, malé plůdky..
. Rybník ve vsi je od května na tom s vodou velmi špatně, nyní obsahuje stejně vody, jako bylo začátkem srpna, kdyby tam byly ryby, škrtaly by hřbety.
Úplně jsem z toho měl včera depku.
Výroba na elektrárně připomínala listopad a dále, kdy je celodenní NO, ušmudlané 4kWh za den, to nestojí ani za řeč.
Příští týden tedy nejspíše začne pozvolna topná sezona. Teplo získané následující čtyřdenní epizodou již domy dlouho neudrží, zvláště, když budou teploty přes den pouze okolo 10st. Pokud vyjde výhled teplot po tom ochlazení alespoň na hodnoty okolo 15st. beru to všemi deseti, alespoň mi u následného obkládání venkovní dlažby nebudou mrznout ještě ruce.
Nemají palmy náhodou být uzpůsobeny na suché počasí? My máme na dvoře v květináčích v zastřešené části dvora, kde neprší, 3 palmy a i v největších vedrech jim stačí cvrknout jednou za týden pár deci vody a nezaregistroval jsem, že by jim chyběla voda. Jsou stále krásně zelené a při tom je máme již 15 let. Já k nim nalít tolik vody jako ty, tak tu plaveme, jak v bazénu.
Ani v Itálii jsem neviděl, když tam každoročně jsem, že by nějak speciálně zalévali palmy. Asi jsi zvláštní druh zemědělce.
Ještě minimálně jedno sekání budu muset absolvovat.
Průměrná říjnová teplota zde je zatím 14,3st. Což je zatím na úrovni zářijového průměru pro naši lokalitu, ale příští týden to počasí sestřelí minimálně k průměru.
CIAO.

s krásným šedivákem po ránu.
Poprvé jsem před včerejškem začal topit, rekordně pozdě.
...a odpověděl bych ti i detailněji, protože krom pěstování palem, za nima i cestuju a píšu články
, tak se pokusím to zkrotit na nejméně nudné minimum a vyberu ty nejdůležitější body, které úzce souvisí s počasím.
. Já to poznám, rostlina má málo listů, moc jich neudrží, jsou menší a přestane se vyvíjet. A tak pokud máte třeba nějaký datlovníky v nádobě, tak po 15 letech v malé nádobě, s málem vody, bez výživy, budou velké kolem 1,5 m. Stejně stará rostlina volně v zemi, s dostatkem vody by měla ale 4 metry na výšku a kmen vysoký 1,5m, obvod kmene u 15 leté palmy většinou přesahuje 2,5 m. U druhů s vějířovitými listy jako je Trachycarpus nebo Chamaerops, které jsou 2 a 3 nejpěstovanějšími palmami v nádobě, jsou protýrané roky v nádobě ještě znatelnější, ale jak říkam, pro lajka kterýho to netankuje, je to pořád palma a nevidí rozdíl. V mých očích je ten rozdíl tak zásadní, že na tom mam postavenou i svojí kariéru palmaře
.
. Nenajdete je dál, než tak, aby si kořeny dosáhly k řece. A tak je to se všema "pouštníma" palmama, bez vody to nejde, ale ty subtropické druhy mají tu kouzelnou moc, že krom desítky metrů dlouhých kořenů, co si umí hledat vodu (v kamení a písku, ne v suchým jílu!) se umí uskromnit, což je případ palem v LA, i tvých palem v nádobě.
a můra se každý rok dostává severněji. Nejohroženější jsou oblasti Ticino, Bolzano, Merano. V těchto oblastech jsou vzácné zahrady nebo botanické zahrady se sbírkama palem, psal jsem si na to téma s botackou zahradou v Meranu, kde se obávají toho, co se stalo letos v Arcu. Je to počátek hodně velké a nehezké palmové katastrofy v těchto oblastech. Proti můře neexistuje žádné zaručené opatření.
Registrovaní uživatelé: Žádní registrovaní uživatelé