Vliv NAO/AO na počasí ve střední Evropě

Vytvořil jsem toto téma kvůli lepšímu porozumění obou veličin. Sám je poslední dobou dost sleduju, až se dá říct, že jsem vůči nim zaujatý - alespoň tuto zimu se mi zdá, že se počasí točí jen kolem nich (zápor=zima, jinak teplo)
Proto bych moc ocenil, jestli k tomu máte taky říct. Představoval bych si to tu asi takto - téma by obsahovalo všechny poznatky, co k NAO/AO dáte dohromady (=teorie, jak by mělo být) a samozřejmě taky praktickou zkušenost (jak skutečně bylo).

Téma jsem vytvořil v kategorii "Předpověď počasí", nechávám na správcích jak s tím naloží

Já četl trochu o AO - že se podle něj řídí poloha tryskového proudu (jet stream) a že pokud je záporný, tak je tryskový proud hodně na J...a jelikož se podle něj řídí dráha postupu TN od Z v naší oblasti, tak TN chodí přes středozemí místo přes balt...a celkově víc chladného vzduchu zateče do oblastí kolem 60-65° severní šířky a vytvoří se tam víc a větších TV, které pak dále můžou poslat víc studeného vzduchu k nám na J...ale vše je to jen o větší šanci pro chlad zde. Naopak, když je AO v plusu, je to naopak.

Tady je odkaz na docela přehledný článek o loňské zimě a záporném NAO:

Díky za zajímavé info Já ještě přikládám složený obrázek, kde můžete porovnat teploty v Praze a vývoj AO i NAO od listopadu. Na starší data bych musel vytvářet graf, a to se mi nechtělo možná někdy příště. Takto pěkně graficky jsou totiž z historických k dispozici pouze měsíční průměry, nedá se porovnávat po dnech či týdnech. Loňský rok např. oba indexy každý měsíc průměrně v záporu (!), takže z toho nelze moc odvozovat. Jedině udělat vlastní graf z čísel, co jsou na webu ke stažení od r. 1950. Asi mi to nedá a pustím se do toho časem taky... teďka ale teda list-leden:


Zdroj: http://www.cpc.ncep.noaa.gov/ a http://meteopress.cz/

Myslím, že jistá souvislost je patrná na první pohled. Zima začala ve chvíli, kdy oba indexy sklouzly do záporu (po půlce listopadu) a zeslábla potom, co se začaly drápat vzhůru.

Samozřejmě je to jen velmi krátký úsek a ne vždy je mezi teplotou a indexy rovnítko, nicméně troufnu si tvrdit, že počasí v ČR (a zejména pak v Čechách), ovlivňují v zimě poměrně značným způsobem. Píše se o tom i v článku o loňské zimě, na který odkazuje lorry. Při kladné fázi je vysoká pravděpodobnost kolísavého počasí a nadprůměrných teplot (jako teď) + V chladnější než Z a velké rozdíly v nadm. výšce, při záporné naopak pravděpodobnost zimy a příchodu TN od J (viz rehorjan) stoupá.

Indexy NAO spíše ukazují na vývoj tlaku v atlantiku, takže teplotu bych do toho moc nemotal. Ale jistě tady nějaká souvislost být může, protože, když je NAO v záporu, tak azorská výše bývá vysunuta více na sever a tím pádem je bloknutý oceán, nicméně ne vždy to musí znamenat že u nsá bude zima....záleží na tom jaká je synoptická situace na střední Evropou... naopak když je kladná, tak se AV zasune k Africe a oceán má volno, nicméně existují některé synoptické situace nad střední Evropou, které by znamenaly nízké teploty u nás a přitom by byl NAO v plusu.

Tak jasně, ovlivňuje to hlavně synoptickou situaci - píše se o tom i např. v té diplomce na kterou jsem sem dal odkaz což má ale nepochybnou souvislost i s teplotami, hlavně v zimě. Jinak souhlasím, není to nic jasného, korelace okolo těch 40-50 % v zimě (jak teplotně, tak postavením TU) sice není málo, ale znamená to taky, že 50 % se podílejí jiné vlivy. Jen si myslím, že pokud jsou oba dva indexy v záporu, máme v zimě daleko vyšší šanci na mrazivé a hlavně stabilnější počasí. Teda aspoň v Čechách.

Je potrebné uvedomiť si predovšetkým, že tak NAO ako aj AO je výsledkom určitých teplotných a tlakových pomerov na severnej pologuli (a v severnom Atlantiku a Arktíde predovšetkým). Určitú úlohu tu hrá aj náhodná zložka, no nedá sa celkom tvrdiť, že teplotné pomery v Európe a Arktíde ovplyvňuje primárne stav AO a NAO ako nezávislých faktorov. Ak sa nájde určitá korelácia niekoľkých javov (faktorov) v časovom rade meteorologických pozorovaní, často je veľmi obtiažné zistiť, že ktorý z týchto javov (faktorov) je primárnou príčinou konečného stavu počasia. Čo v súčasnosti môžeme tvrdiť s veľkou istotou je to, že v posledných 40 rokoch pozorujeme výrazný rast teploty vzduchu nad kontinentami severnej pologule a v Arktíde. Tento rast teploty je v tesnej korelácii s rastúcou koncentráciou skleníkových plynov v atmosfére a nekoreluje vôbec s vývojom slnečnej aktivity. Pozrite si aj: http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas a http://www.cpc.ncep.noaa.gov/products/p ... ions.shtml a http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/temperature/ a http://vortex.nsstc.uah.edu/data/msu/t2lt/uahncdc.lt a http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere ... arctic.png

Zdravím,

Pane Lapine, dovolím si nesouhlasit s Vaším závěrem ohledně korelace vůči slunku. Jistá spojitost přeci jen existuje.
V posledních létech jsme byli svědky docela slušného a hlavně dlouhého solárního minima a NAO, resp AO se motalo pod průměrem, což působilo opakovanou blokaci atlantického proudění.
Nyní už prakticky rok sluneční akrtivita stoupá - viz také zde: http://www.solarham.com/ a NAO se po několika létech vyšvihlo do docela vysokých hodnot. Výsledkem je nechutné europočasí.
A to nemluvím o tom, že od 20-tých let sluneční aktivita celkem vysoko. (myslím TSI), což by sekundárně mohlo mít také vliv na rostoucí počet let s kladnou AO, NAO.
Jistě, souhlasím s Vámi, že jde o výsledek více faktorů, svou roli může hrát taky to, že letos během května voda u Labradoru byla nadprůměrně teplá a to dle některých klimatologů má vliv na zimu v Evropě. (Teplejší voda sem doteče, do-proudí) Pak jsou zde quasi oscilace stran srážek i teplot, do těch se nehodlám pouštět, neboť neznám jejich příčinu.

Mějte se hezky

A.

Adi, ja som písal o korelácii teploty vzduchu v priemere v Arktíde alebo na kontinentoch celej severnej pologule s aktivitou Slnka za posledných 40 rokov. Tam nenájdete žiaden významný vzťah (priemerná teplota rastie a slnečná aktivita v 11-ročných priemeroch stagnuje, prípadne trochu klesá). Korelácia sa nerobí pre jednotlivé prípady ale vždy pre najmenej 30 prípadov (rokov) v časovom rade homogénnych a nezávislých údajov. Pokiaľ ide o NAO a AO, tak ich hodnota (pod alebo nad nulou za viac mesiacov) má veľký význam pre teplotné a zrážkové pomery určitých častí severnej pologule (napríklad Škandináviu, Stredomorie, sever Kanady...), samotné NAO a AO sú ale primárne ovplyvnené teplotnými pomermi na celej severnej pologuli a v Arktíde zvlášť a nie naopak. To sa dá ľaho zistiť, len sa musíme odpútať od posudzovania jednotlivých prípadov a malých regiónov za krátke obdobia.

Tak už snáď nebude každý kukať ako puk na OA a NOA a usudzovať, že keď budú v mínuse, máme tu zimu. Vďaka za vysvetlenie pán Lapin

Ono je nutné to pochopit komplexně, ale když koukneš na poslední zimy i tu aktuální tak AO a NAO kopíruje počasí co probíhalo a probíhá, resp. počasí kopíruje AO a NAO.

Zdravím ještě jednou.

Přímá korelace není. Je zde spousta dalších vlivů, včetně celého oceánského dopravníku a jeho "paměti".
To máte pravdu.
Nicméně již na přelomu 19-20 století si ruští vědci všimli nenadálého výskytu teplých zim v Arktidě, čili po skončení chladnější periody po "Malé době ledové". Následně za cca 20 let slunko vyšvihlo svou TSI výše, pak postupně začaly přibývat roky s kladnou odchylkou NAO. Růst začaly i teploty. Daleko dříve, než začala mediální apokalypsa ohledně skleníkových plynů. Jistě roste rovněž CO2, já jsem osobně skepticky stran jeho vlivu na přírodu a klima - tzn. soudím, že je přeceňován.
Člověčí vliv na klima vidím jako signifikantnější v změnách krajiny (průmysl, aglomerace, dále monokultury - mezi jinými tzv. "biopaliv" , znečištění moří a kácení lesů, včetně rozšířování pouští vlivem extenzivního zemědělství v subsaharských či popolouštních oblastech)
Sluníčko sice je krapet méně aktivní,, než dejme tomu před 10 léty, ale je stále více aktivnější (má vyšší TSI), než na začátku 20-tého století
Tohle ovšem patří do jiného vlákna diskuse.

Mějte se hezky