Ano, Paro, všechny dnešní diskuze o vlivu toho či onoho jsou vedeny na základě platnosti hypotézy skleníkového efektu, proto bez komplexního zdůvodnění existence či neexistence skleníkového "ohřívacího" efektu postrádají smysl. Je to jako dohadovat se o vlivu dezénu pneumatiky na rychlost jízdy, když ani neznáme sílu motoru, vlastnosti převodovky a vlastnosti povrchu... Proto to rozebírám "od píky" a stále mi vychází, že "skleníkové plyny" jsou stabilizátorem teploty, ne ohřívačem. Takže první krůček k potvrzení či vyvrácení skleníkové hypotézy - jaká Ti vyšla teoretická střední teplota Země bez vody a atmosféry po opravě chybičky ?

V první části - trefa. Ne že já zahrnuju albedo 0,3, to byl právě ten výpočet chybný. Správně uvádíš, že albedo má být menší, a že teoretická teplota planety bez vody a atmosféry by byla asi něco nad 0°C. Jen tím jsme ze skleníkové teorie umazali 18°C, to je z oněch propagovaných 33°C navýšení docela dost, ne ? A to jsme pořád v teorii. Teď sem "pustíme" dusíkovou atmosféru. A termiku a "vodivost tepla" dusíkové atmosféry musíme přijat za neoddiskuitovatelný fakt. Kolem rovníku by teplota povrchu dosahovala přes 100°C, atmosféra by se samozřejmě na tuto teplotu kolem rovníku dřív či pozděj ohřála. Jak by ale tato dusíková atmosféra teplo ztrácela ? A to je právě druhý krůček "poznání pravdy". Měla by po nějakém čase dusíková atmosféra teplotu podobnou té vypočítané hypotetické teplotě kolem 0°C, nebo spíš teplotu kolem 100°C ? Je dnes, se skleníkovými plyny a vodou, teplej nebo chladněj ? Existuje "skleníkový oteplovací efekt" ? No, fůra věcí k zamyšlení. Tak dobrou a hezký víkend !

To je právě ten fígl, Paro ! Družicí změřené albedo je dnešní, z oněch 30ti procent tvoří 20% mraky, 6% atmosféra a 4% povrch ! Ale kde se na Zemi bez atmosféry vezmou mraky a atmosféra ? Měsíc má albedo cca 12%, Země by byla ještě tmavší (vyvřeliny)a je větší, takže albedo maximálně 10% je správnou hodnotou na Zemi bez atmosféry a vody...

Odporúčam zájsť na stránku: http://www.ncdc.noaa.gov/oa/climate/res ... lobal.html Je tam uvedené, že oceány boli v júni 2009 globálne vôbec najteplejšie od začiatku pozorovaní (1880) a kontinenty boli globálne 6. najteplejšie. Globálne bol jún celkovo 2. najteplejší (+0,62 °C) po júni 2005 (+0,64 °C nad dlhodobým priemerom). Je to prekvapujúci výsledok, čakám na CRU, že či to potvrdia. Som na dovolenke, nemôžem pravidelne odpovedať na tejto stránke.

Zaujímalo by ma, čo spôsobuje na začiatku júna prechodný nárast plochy arktického ľadu. Z grafu sa zdá, že sa to vyskytuje takmer pravidelne každý rok v spomínanom období. Alebo je to náhoda?
http://www.ijis.iarc.uaf.edu/en/home/seaice_extent.htm

lenin: to je pouhá změna v algoritmech, senzory se přenastavují a to způsobuje tento "hrbol"

Co jsem četl, tak je to hlavně proto, že přes léto je na ledě přítomna voda a senzory by tak mohly blbnout.