Já si myslím, že nulové zásoby sněhu nemusí znamenat nutně katastrofu, pokud alespoň rozumně prší, což si myslím, že se děje právě teď.
Souhlasím, že nízké zásoby sněhu budou velký problém z hydrologického hlediska, a to zejména pro větší toky, kde se nasčítají nedostatečné průtoky malých toků vč. těch v horských oblastech. Největší problémy bych viděl v povodí Labe, kvůli absenci velkých přehrad a očekávám, že hladina vody ve v.d. Rozkoš skončí v létě velice nízko, neboť k dotaci průtoku v Labi bude letos jistě docházet mnohem dříve, než jindy. Vltava by si průtoky zachovat mohla s větší rezervou, díky velkému množství vody ve Vltavské kaskádě. Všechno ovšem může být jinak, pokud dojde v průběhu pozdního jara, případně v létě k nějaké velmi významné (až povodňové srážkové činnosti), potom se řeky již podaří udržet v pohodě. Z hlediska řek (avšak nikoliv z hlediska zemědělství a lesního hospodářství), by byl jedním z nejhorších scénářů, kdyby bylo počasí během jara a léta "normální", srážky byly dobře rozprostřené v prostoru i čase a dosahovaly mírných intenzit, přičemž hodnota nasycení půdy by se pohybovala řekněme mezi 60-90%. Pro les a pole ideální, pro řeky celkem bída.
Z pohledu množství podzemních vod nemusí nedostatečná sněhová pokrývka znamenat velké změny, právě s přihlédnutím k současnému počasí. Podmínky pro vsakování jsou řekl bych skvělé, lepší, než když je promrzlá půda a rychle taje sníh. Navíc v nížinách, kde jsou sucha nejhorší, stejně příliš sněhu nebývá ani v normálních zimách a obvykle do jara nížiny vstupují zcela bez sněhu.
Jako vyloženě špatný scénář bych kromě nastoupení velmi teplého JZ ze zadní strany TV nad j. Evropou viděl i TV nad s. Evropou a SV-V proudění. Pokud by půda vlivem mrazů ještě promrzla více do hloubky, přišla by o svoji vláhu snad ještě rychleji, než kdyby vysychala při teplém JZ. Mráz půdu úplně roztrhá, tající led pak steče hlouběji a svrchní vrstva půdy rychle vyschne, pokud již předtím nestihla v suchém mrazivém vzduchu vysublimovat.