Vskutku zajímavá diskuse. Předem dodám ohledně počasí, že u nás se ani nezazelenala tráva, za květen i červen máme 32 resp. 34 mm a za červenec 21mm, čili za čtvrt roku nemáme třeba ani to, co napršelo v Ostravě za červenec
...
Adi, máš pravdu, že je v celém GD ohromné množství pokrytectví. To ale neznamená, že ta myšlenka nebo i dílčí úkony nejsou patřičné. Samozřejmě vše za předpokladu, že zůstaneme rozumně u jaderek.
Co si já osobně myslím, že má velký, a hlavně poměrně zbytečný vliv k našemu přispívání ke změně klimatu, je kromě palmáče například outsourcing. - Plno firem si nechává vyrábět plno věcí v Číně. Plno věcí, co se tam vyrábí, je úplně k ničemu - viz. cetky z obchodů, jako je Kik, Pepco a další a další... Kolik z těch krámů člověk skutečně potřebuje k životu? Ale i velké firmy s relativně kvalitními výrobky outsourcují výrobu do Číny, vlastně téměř všichni. Jednak tím přispíváme k přinejmenším netransparentní politice Číny, skrzevá posílení tamní ekonomiky. která pomalu roste jako nádor a jednou udeří. Na druhé straně se vyrábí obvykle méně kvalitní věci s nízkou životností (jasně, i Číňani umí kvalitní věci, když jsou na to peníze), které se obvykle i špatně třídí, takže obvykle skončí na smetišti po celém světě. Mimo to je ta lodní doprava kvůli tomuto outsourcingu mimořádně uhlíkově náročná. Jasně, kdybychom s tím udělali krátkej proces a výroba by se přesunula do sousedních států, nebo max. států v rámci kontinentu, naprosto každá věc by významně zdražila, určitě až násobně, protože by se musela patřičně zaplatit lidská práce, která je v Číně stále levná, ale pravděpodobně by ty věci byly kvalitnější a vydržely by třeba násobky let. Což je jedna z opravdu dobrých věcí, která byla za komančů, kdy elektronika vydržela třeba jednu celou lidskou generaci. Navíc by odpadla většina lodní přepravy plus továrny v EU splňují mnohem přísnější, nejen emisní standardy. Outsourcovat by se podle mě tedy časem měly jen nevyhnutelné strategické předměty.
Dále musím souhlasit s daz_4. Neboť dokud bude růst HDP a růst ekonomiky jako takové ten nejdůležitější ukazatel růstu lidstva, nic moc se nezmění. Nepůjde to do nekonečna a v dlouhodobém horizontu je to cesta do pekel a i když jsou dnes někteří aktivisté za "nerůst" považováni naprostý magory - a často jimi nejspíš i jsou - tak si myslím, že by nám jako lidstvu vůbec neuškodilo se zamyslet, jestli je zrovna toto kritérium tím hlavním, kterým bychom se měli měřit. Ale konkrétně u nás, u Čechů, je známá anketa, když se ptali lidí, čeho se nejvíce bojí, tak z toho vychází, že největší obavy panují o "ztrátu životní úrovně". A to už třeba o takovou, že místo 6 párků k večeři budu mít jen 5. A stále jako jedno z největších ohrožení na životě i chudých Čechů jsou nemoci z přežírání a konzumace hovadin.
Bohužel ale v době takového ekonomického růstu, jako má např. Čína, je jasné, že se západní země nemohou ekonomicky zastavit a čekat, než bude Čína dost silná na to, aby celý západní svět sežrala jak malinu. Řešením by bylo asi svržení systému lidmi v Číně, ale to je spíš utopie. Rusko je proti Číně a jejímu budoucímu potenciálu jen komický arogantní skrček, který se bere příliš vážně, stejně jako jejich diktátor. A ještě "hlavní slovo" v budoucnu může říct také Indie, třeba pozitivně překvapí.
Jak tu psal Adi o možnosti toho, že kdysi mohly být teploty vyšší, než teď a že se na Vysočině mohla pěstovat pšenka o 200 m výše (to už snad ani výše nejde, tuším, že tak vysoká ani Vysočina není), tak by mě pak zajímala skladba lesů tehdy. Protože to by tam musel být smrk jen v nejvyšších partiích a pod 700 m by tam de facto nepřežil, což dle dostupných informací moc nevypadá. A kůrovec by v tom roli nehrál, bylo by to čistě z důvodu vysokých teplot a sucha, které by se tím pádem nejspíš vyskytovalo. Ono se i ze stavu vegetace dá soudit, že pokud bylo někdy řádech tisíců nebo desítek tisíců let o tolik tepleji, musely u nás lesy vypadat spíše jako v Srbsku nebo severním Chorvatsku dnes. Ale žádné zdroje o jiném složení lesa nehovoří. Ostatně i podle podloží by mohlo být poznat, jak to asi kdysi mohlo vypadat, kdy zejména jen teplomilné dubohabřiny (zejména potom s Quercus cerris, pubecens, virgiliana a frainetto) jsou u nás schopny snášet neskutečná vedra a sucha, jsou de facto striktně vázané jen na vápencové podloží. Pochopitelně tak nemohly být tyto lesy mimo místa s vápencovým podložím, tedy např. tady u nás, kde by to v těchto letech byly jediné lesy, které by tu prosperovaly, být asi nemohly. Podle mě je nejlepším ukazatelem právě stav biotopů.
Sorry za výlev
. Kéž konečně aspoň jednou zaprší víc, než 5 mm!