Rozdílnost klimatu v ČR bez ohledu na nadmořskou výšku

Zajímavé téma, jen se domnívám, že bude hodně záležet na konkrétních pěstovaných rostlinách. Jinak to bude z vhodností lokalit pro pěstování rostlin náchylných na mrazy (subtropických, s oceánským rozšířením) a jinak pro ty, schopné přežít zimní mrazy či jednoletých, ale vyžadujících teplé a dlouhé vegetační období. Domnívám se, že třeba některé středomořské a teplomilnější vytrvalé oceánské druhy by skutečně mohly nejlépe prosperovat v na vhodných lokalitách JZ, stř. a SZ Čech, zatímco kontinentální druhy a subtropické jednoletky vyžadující dlouhé a teplé léto zase na jižní Moravě.

Ta mapka (nato, že se neopírá o exaktní data) podchycuje odchylky průměrných ročních teplot dané geografickou polohou myslím docela dobře. Jen se domnívám, že relativně velmi teplé budou i některé oblasti jižních Čech (závětří Šumavy) a naopak oblast SV části vysočiny mi zase až tak studená nepřijde (určitě nebude studenější než třeba SV část Krušných hor a Děčínské vrchoviny a už vůbec ne jako Jizerské hory). Obdobně si nejsem jistý ani u té východní Moravy, zda je opravdu srovnatelně studená jako Jizerky. Zimy jsou tam sice chladné, ale léta zase nejméně o 1-1,5 st. teplejší než ve stejné nadmořské výšce u nás. Ale to by se asi muselo složitě interpolovat vždy z několika meteorologických stanic.

V mé oblasti je to s průměrnou roční teplotou v průměru asi následující: 150 m.n.m. - cca 9 st. (červenec 18 - 18,5/leden -0,5 až -1), 300 m.n. m. 8-8,5 st. (17 -17,5/-1 až -2), 500 m.n.m. 6-7 st. (-2,5 až -3/16), 700 m,n.m. 5-6 st. (-3,5 až -4 / 14-15) a 850 m.n.m. 4 - 4,5 st. (-4,5/13 - 14).

Něco mám také napěstováno a řekl bych, že u valné většiny rostlin je pro přežití jedno, jaký je průběh léta, ale nejdůležitějším zásadním faktorem je průběh zimy a především zimní minima. Jelikož všechny subtropické rostliny mají strop přežitelnosti, jakmile jde teplota pod, je hotovo.
Ano průběh roku pak promlouvá do celkové vitality rostliny, u palem je to pak například schopnost dozrání semen (JM nemá s dozráváním semen u základních zástupců subtropických palem nejmenší problém), na zbytku území je to už sázka do loterie, když je dobrý rok a první mrazík přijde až na konci října, tak stihnou dozrát semena prakticky kdekoli- s ohledem na danou polohu v kraji. Například loňský rok stihla uzrát semena na subtropických palmách vysazených v zemi v Nýrsku na Klatovsku.
Promlouvá do toho především počet slunečných hodin, jelikož během září začínají mlhy a nízká oblačnost. JM je na tyto nešvary poměrně odolná a lépe se zde oblačnost rozpouští- což je hlavní faktor toho, proč na JM lépe dozrávají subtropické plodiny (Kaki, Asiminy, letní násada fíků a další chuťovky).


Co je ale zásadnější, jsou zimní minima. Pokud je -20°C na JM, nebo na ZČ, je to jedno.. Z mého pozorování, je JZ Čech náchylnější na zimní profuky z Německa, teplým a vlhkým vzduchem. Poslední zimy jsou tyto profuky velmi časté, viz neustálé proudění z těchto směrů a dokonce velmi intenzivní, již dvě Vánoce po sobě jsem naměřil denní teplotu přes +14°C. Ale díky nízké oblačnosti se takové proudění nejčastěji projeví ve vyšších nadmořských výškách. To ale neplatí na jaře, ukázkový byl ne jen letošek, ale každé jaro se projeví intenzivněji nejdříve v Čechách, oblast Plzeňska, Staňkovska, Klatov, často i Berounsko. Ne jen zimní profuky, ale i zimní minima jsou po většinu zimy niží více na východě. Což není žádné překvapení, zima chodí pouze ze Sibiře (tedy ta mrazivá zima s -20°C), pokud není proudění super silné, tak ty nejsilnější mrazy až takto na západ nedorazí, stane se pak, že na sluncem milované JM je mnohonásobně chladněji, než třeba na Domažlicku na druhé straně republiky i s tak velkým rozdílem v nadmořské výšce. A to je právě to, čemu se věnujeme ve článku výše. Díky působením klimatu v Německu, které často blokuje mrazivému Sibiřskému vzduchu, některé polohy v Čechách jsou vhodnější pro exotické rostliny právě proto, že tam nepadají zimní minima tak hluboko.
Některé exotické rostliny, které mají práh přežití například těch -20°C, mají větší šanci na přežití právě v oblastech, kde by je málokdo čekal. Ano, celkově se mají lépe v teplejších oblastech (JM, Nížiny ve středních čechách,..) ale k čemu jim je to dobré, když tam umí být zimy mnohem drsnější, než ve vyšších polohách.
Nicméně je to hodně otazné, například i typ půdy ovlivňuje přežitelnost rostlin, větrná poloha, vlhkost půdy ale i vzduchu a pak samozřejmě mikroklima daného místa. Ale když se budeme bavit obecně, platí napsané výše. Je to tedy jen můj pohled na věc .

Troll:
Ano, záleží na konkrétních rostlinách. Jak jsi správně napsal, jsou druhy, které se lépe vyvíjejí v průměrně teplejším létě jihu jižní Moravy, než kdekoli jinde. Jde především o ty rostliny, které jsou buď jednoleté (prakticky veškerá lilkovitá zelenina, melouny,..) nebo jsou náročné na velkou vegetační sumu tepla, ale přitom jsou u nás plně mrazuvzdorné (tomel viržinský, muďoul trojlaločný, pistácie).

Pak je tu spousta rostlin, které prostě nezvládnou případné tuhé a především stabilně chladné kontinentální zimy východní půlky republiky a to jest jako píše Ovar. Snažit se o pěstování těchto rostlin u nás je jakousi výzvou a právě v lokalitách s nejmírnějšími zimami je to pochopitelně nejúspěšnější a nejsnazší. Výhoda jihozápadu v tomto také je, že když už zimní situace nastane, netrvá dlouho, resp. zpravidla nejkratší dobu v rámci Česka. Jen by se někdy hodilo v zimě více sněhu .

Vegetační suma tepla je také kapitola sama o sobě. V ČHMÚ na zakázku vytvořili mapku o této sumě a právě ovoce jako je kaki, asimina nebo velkoplodé kiwi potřebuje vegetační sumu tepla cca 2600 - 3000°C


Bohužel je mapka v podstatě jen přejatá mapka průměrných teplot v ČR. Vidím tam spoustu nepřesností a opět podceňování některých lokalit.