Mam za únor zatím 56mm…

ahoj - to jsme na tom stejně, v Děčíně také 56 mm a odhaduji, že v tomto předčasném předjaří pokoříme hravě 70 a možná i 80 mm...

Tak stává se že během února občas maxima překročí +10. Ovšem je nová doba a letos se občas stane že maximum teploty +10 nepřekročí.
Nicméně březen se kvapem blíží synoptika se překopá a zima se vrátí. Na horách to může být ještě velká zimní paráda.
Jinak dle modelů to vypadá že únor by mohl dát srážkově cca 250%.
Vzhledem k tomu že listopad měl 184% a prosinec 255% řekl bych dost dobrý. Trochu to pokazil leden s 110%.

Docela čumím na některé ty únorové úhrny, tady je to v tomhle kontextu docela slabota (28,2 mm). Ale zase se činil leden (64,8 mm), takže sucho nehrozí...

To moc nevím, jestli bude ke konci týdne chladněji. Tady na východě spíše ne. Rekordní únor už je nejspíš jistota, ve výhledu nevidím moc dnů, které by ten vysoký průměr mohly srazit. Noční mrazy nikde, maxima od čtvrtka zase bezpečně nad 10 st. Snad až závěr měsíce by mohl přinést něco blíže k průměru.

No, teplou zimu jsem víceméně čekal, ale že v odbdobí od pol. prosince skoro do konce února bude sotva 10 dní se souvislou sněhovou pokrývkou ve výškách kolem 800 m. n. m. tedy opravdu ne. A ten únor nejen, že se stane nejteplejším únorem v historii měření, ale patrně i nejteplejším zimním měsícem v historii měření. Hravě překoná leden 2007, únory 2020, 1994 a 1990 a zřejmě i prosinec 2015. Nebýt první dekády prosince, šlo by asi o nejhorší zimu co pamatuji (alespoň subjektivně).

U mě na chatě skopro v 800 m. n. m. od 20. 1. žádný ledový den a v únoru zatím 2 mrazové dny a žádný s min. pod. -2 st. a pouhý 1 den se sněhovou pokrývkou asi 2 cm. To je pro danou nadm výšku bilance zimních projevů typická tak pro spíše teplejší květen. Teplotně vidím únor dle lokality a dalšího vývoje počasí cca 5-7 st. nad normálem, na horách možná někde i 8 st. nad normálem. Tj. v nižších polohách bude tento únor zhruba na úrovni trochu chladnějšího dubna a na horách zhruba normálního dubna. Kdyby měl takovouto prům. měsíční teplotu, březen, byl by rozhodně výrazně nadnormálním březnem. Vůbec bych se nedivil, kdyby byly lokality, kde by letošní únor mohl soutěžit i s některými studenými květny.

Uvidíme jak zima dopadne jako celek, ale jen díky lednu možná nebude tou úplně nejteplejší, i když mezi top 3 za posledních min. 50 let by se vejít nakonec mohla. Zimu 1989/1990, 1997/1998 a 2007/2008 asi překoná, stejně tak zimy 1974/1975, 2013/2014, 2015/2016, 2022/2023. Uvidíme, jak na tom bude v porovnání se zimami 2019/2020 a 2006/2007.

No jestli nás v budoucnu čekají takovéto zimní měsíce častěji, tak tedy potěš koště. Pak se zima z mého nejoblíbenějšího rychle staně mým nejhorším ročním obdobím, jelikož půjde opravdu o půl roku trvající pozdní podzim, kdy nebude sníh prakticky ani na horách, občas se vytvoří nakrátko pokrývka už kolem 1000 m. n. m., sněžení pod 800 m. n. m. a mrazové dny mimo hory budou nazývány i v lednu a únoru arktickým vpádem a i na těch vrcholech Krkonoš, Jeseníků a Šumavy, kde sníh po většinu zimy snad ležet bude, budou převládat teplé a deštivé dny nad těmi se zimní idylkou.

Zdravím,
planeta (a zejména Evropa) se otepluje hlavně díky těmto faktorům:

1) obrovské množství metanu z těžby ropy a plynu a z přepravy LNG + sopečné činnosti. Od CO2 by ale měl setrvat v atmosféře jen menší desítky let
2) ekologizace zaoceánských lodí - snížení emisí oxidů síry má příznivý vliv na zdraví, ale emise oxidu siřičitého z lodí vytvářejí malé částice, které odrážejí sluneční světlo a tím vytváří globální efekt, který dočasně snižuje oteplovací účinky oxidu uhličitého
3) Celosvětové emise CO2 stále rostou, i když se Brusel může přetrhnout - a i kdybychom dnes přestali CO2 vypouštět, změna se dostaví se zpožděním dlouhých let.

Takže chladno bude až po kolapsu termoregulačního systému země, tedy mořských proudů. Myslím si, že se bude jednat o přirozený samoregulační proces, který mi zřejmě nezažijeme...

Naše prapravnoučata ale možná ano...

Ahoj,

Tak dnes relativně chladněji, maxima "jen" okolo +7 a nyní, světe div se - máme dokonce lehce pod nulou.
Další dny přinesou podobné počasí a v druhé půli týdne - jak zde již bylo řečeno - opět teploty okolo 10 a výšší, na západě mírně chladněji.
Zdá se však, že březen přinese postupnou změnu cirkulace a nepřekvapí mně - což ostatně vůbec nebude žádný problém - že bude o poznání chladnější, než únor.
@Jabo
1) - Prvně se otepluje, pak rostou sklenikové plyny. Metan bezesporu v rámci oteplování funguje, stačí vidět obrovité krátery na Sibiři v důsledkiu tání permafrostu. S LNG taky souhlas. Při nynější situaci se pomíjí vliv sopky Honka Tonga, která předloni pod vodou explodovala v Pacifiku. Enormní množství vodních par + sluneční maximum a souběžné El-Ninio dělá taky své. Vodní pára je největší sklenikáč.
2) - Paradoxně ekologizace vskutku přináší oteplení, netýká se to jen námořní plavby. Známý jev "global dimming" v důsledku toho zeslábnul. Změnilo se rovněž množství kondenzačních částic a tím pádem se mění množství oblačnosti. Je známý případ po 11.září 2001, kdy byla zastavena letecká doprava, tak došlo k mírnému nárustu teplot. Taky souhlas
3) - souhlas.
přídám 4-tý bod - změna atmosférické cirkulace. I v době ledové, kdyby neustále fučel jih a jihozápad - by bylo relativně teplo. Porovnejme tento únor s únorem 2018 a začátkem března téhož roku. Naprosto odlišný typ cirkulace a výsledné počasí. I nyní v lednu, když se na dva týdny ochladilo, přesto to stačilo na pár záporných rekordů, přičemž zde neproudil vyloženě echt studený luft

Přeji pěkný večer

A.

Já si myslím, že největší podíl na oteplování má změna albeda země. Prostě méně energie se odrazí zpět do vesmíru. Černý asfalt promění až 100% energie na teplo. Mimochodem je to vidět na městech, kde se otepluje o 100% více než o okolní krajině a přitom CO2 je tam stejné.
Teoreticky je možné oteplování zmírnit tím, že se zvýší odrazivost. Toho lze docílit například bílími střechami aut a domů, místo asfaltu dávat beton na silnice. Instalovat velké odrazové plochy třeba na pouště, ...

V tomhle je ale třeba zmínit, že vztah teplot a skleníkových plynů je oboustranný. Nelze všeobecně tvrdit "Prvně se otepluje, pak rostou sklenikové plyny". Určitě tomu tak mnohokrát bylo (např. při změnách sklonu zemské osy), ale stejně tak to funguje naopak. Studií je na to spousta, např. https://www.nature.com/articles/nature10915 nebo https://www.science.org/doi/abs/10.1126/science.1226368

K diskusi o synoptice se radši už připojovat nebudu Letošní zimu byla teda zase špatná, s výjimkou Skandinávie, snad na celé severní polokouli. Ono za uplynulou dekádu byla spousta zim bez sopek, s La Niňou, slabým slunkem a stejně byl ten výsledek +- stejný. Ze zaběhnutých pořádku posledních let vybočuje jenom leden 2017, který byl chladný ale bez sněhu, a únor 2018, který byl způsobený silnou SSW. Jinak je to bída a šeď, ale aspoň člověk ušetří na topení.

Troll: Zajímavý příspěvek z Ústecka a Krušných hor. Ono v těch Krušných horách ve výšce 800 m n.m. dokáže být hodně solidní zima jako byla třeba v sezóně 2018/19, ale taky celkem dost mizerná, protože Krušné hory patří v rámci ČR k těm nižším horám. Je to ve výsledku hlavně o nadmořské výšce, což je vidět u Krkonoš, kde je sněhu vlastně docela hodně i přes teplou zimu, protože tam často sněžilo. Jednotlivé výšky sněhu jsou trochu rozkolísané mezi jednotlivými pohořími a místy, ale vztah k nadmořské výšce je vždycky největší. Je to podle mě faktor, který to nejvíc ovlivňuje, i když má roli i poloha v ČR teplejší JZ vs. chladnější SV a potom návětří nebo závětří daného místa. Nadmořská výška tyto vedlejší faktory hodí do kapsy, protože s ní klesá teplota a teplota je vlastně asi nejhlavnější veličina v meteorologii vůbec, rozhoduje o skupenství srážek a tedy jestli sníh padá či napadne a opačným směrem jestli a jak rychle bude tát.

Tato zima podle mě nebyla nejhorší nebýt února, který to zazdil. Prosinec a leden byly v celku přijatelné i když mírnější projevy zimy. V budoucnu ještě bude řada lepších zim než letošní, na horách určitě, ale těchto podobných velmi teplých bude taky ještě dost.

PS: Od roku 1961 se v ČR v průměru oteplilo už o cca +2°C nebo možná i 2,5°C a vezměte si, jak je to hodně znát v zimě i v létě. Z dnešního pohledu žít v té dřívější době by člověk pomalu zmrznul. V něčem je to teplo i lepší.

Tak GFS se toho nebojí, na závěr měsíce dává další přímý průvan z jihu. Hlavní běh je krapet ustřelený, ale i ostatní ansámbly ukazují teploty bezpečně nad 10 st. To by průměr za únor ještě zvedlo.