukuřice,pšenice,žito). Vlastně koloběh místní a.s. je následující.
Řepka - Pšenice(Žito) podle druhu půdy, ječmen - Řepka. Defakto tříleté cykly výjimečně prodloužené Kukučřicí na čtyřleté. Půda je naprosto zdecimovaná.
Teď v rámci greeningu je novinkou hrášek s jetelem, který nechává půdu odpočnout po řepce a náročné obilnině kvůli dusíku.

Nicméně půda absolutně nevsakuje vody, vše se sveze do prdele.

Stav potůčků to by člověk blil, nečistí se, zarůstají, ale stále se bude tvrdit, že voda není, přitom voda z krajiny mizí hlavně v důsledku jejího nezadržování než v důsledku toho, že by nepadala z nebe.