Para -

Takhle, větráky mohou míst snad smysl někde v Severním moři, Norsku, zkrátka tam, kde po většinu roku fouká, jenže i tam je vítr hodně nestabilním zdrojem energie, jsou velké výkyvy v dodávce proudu u jednotlivých farem. Stačí, když se rozloží výše nad západní Skandinávií, což je relativně častá zimní povětrnostní situace - a je to v pytli, rovněž v místech temných a nevábných se to nachází, když fouká příliš. Stačí série hlubokých níží, nemusí být vyloženě vítr o síle orkánu - a ejhle větráky se musí z bezpečnostních důvodů odstavit. I variabilita síly větru během dne bývá dosti značná, takže nevím - a to píši o místech, kde jsou příhodné podmínky. Jak to vypadá u nás?
Možná někdo z Nízkého Jeseníku by mně mohl říci, jestli se teď točila obří vrtule u Guntramovic, teď i tam prakticky nefoukalo, pokud se dívám na stanici Červená, která je prakticky vedle ní. No nevím. Při inverzi je tma, nefouká a je smrad, jako dnes u nás, nebo i jinde v republice poblíž velkých měst. Větrníky prakticky stojí. Je pod nulou a potřeba energie je veliká. Spalování uhlí je neekologické a těžba nese s sebou dalekosáhlé důsledky, viz náš region a Mostecko. Zrovna při této inverzi tento vduch pěkně zahušťuje, řekl bych
Vodní energetika je na tom stejně, jak větrná, vody je buď málo nebo naopak přebytek. O solárních článcích raději pomlčím o spalování biomasy rovněž.
Jediným relevantním zdrojem z hlediska ekologie, který je stabilní a má opravdu patřičný a potřebný výkon je tedy jaderná energie, bez prakticky žádných emisí, pokud nepočítám energii vloženou do těžby a zpracování jaderného paliva, transportu a z tím spjaté nějaké emise a vodní páru z chladírenských věží. V porovnání s uhelkami je atmosférických polutantů včetně zlověstného CO2 velmi málo, řekl bych.
Zdroje pro jadernou energetiku jsou prakticky neomezené. Jsou totiž obsaženy v mořské vodě. Je pravda, že získávání uranu z ní je dnes poměrně nákladné - zejména v porovnání s klasickou těžbou ale při předpokládaném navýšení cen energie i energetických vstupů to bude za chvíli rentabilnější. Ono i dnes je to rentabilní, ovšem proč by měl někdo využívat drahý způsob, když je po ruce daleko levnější - těžba.
Stran reaktorů - pokud vím, jdou budovány reaktory x-té generace, teď nevím, zda-se jedná o druhou či třetí a využítí energie je tam lepší. Jsem skepticky podobně jako Green vůči termojaderné fůzi, snad se to povede, kdo ví. Nelze však na to spoléhat v dohledné době 20-ti let. Navíc spotřeba paliva paliva je velmi malá, zejména když ji srovnám se stovkami vlaků naplněnými po okraj uhlím Zásob štěpného paliva, uranu apod je zatím dost a v mnou zmíněmém časovém horizontu 20-30 let nehrozí jejich vyčerpání. Pokud by se tak stalo, mořská voda je řešením. V té době budou reaktory na daleko lepší úrovni, mluvím přitom o klasických štěpných, jestli bude do té doby fůze, tak by to bylo moc fajn, ale nevěřím tomu.
Jistě jsou tu určitá rizika, ale při dodržení určitých standartů nic opravdu nehrozí.

Asi tak

"Od Októbra 2006 uvádzame na tejto stránke aj mapy Slovenska s priemermi teploty vzduchu a odchýlkami od normálu 1961-1990" Pán Lapin, dali by sa tieto mapky niekde zohnať, veľmi ma zaujímajú a ukladám si ich len od Septembra min. roka.

Ahojky

Para - je to odvážné tvzení, ale pravdivé.
Taky se přikláním k úsporám,. tam, kde to jen jde, jenže ono to někdy nejde a navíc v dohledné době se musí navýšit výkon naších elektráren, pokud možno výstavbou jaderných už jen proto, aby snížit naší závislost na ropě i plynu a uhlí si nechat pro chemii a horší časy!! (třeba i pro případ produkce benzínu, pokud by bylo nejhůře) Jsou to výkonné a spabilní zdroje, kterému se žádné OZE nemůže ani přiblížit!
100 let je dlouhá doba a to se bavíme o konvenční těžbě, nebavíme se o získavání štěpných prvků z mořské vody. Navíc předpokládám, že ony reaktory 4-té generace budou standartem za nějakých 20 let. Vývoj jde kupředu. Předpokládám taky, že mohou být mezitím nalezena další ložiska uranové rudy, takže vyčerpání zdrojů paliva pro jaderky se opravdu nebojím.

Stran budoucího vývoje klimatu a oteplování
http://solarcycle24com.proboards106.com ... =64&page=8
je to zajímavá diskuse a je tam i nalinkován jeden graf sluneční aktivity s vyhlazeným průměrem slunečních skvrn za období od konce 18. století s popiskem, že ono vysoké čislo v druhé polovině 20-tého století stojí za "mýtem" o globálním oteplování. Já bych ch tam přidal jedno malé slůvko "human" .

Mějte se hezky

Outside, dohodol som sa s SHMÚ, že ich produkty nebudem mimo našej web stránky rozširovať, môžete sa obrátiť na SHMÚ, konkrétne na Mgr. Jozefa Pecha, ktorý je autorom uvedených máp. E-mail: jozef.pecho@shmu.sk Určite vám ich poskytne, ak ho o to požiadate plným menom a adresou firmy.
Adi, problém s kolísaním slnečnej aktivity je iba v tom, že taká anomália ako bolo Maunderovo minimum sa prejavila na zmene globálnej teploty iba v rozsahu -0,5 °C, čo je relatívne málo. Čiže nestačí kvalitatívne posudzovať vplyv zmien slnečnej aktivity ako významný, treba to doplniť aj fyzikálnymi kvantitatívnymi hodnotami. Pozrite si obr. 6.13 v: http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-repor ... apter6.pdf Tak sa dajú potom porovnávať rôzne vplyvy na klímu Zeme.

Pane Lapine,

Pokud jsem to dobře pochopil tak je ochlazení myšleno -0,5 pod průměr. Jelikož teď jsme nějakých 0.5 stupně nad průměrem, znamená to, že globální teplota klesne o celý stupeň, ne-li více, pakliže má dedukce je správná. Pro naše střední zeměpisné šířky onen rozdíl, zejména v zimním období může být i větší, díky častější advekci kontinentálního vzduchu a zeslabenému západnímu přenosu. Ovšem i v chladnějším klimatu, podobně, jako teď v teplém budou teplé zimy, ale systém bude nastaven jinak - oněch "chladnějších" period by mělo být více, na úkor teplých, čili opačně, jak bylo tomu doposud - myslím tím poslední destíletí.

Mějte se hezky

Adi, keď sa pozriete na obr.2 na mojej stránke http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_htm ... DOM_08.doc tak vidíte, že aj v čase minima slnečnej aktivity je teraz prichádzajúce slnečné žiarenie vyššie ako v čase maxima okolo Maunderovho minima. Čiže slnečné žiarenie nezávisí len od počtu škvŕn. Ak by teraz klesol počet škvŕn na dlhšiu dobu na nulu, dajme tomu na 45 rokov, tak by prichádzajúce žiarenie neklesko tak hlboko ako okolo roku 1650, no, samozrejme, môže sa to stať trebárs o 200 rokov po možnom celkovom zoslabení slnečného žiarenia. Okrem toho tu funguje aj zotrvačnosť svetového oceánu najmenej počas dvoch cyklov. Záver je teda taký, že okamžitý výskyt Maunderovho minima odteraz do roku 2055 by znamenal pokles globálnej teploty oproti priemeru z uplynulých 30 rokov postupne o 0,5 °C. Pretože bude pokračovať otepľovanie vplyvom zosilňovania skleníkového efektu atmosféry, čo sa nedá úplne zastaviť ani prijatím redukcie emisií skleníkových plynov na polovicu, tak do roku 2055 sa aj tak globálne oteplí oproti priemeru z uplynulých 30 rokov najmenej o 0,5 - 0,7 °C aj v prípade výskytu nového Maunderovho minima.

Ahoj,

Greene

Výpočty změny globální teploty o půl stupně znám. Osobně soudím, že pokles může být daleko výraznější, nezávisle na této diskusi. Více v posledním odstavci tobě určeném.
K zde diskutovanému závěru mně k tomu jednoduchá dedukce - bavili jsme se o nějakém průměru, čili já beru průměr dlouhodobý, čili dejme tomu do 1961 po 1991, 30-tiletý za bernou minci, nikoliv průměr teplot za posledních dejme tomu 10 let, které byly většinou nadprůměrné oproti dlouhodobému normálu. (mimochodem i ten začal stagnovat, ba klesat, sice z vysokých hodnot, ale přece) Všude slyším zejména od klimaalarmistů, že teplota je vyšší oproti jakémusi průměru o půl stupně, zřejmě je myšlen onen průměr 30-ti let, nebo dokonce delší časové řady, záleží dle daného místa a zvoleného časového období. Najednou mně řekne někdo, že když to proti (stejnému) průměru klesne o stupně půl, je něco špatně.
Jasně, pokud jsi myslel (nový) průměr posledního desetíletí a pokles oproti němu o půl stupně .... na hodnoty průměru starého, tak jsem špatně četl, mea culpa. Jenže ono to nebylo tak nějak konkrétně řečeno o jakém průměru se bavíme. Vypadá to jako hra se slovy, ale zde je to myslím důležité. Navíc dnes to vypadá tak, že to padne více, jestli se nepletu, takže můj stupeň má reálne opodstatnění.
Takže stačí takto?
Navíc znám variabilitu našeho podnebí a rozdíl jednotlivých typů zim i teplejších pololetí rok od roku bývá propastný. Stačí se pohrabat trochu ve statistice. Takže nevím, kdo je tady nakonec za pitomce. Stačí, když se přehodí díky slunku vyhýbka v prospěch chladnějších povětrnostních situací a... máme aspoň v naších šířkách průměr za sezónu třeba o 2-3 stupně níže, někdy i více, za rok to třeba udělá větší rozdíl, než námi diskutovaný jeden stupeň, za předpokladu, že další měsíce roku budou v zásadě normální nebo lehce podnormální.
Jasně pokud se bavíme o teplotě globální, tak situace je jiná, přesto čekám, že onen rozdíl může být větší, než diskutovaný rozdíl 0,5 stupně.
Nejde jenom o výkon slunce, nýbř přisun kosmického záření, tvoření oblaků, celkový součet srážek, především v polárním pásmu apod... Oněch vlivů je dost. Už to zde bylo diskutováno a nevím, jestli má smysl vše opět zeširoka rozebírat stále dokola.

Pane Lapine
Stran solární aktivity - je mně jasné, že jde o celkový "zářivý" výkon slunce, nejde jen o skvrny, ty jsou signifikantním znakem sluneční aktivity, ale neznamenají všechno, důležitá je taky rychlost slunečního větru atd.... Touto tématikou se sice amatérský, ale přece nějakou dobu zabývám, jasně není to nic extra, nemohu konkurovat svou erudicí slunečním fyzikům ani vysokoškolsky vzdělaným lidem v oboru ... Ostatně u ve vaších grafech je vidět nárůst solar irradiance v podstatě od roku 1921, kdy překročila hodnoty maxim běžných v 19-tém století a teprve teď se dá říci, že nějakým způsobem začíná klesat - pokud mám ovšem věřit všem diskusním fórům a stránkám věnujícím se sluníčku. Dokonce tuším v roce 2003 či 2004 se psalo, že zářivost slunce je největší za posledních 8000 let. I onen pokles, který nedávno začal se stačil projevit na globálních průměrech záporným trendem. Neklesne to nakonec opravdu více, než oněch -0,5 stupně oproti stávajícímu stavu?
Nečekám nové Mauderovo či Daltonovo minimum, ale rozhodně to dnes vypadá tak, že bude nejníže od začátku 20-tého století, není vyloučeno, že klesne ještě hlouběji. Podívejte se, za rok či dva bude jasné, kdo z nás má pravdu, nejpozději v široce diskutovaném roce 2012, kdy je očekáváno nové sluneční maximum, tedy nástup nejvyšších hodnot solárního cyklu 24. Docela uvažuji i nad Vaší sázkou. Nevím, nakolik globální hodnoty se změní za dva roky, pokud však slunce bude i nadále dole, budou v nejhorším případě stagnovat, jinak očekávám jejich mírný pokles, nic dramatického. Pakliže nastane opak, budete mít pravdu vy. jednoduché, přehledné a já si obléknu zelený kabát

Mějte se hezky

Ahoj, Já neříkám, že JE jsou všelék, jako každý zdroj má své problémy, jenže v rámci možnosti ekologického udržení současné úrovně výroby elektrické energie JE jsou jediným řešením. !!!

Jaderky stagnovaly mezi jinými díky zeleným obstrukcím, viz Německo, nyní jejich výstavba nabírá celosvětově na rychlosti. V současné době nelze tedy mluvit o stagnaci.

Stavět další a další uhelky? OK. Jistou pomocí jsou zdokonalené kogenerační jednotky na uhlí, ty mají vyšší účinnost, pakliže s ní tady operuješ jenže je tady opět uhlí, které spalovat nechceme a strašák CO2 a především dalších polutantů. O elektrárnách na plyn v dnešní situaci raději pomlčíme, ano? Fosily jsou zatím nenahraditelné, ale zde se mezi jinými bavíme o tom, jak je nahradit kvůli emisím, dovozům z nestabilních politicky zemí a obecnému poškozování ŽP. Nevím, zkus přijít s něčím lepším.

Myslet si, že úsporami se celková spotřeba energie sníží je mylná, zatím stoupá, může maximálně stagnovat, což přinese pár let času na výstavbu nových zdrojů. Čili úspory ano, ale nejsou samospasitelné, musí být součástí širší energetické koncepce.

Jediný spolehlivý, masivní s určitou životností a bez smradů, mně opět vychází JE, přes všechna svá rizika a poměrně velkou finanční náročnosti při výstavbě i následné údržbě.

Pokud máš nějaký lepší nápad, vylož ho, mně nic kloudnějšího nenapadá.

Zatím

Ahojky,

Dresi - kdysi jsem o tom něco četl, ale zapadlo to v propadlišti času Díky za upozornění. Jak se díváš ale na celkovou vyzařovací energii slunce? Jak hluboce klesne? Před pár lety nejsvítivější slunce za 8000 let (Oněch článků ne netu s touto problematikou je celkem dost.) a teď nové Mauderovo minimum na obzoru? Proto jsem vůči tomu tak trochu zdrženlivý, proto soudím, že slunce klesne více, než Green i p. Lapin očekávají, nicméně Daltonovo, resp. Mauderovo minimum to být nemusí.
Máš pravdu s tou skvrnou, resp. skupinou málo výrazných skvrn. Kdyby tyto nebyly označeny, na první pohled bych si jich ani nevšimnul. Uvidíme, co přinese čas.

Měj se hezky

Ps. dnes jsem fotil Venuši, vyšla kupodivu dobře na mé amatérské podmínky - stativ složeny z hroudy sněhu a pouzdra na fotoaparát na zamrzlém rybníce, kde není tolik světla ...